Chrpa polní (Centaurea cyanus)

Chrpa polní je rostlina vysoká až 90 centimetrů charakteristická svými pronikavě modrými květy. Její měkce chlupatá lodyha je přímá a větvená, listy jsou lysé a kopinatého tvaru. Kvete od května do srpna. Její název je odvozen od řeckého slova kyanos (modrý) a od latinského seges (setí). Roste poměrně vzácně jako plevel na rumištích, v obilí, kolem cest či na sluncem vyhřátých stráních, kde vyhovují kypré a výživné půdy. Patří do čeledi hvězdnicovitých. Mezi její lidové názvy patří jesenec, modráček, charba či modrák. Pochází z jihovýchodní Evropy, odkud se rozšířila do celého světa s dováženým zbožím.

Jako bylinná droga se z rostliny používá květ (latinsky flos cyani) buď samostatně či s kalichem (flos cyani cum calyce). Obsahuje celou řadu složek, hlavně fenylpropanoidní a alkaloidní látky. Z té první skupiny lze uvést jako příklad flavonoidy apigenin a cyanin, z druhé skupiny alkaloidy ze skupiny indolových alkaloidů. Apigenin je rostlinné barvivo, které je ve své krystalické formě žluté barvy (používalo se k barvení vlny). Chrpa polní dále obsahuje hořčiny, saponiny, sliz a minerály (z nich bývá uváděn zejména mangan). Pro obsah hořčin je někdy součástí směsí proti nechutenství.

Jako léčivá rostlina se používala v lidovém léčitelství ke zmenšování otoků, pro močopudné a žlučopodné účinky a k čištění krve. Nyní v současnosti se nejčastěji používá při zánětlivých a hnisavých očních nemocech jako součást očních kapek. Využívá se také při potížích v oblasti trávicího ústrojí a močových cest jako součást čajových směsí. Je zajímavé, že někteří odborníci uvádějí, že celá čeleď hvězdnicovitých, kam patří i chrpa polní, má dobré antivirové působení. Některé zdroje uvádějí, že chrpa má pozitivní vliv i na játra.

Zajímavé je také, že výrazně modrého barviva se používá k obarvení některých druhů léků a také čajových směsí. Využívá se také v kosmetice do některých přípravků (například do vlasových tonik).

 

Zpět nahoru