Člověk je plodožravec a nejen TO!

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

„Nic neprospěje lidskému zdraví a zvýšení šance na ušlechtilejší život na Zemi tak, jako evoluční přechod na vegetariánskou stravu.” Albert Einstein

„Jedním z důvodů, že masitá strava neodpovídá člověku, je lhostejnost, jakou projevují děti vůči ní a chuť, jakou mají na zeleninu, mléčné výrobky a ovoce. Všechna zvířata nedůvěřují člověku a právem..” Jean Jacques Rousseau

„Jsem vegetarián a zásadně odmítám alkohol z důvodů, abych mohl co nejvíce využít svůj mozek; Nenásilí vede k nejvyšší etice, jež je cílem veškeré evoluce. Dokud ubližujeme živým bytostem, jsme stále divoši.” Thomas Alva Edison

„Dokud lidé vraždí zvířata, budou se zabíjet i navzájem. Vskutku ten, kdo zasívá sémě vraždy a bolesti, nemůže sklízet radost a lásku.” Pythagoras

„Kdyby jatka měla stěny ze skla, každý by byl vegetarián.” Paul McCartney

„Jestliže jsou pythagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň života si vážit!! A jestliže se zbavím své ukrutnosti, není to vůbec žádná ztráta.” Seneca

„Proč bych se vám měl zpovídat z toho, že se správně stravuji?! Kdybych se cpal pečenými těly zvířat, měli byste důvod ptát se mě, proč to dělám?? Zvířata jsou mí přátelé. A já své přátele nejím!!” Georg Bernard Shaw

Všichni vědomí a zde citovaní umělci díky své rozvinuté citlivosti pochopili, že je nekonečné množství energie všude kolem nás, která se z primární (světelné) podstaty následně – přírodními procesy (fotosyntézou či metabolismem) ukládá v samotných tělech nižších organismů. My však máme možnost živit se přímo!

Konzumace masa je jen ztuhlý zvyk, který by měl být podrobně přezkoumán!

Maso se mylně používá jako rychlý a koncentrovaný zdroj energie. Bílkovina ať je jakéhokoliv původu, musí být složitě rozkládána. Tento proces rozkládání je energetický a časově náročný. Vznikají přitom jedovaté látky, jako je například kyselina močová, způsobující artrózu. Dále tělo nedokáže využít a téměř ani vyloučit cizí cholesterol. Až následně může tělo využít rozložené aminokyseliny a poskládat si z nich potřebné bílkoviny. Bílkovina je sice strukturou našeho fyzického těla, každou naší buňkou, ovšem je mylně chápána jako základní stavební látka a zároveň zdroj energie. Když si „žádáme“ bílkoviny ve skutečnosti potřebujeme kvalitní tuky. Zastánci bílkovin si myslí, že je potřeba živočišná bílkovina pro vytvoření živočišné bílkoviny. To ale odporuje skutečnosti během prvních měsíců lidského života, kdy malé dítě zdvojnásobí svou tělesnou váhu pouze na dietě složené z mateřského mléka. Většina mateřských mlék obsahuje pouze 2 % bílkovin! Dominantní složkou mateřského mléka je tuk.

Honba za bílkovinami jako stavební látkou také není na místě, jelikož tělo musí bílkovinu složitě a neefektivně rozložit na nižší části = aminokyseliny. Bílkovina proto není onou potřebnou složkou stravy. Jsou jimi aminokyseliny a ty se v přírodě vyskytují jak v rostlinné formě tak živočišné. Až z aminokyselin může tělo poskládat bílkoviny. Příkladem jsou savci býložravci, kteří během svého života nabydou ohromné množství svaloviny čistě jen z rostlinné stravy (gorila, slon, kůň, zebra, žirafa, hroch). Bílkoviny jsou jen souborem aminokyselin. Všechny potraviny bohaté na bílkoviny (maso ale i naklíčené obiloviny a luštěniny) jsou hůře stravitelné a vytvářejí v těle překážky. Lidé i zvířata si produkují vlastní cholesterol. Každá buňka v lidském těle produkuje tolik cholesterolu, kolik sama potřebuje. Jen kojenec potřebuje cizí cholesterol a ten dostává v mateřském mléce. Problémy s cholesterolem existují pouze v případě konzumace živočišných bílkovin a tuků, protože lidský organizmus není stavěný na trávení cizího cholesterolu, tak jak je to u masožravců. Ať už se jedná o červená, bíla masa nebo ryby nelze zmínit ani jednu pozitivní věc na jeho konzumaci. Současné studie dokazují, že čím vyšší je konzumace masa, tím je vyšší výskyt astmatu, celkového překyselení organismu, artritidy, rakoviny, srdečních a ledvinových chorob, diabetu, revmatismu, osteoporózy a alergií.

