Cizí jazyky udržují mozek v kondici. 5 tipů, jak se je naučit a kdy je dobré odjet do zahraničí

Chcete-li být co nejdéle duševně čilí, pořád se něco nového učte. A to, co se učíte, milujte. „S každým dalším jazykem se vám otevírají nové dveře,“ vyjádřila se kdysi v jednom rozhovoru herečka Lucie Vondráčková, pro níž jsou jazyky vášeň. Mnoho lidí však s jazyky zápasí nebo jsou stálými začátečníky. Je totiž třeba znát tu správnou strategii. A vyhnout se tomu, co nefunguje. Prozradím vám dnes to nejlepší z psychologie učení se cizím jazykům. A nebudu na to sám – společníka mi bude v tomto článku dělat Jirka Brychta, dlouholetý zkušený učitel angličtiny.

Spousta lidí v životě neuspěje proto, že nedělá ty správné věci. „Cíl je, že ty chceš v cizím jazyce mluvit. Abys ale uměl mluvit, potřebuješ vědět co dělat, a jak to dělat,“ říká Jirka Brychta. Minimálně tři následující principy můžete navíc aplikovat nejen na cizí jazyky, ale na učení se čemukoliv.

1) Princip soustavnosti: Věnujte se učení každý den alespoň 5 minut

Když kapka kape do kamene, tak do něj udělá díru soustavností, ne silou.“ vysvětluje Brychta. Pokud chcete být v něčem dobří, zaslouží si to váš každodenní čas. Cizí jazyk, to není sprint, ale spíše běh na dlouhou trať. Většina lidí dělá tu chybu, že si v prvotní euforii naplánuje i několik hodin studia denně a velmi rychle jim pak dojdou síly. Psychologicky moudřejší je dát si za cíl učit se každý den jen velmi krátkou dobu a pak to důsledně dodržovat. Jak mi kdysi řekla jedna terapeutka, „ten, kdo jde nejpomaleji, se mnohdy do cíle dostane nejrychleji.

2) Musí vás to bavit

„Pak jste úplně nezastavitelní a nepřemožitelní,“ prozrazuje Brychta sice možná známý, ale často opomíjený – a možná vůbec nejdůležitější klíč: „Udělejte cokoliv, aby vás to začalo bavit!“ Tak jako Jaromíra Jágra baví hokej a je schopný hrát ho i v noci. Vše je o pocitech, o chuti po úspěchu: „O tom, že si přečteš první knížku a máš radost, že tomu rozumíš. Děláš to právě pro ten dobrý pocit.“

Moje poznámka: Dlouho jsem nevěděl, že – zejména v angličtině – existuje tzv. zjednodušená četba pro začátečníky (běžně ve větších českých knihkupectvích). A i když znáte jen málo slovíček, je pro vás neskutečný zážitek, že opravdu přečtete svou první knížku. Například o Mr. Beanovi 🙂 Až to zvládnete, můžete přejít na další stupně pokročilosti.

3) Vžijte se do pocitu, že to, co se učíte, už umíte – že si to jen opakujete

Parádní věc. Vyzkoušejte! Je to psychologicky jiná role, jiný pocit, jiné sebevědomí. Jde nám o to, abyste eliminovali škodlivý postoj „Já na to nemám“. Naopak se vůbec nebojte už od začátku mluvit. A mluvit s chybami. Malé dítě se také hned nevyjadřuje jako univerzitní profesor, ale na začátku zkouší. A když nám řekne „ňam ňam“, je to pro něj dokonalé. Cesta k bravurním řečnickým projevům začíná často u „ňam ňam.“

4) Musíte pochopit systém (gramatiku)

Pochopit systém – to je základ i například pro hráče ledního hokeje. V jazyce se systému říká gramatika. „Abys mohl v cizím jazyce mluvit (produkovat), musíš něco načíst a naposlouchat. A abys mohl číst a poslouchat, musíš tomu porozumět. A abys tomu porozuměl, musíš znát gramatická pravidla – potřebuješ nějakou základní kostru jazyka.“ říká Brychta. Mně osobně kdysi gramatiku logicky a přehledně vysvětlili v Nepustilově jazykové škole (to není skrytá reklama, jen tip pro ty, kdo chtějí mít jednou a provždy v gramatice jasno).

5) Vystavujte se cizojazyčnému prostředí

„Je dobré už od začátku získávat informace nejen přes oči, ale i přes uši, tj. zároveň číst a zároveň poslouchat,“ vysvětluje Brychta další důležitý princip efektivního učení se jazykům. Podle něj však naopak předčasně vyjet i na delší dobu do ciziny nemusí být nejlepší strategií a už vůbec ne zárukou, že se cizí jazyk skutečně naučíme. „Je fakt velké množství lidí, kteří byli třeba rok v Austrálii, přijedou, a teprve až doma v Česku pochopí po skutečném studiu jazyka, co jim v cizině celou dobu říkali,“ upozorňuje Brychta a na závěr dává návod, jak z případného pobytu v cizině získat pro sebe maximum: „Doporučuji odjet až ve fázi, kdy znáte gramatiku na úrovni středně pokročilých, máte načteno alespoň cca 2 000 slov a před odjezdem také na zkoušku absolvujete i konverzaci s rodilým mluvčím. Pak jste připravení a za 4-6 týdnů se můžete rozmluvit tak plynule, že jste nadšeni a nechce se vám ani vrátit domů. Štěstí totiž přeje připraveným!“

Zpět nahoru