Cist šedavý

cm cist sedavy

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Cist šedavý, latinsky Cistus incanus, je méně známá léčivá rostlina se zajímavými účinky. Původem pochází z Turecka, ale je rozšířen v celé oblasti Středomoří. Další český název je růže skalní nebo též divoká skalní růže. Je to divoce rostoucí rostlina, která dorůstá výšky až 80 centimetrů. Je to stálezelená rostlina, jejíž větve jsou pokryté bílými chloupky. Listy jsou oválného tvaru. Pronikavě vonící květy jsou fialové barvy s oranžovými tyčinkami. Plodem je tobolka.

V tradičním léčitelství je používána již delší dobu. Jako hlavní účinné složky jsou uváděny polyfenoly. Polyfenoly jsou důležité pro své antioxidační působení (neutralizace) proti volným radikalům, které náš organismus ohrožují z okolního prostředí. Nacházejí se v mnoha rostlinách, ovoci nebo zelenině. V cistu šedavém jsou bohatě zastoupeny hlavně v jeho listech.

V této léčivé rostlině v tradiční medicíně je připisováno také působení proti bakteriím, virům, plísním, proti zánětům, antiseptické působení nebo jako doplněk léčby při zažívacích potížích nebo migrénách. Některými odborníky je díky svým vlastnostem řazen mezi adaptogeny – obvykle léčivé rostliny zvyšující obranyschopnost organismu proti infekci a zvyšující schopnost více odolávat stresu z okolního prostředí (známé jsou například echinacea, leuzea šustivá nebo klanopraška čínská). Rovněž obsahuje větší množství hořčíku a vápníku.

Jako rostlinná droga se používá drcená nadzemní část rostliny. Nejčastěji se z ní připravuje čaj, který je možný dosladit medem. Také bývá součástí lihových tinktur.

Jako zajímavost lze na závěr uvést pověst, která se u objevení léčivých vlastností skalní růže objevila. Řečtí mniši na ostrově Athos si všimli, že jejich kozy, které chovají, mají na vousech pryskyřici. Zaujalo je to, a tak zkusili tuto pryskyřici používat. A byla to právě pryskyřice z cistu šedavého.