Současná kvalita jídla je ovlivněna krátkozrakostí a honbou za ziskem. Proto se zvířata chovají v nedůstojných velkochovech, krmí se nejlevnější, nekvalitní a nepřirozenou stravou, jakou si ani neumíme představit. To vede – stejně jako u lidí, když se nepřirozeně stravují, k velkému výskytu chorob. Ty se potírají extrémním přísunem antibiotik, umělých hormonů a dalších chemikálií. Tyto toxické látky jsou přítomné v mase, mléčných výrobcích a vajíčkách. Při spotřebě těchto komodit člověk dostává silnou dávku těchto toxinů. Není proto na místě doporučovat ani rybí maso jako vhodnou náhradu červených a bílých mas. Další jedovatou látkou v mase je adrenalin, který vylučuje zvíře ve stresu před porážkou. Ten má na člověka negativní vliv jak po fyzické, tak psychické stránce.

„Masožérství je pozůstatkem nejprimitivnějšího barbarství.“ L. N. Tolstoj

„To, že jsem se stal vegetariánem, byla jedna z nejlepších věcí, které jsem v životě udělal.“ Jan Burian

„Nejprve bylo nutné civilizovat vztah člověka k člověku. Nyní je nutné civilizovat vztah člověka k přírodě a zvířatům.“ Viktor Hugo (básník, dramatik)

„Když vidíte děti, jak týrají kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?“ L. N. Tolstoj

„Společnost, která toleruje krutost ke zvířatům, si pod sebou podřezává větev, protože tím mlčky ukazuje, co si smí dovolit člověk k člověku. Vivisekce i mučení lidí jdou ze stejných psychických zdrojů a přinesou i stejně strašné výsledky.“ Daniela Fischerová (spisovatelka)

„Právě jsi dojedl oběd; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník.“ R. W. Emerson

„Jak dlouho trvalo, než se odbouralo otroctví, které dlouhý čas „civilizovaný“ svět přijímal jako něco zcela samozřejmého?! Myslím, že stejně tomu bude s pojídáním zvířat.“ Linda McCartneyová

„Naši vnuci se nás jednoho dne zeptají: Kde jsi byl při holocaustu zvířat? Co jsi udělal proti těmto strašným zločinům? Po druhé již nebudeme moci přijít se stejnou výmluvou, že jsme o tom nevěděli.“ Helmut Kaplan

„Osvětim začíná tam, kde člověk stojí na jatkách a pomyslí si: Vždyť jsou to jen zvířata.“ Theodor Wiesengrund Adorno

„Kdyby musel moderní vzdělanec sám zabíjet zvířata sloužící mu za potravu, stoupl by nesmírně počet vegetariánů.“ Christian Morgenstern

„Cožpak nemáme potraviny bez krveprolévání? Cožpak to neznamená, posilovat lidi v krutosti, když se jim povolí vrážet zvířatům nůž do srdce?“ Denis Diderot

„V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mě podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.“ da Vinci

Chraňte se poskvrňovat svá těla, vy smrtelní lidé, hanebným jídlem!

