Chronické nemoci a dysmikrobie - Komplexní přístup ke zdraví

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Terminologie tématu

Staré téma, o kterém se ale dnes hodně mluví. A objevuje se při tom Amerika. Tato problematika již není odsuzována, ale naopak, v oblasti výzkumu narůstá počet prací s cílem prozkoumat možnosti, jak nastolit rovnováhu ve střevu. Dříve jsme mluvili o mikroflóře, dnes je nahrazen termínem mikrobiota s odůvodněním, že mikroby mají společnou genetickou informaci = mikrobiom. Netýká se to jen bakterií, ale i virů, parazitů, archeí (jednobuněčných organismů) a dalších mikroorganismů. Střevní mikrobiota tedy zahrnuje mikroorganismy v našem střevě.

Souvislost dysmikrobie s nemocemi

Opakovaně se prokazuje, že střevní dysmikrobie má vliv na rozvoj různých chronických onemocnění. Tento fakt jsem ve své praxi již před 30 lety bral jako základ pro léčení jakýchkoliv chronických nemocí. Ty mají většinou souvislost se střevní dysbiózou (dysmikrobií), způsobenou např. opakovaným užíváním antibiotik a různých chemikálií. Dysmikrobie byla přijímána u nemocí trávicího traktu, kdy takové nemoci dostaly značku idiopatická nemoc (bez zjištěné příčiny); šlo o různé zánětlivé stavy, či dráždivý tračník. Dysmikrobie se nedávala do souvislostí s bolestmi kloubů, kožními exantémy, ani Parkinsonovou chorobou a jinými neurologickými a revmatickými nemocemi. A ono se ukazuje, že souvislost zde je. Např. pokud zmírníme zácpu, která je projevem dysmikrobie u Parkinsonovy choroby, můžeme pozitivně ovlivňovat její průběh. Dnes víme, že ona mikrobiota také sehrává důležitou roli v oblasti intolerance potravin nebo u různých malabsorpčních stavů.

Stav a vliv slizniční imunity střeva

V tuto dobu čelíme covidové pandemii a je jasné, že klíčový význam má stav slizniční imunity střeva. Mikrobiota totiž imunitní systém školí a stimuluje. Kdo má ve střevu toto prostředí porušeno, má u něj virus větší šanci. Je tedy logické, že mít ve střevu rovnováhu mikrobiální je první krok prevence proti pandemii. Setkal jsem se již také s názorem, že jde vlastně o globální pandemii dysbiózy. A podle toho, jak probíhá, si uvědomujeme, že naše mikrobiota nefunguje optimálně.

Mezi škodlivé vlivy patří nadužívání antibiotik, nezdravý životní styl, zvýšená míra stresu nebo konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, nadužívání sladkostí a v potravě nedostatek zeleniny a vlákniny.

Bojujeme proti pandemii různými bariérovými opatřeními s dezinfekcí – to je logický postup, při kterém se chráníme před patogeny, ale současně přicházíme i o setkání s prospěšnými mikroby. Všeho má být s mírou, protože nedostatečný kontakt s okolní mikrobiotou je také faktor, který negativně ovlivňuje stav naší mikrobioty.

Dezinfekcí narušujeme integritu naší kožní mikrobioty a stejně tak lze předpokládat změny v integritě na sliznicích dutiny ústní, nosní…

Potřebná změna pohledu

Obvykle chápeme mikroba jako původce nemoci a snažíme se jej nějakým způsobem likvidovat. Ale je třeba změnit pohled, chápat mikroba jako součást společenství, ve kterém my jako lidé žijeme a navzájem již od narození komunikujeme.

Kdykoliv je rovnováha porušena, bacil se pomnoží, je překročena obranná bariéra, imunitní systém chybně zareaguje a projeví se nemoc – třeba horečkou, zánětem a podobně. Podáme léky, které jsou zaměřeny proti zánětu, proti bakterii ve snaze, aby se nám ulevilo. To se stane, akutnost nemoci pomine. Jenže antibiotikum zničí i prospěšné bakterie a ve střevu se vytvoří již uvedená dysbióza. Tedy ve své podstatě se ještě více zvýrazní ona nerovnováha – dysmikrobie, která pak společně s jinými faktory navodí další nemoc. A pokud se tento stav opakuje, pak původně akutní nemoc přechází do stavu nemoci chronické.