Je obilí tady a ovoce stromů, větve k zemi, jež se sklání, jsou hrozny bujného vína, jsou zde plodiny sladké a ty, jež na ohni péci, ve vodě vařiti možno, vždyť vám nikdo nebere mléko ani sladký med, jenž voní mateřídouškou. Štědrá rodička Země vám bohatství dává i pokrm, jež bez vraždy dá se jíst, i bez krveprolití. Masem ukájí hlad jen zvěř, a ještě ne všechna.“ Publius Ovidius Naso

„Člověk počal přijímat z „nepřirozeného zdroje“ – maso . Přijímal jiné látky, než na jaké je jeho tělo stavěno. Jimi byl nepřirozeně ovlivňován mozek. Byla posilována rozumová složka na úkor intuitivní – citové. Myšlení bylo vyvedeno z rovnováhy. Živou bytost je možno zabít, ale není možno mrtvou vzkřísit. Proto nikdy nenič životy. Nezabíjej a nebuď příčinou zabíjení. Tuto pravdu znali velcí duchovní vůdcové a sdělili ji lidem. Ve vyšších a nedeformovaných náboženských učeních je kladeno na prvé místo nejedení masa. A zcela právem.” Josef Zezulka

„Masožérství dalo by se prominout, pokud by bylo podepřeno rozumnými důvody. Ale těchto není. Je to zlá záležitost, nemající v našich dobách nijakého opodstatnění. Nezabíjej se nevztahuje jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji. Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je naše snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná.” L. N. Tolstoj

Vegetariánství je způsob stravování, kdy člověk nejí některé živočišné produkty, hlavně tedy mrtvá těla zvířat (včetně ryb a kuřat), sádlo, želatinu, mnohdy ani mléčné výrobky, vajíčka a med, dle vlastních „nepřekonatelných“ závislostí.

Veganství je druh stravování, filozofie a životní styl, spočívající v odmítnutí konzumace všech živočišných produktů. S veganstvím je často spojeno i odmítání jakéhokoli násilného využívání zvířat k lidskému užitku.

Mnoho veganů z přesvědčení také nesouhlasí s rybařením, myslivostí, kožešinovým průmyslem, cirkusy či zoo. Důsledně brané veganství v užším slova smyslu odmítá používání výrobků z kůže, vlny a hedvábí nebo kosmetiky testované na zvířatech či živočišné složky přímo obsahující.

Ačkoli motivace jednotlivých veganů k přijetí tohoto způsobu stravování mohou být různé, nejčastějším důvodem je utrpení zvířat spojené s produkcí živočišných potravin v průmyslových velkochovech či při rybolovu, které v dnešní době již vůbec není nutné. A častým důvodem je také to, že: Vegani jsou Sexy!

Vitariánství je výživový směr založený na přijímání syrové -tepelně neupravené- stravy rostlinného původu, tedy zeleniny, ovoce, ořechů, semen, bylin, hub, naklíčeného obilí a luštěnin. Doporučuji úžasnou knihu: Zázračná detoxikace od Dr. Roberta Morse.

Frutariánství je jedno z méně častých druhů vegetariánství či striktní formy veganství, kdy strava zahrnuje pouze ovoce, ořechy, semena, a jiné plody. Při sběru plodů navíc nesmí být zraněna rostlina, a proto jedí někteří frutariáni jen plody, které spadly na zem. Většina frutariánů však zastává názor, že pokud je plod zralý a lze snadno oddělit od dárcovské rostliny, nejedná se o negativní zásah do života rostliny, podobně jako opatrné zkracování nehtů nemá negativní vliv na zdraví či psychiku člověka.

Základní myšlenkou frutariánství je uznání rostlin jako plnohodnotných živých organismů, nikoli pouhých „polověcí“, jako jsou, oproti živočichům, vnímány značnou částí lidí, a to jen na základě větší subjektivně vnímané odlišnosti tělesné struktury. Aneb vše ve vesmíru je živé, vědomé.

Touto cestou ‚zjemňování vlastního energetického pole‘ v minulosti prošly a stále prochází spousty lidí a jako žádoucího vedlejšího účinku se jim vždy dostalo pevného zdraví, dlouhověkosti a čistšího charakteru. Ku překvapení všech tato ‚cesta‘ ještě zdaleka nekončí! Po vzoru všech i mimozemských kultur máme v evolučním plánu jasně vytyčeno energetickou soběstačnost a nezávislost na hmotné stravě! Ve všech prastarých textech je popsán stav lidského vědomí před dnešním celospolečenským úpadkem následovně: byli jsme nadhmotné bytosti, které s hmotou pouze experimentovaly, žili jsme libovolně dlouho beze ztráty paměti v případných znovu inkarnacích a byli jsme všichni vyživováni tzv. Pránou, což jsou základní a elementární energetické částečky rozprostírající se všude kolem. A k tomuto stavu je potřeba se dříve či později opět navrátit! Neulpívejme smyslově na omezeně-hmotném vyjádření veškerenstva, seberme odvahu žít naplno a dovolme si otevřít se osvobozující inspiraci.

Breathariánství je způsob života nezávislý na fyzické stravě a je často spojováno s velmi pokročilou technikou hospodaření s životní energií. Lidé, kteří nepotřebují ke svému životu jídlo a mnohdy ani vodu, tvrdí, že žijí z prány (životní energie známá z Hinduismu) či ze sluneční energie.

„Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty. Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme tak chybu, když napodobujeme jeho zvyky; Jediný způsob, jak žít, je nechat žít.“ Mahátmá Gándhí

„Pokud Vám nějaký „odborník“ bude tvrdit, že vegetariánství poškozuje zdraví, tak vám buď záměrně lže, nebo je natolik hloupý, že nikdy ani nepřemýšlel o obsahu desítky let trvajících výzkumů, pokud je vůbec četl.“ Dr. Tomáš Husák

„V dnešní době jsou zvířata řemeslně vražděna v ovzduší hrůzy, vzpoury a nevýslovného utrpení. Důsledkem toho je, že dnešní lidé nestravují jen maso, ale zároveň i vztek, vzpouru a vlastní zvířeckost.“ Herve d´Encausse (lékař)

„Dávám přednost bezmasé stravě a snažím se, abych Zemi svým žitím nezatěžovat zbytečně. Dám přednost růžičkovým kapustám a květáku, protože se za nimi neskrývá celá hrůza jatek a masné výroby. Nenakupuji v holešovické tržnici, protože vím, kolik zažila utrpení, když tu ještě byla jatka.“ Erazim Kohák

„Skutečná morální zkouška lidstva, zkouška, jež je základem všeho ostatního, je právě vztah k těm, kteří jsou odkázáni na naši milost – ke zvířatům. Na tomto poli lidstvo utrpělo úplnou porážku, tak velikou, že všechny ostatní pramení z ní.“ Milan Kundera

„Buď dobrý k lidem, k rostlinám i zvířatům. Nepronásleduj zvířata a nepůsob jim bolest.“ Lao-c

„Svět není žádný šmejd a zvířata nejsou žádná surovina k našemu zneužití. Nikoliv smilování, ale spravedlnost dlužíme zvířatům.“ Arthur Schopenhauer

„Dokud soucit člověka neobsáhne vše živé, nenajde člověk mír ani sám v sobě.“ A. Schweitzer

„Kdyby se jednoho dne stal obecným názor, že se lze obejít bez masitých jídel, přineslo by to nejen velkou ekonomickou revoluci, ale i mravní pokrok.“ Maurice Maeterlinck

Prvním krokem na cestě k revitalizaci těla a k dosažení absolutního zdraví a duševního štěstí je rozhodnutí. Pevné rozhodnutí je jedním ze stěžejních částí naší vlastní transformace. Pokud jsme si ujasnili vlastní cíle a jsme schopni se sami rozhodnout, tak nám již nic nebrání k zahájení procesu. Mějme na paměti, že veškeré překážky a problémy na naší cestě k cíli jsou způsobeny jen námi samými. Naším podhledem, ztuhlými koncepty a silnými zvyky.

Chce to odvahu vykročit z davu, sbírat vlastní zkušenosti a neustále překonávat i sám sebe!