Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Výzkumy a pozorování profesora Satchina Pandy ukazují, že lidé usínající pozdě v noci, tzv. noční sovy, mají spíše nezdravě přehozené biorytmy a škodlivé návyky, než že by se primárně jednalo o typ osobnosti, kterému noční ponocování vyhovuje. Profesor Panda říká, že nejzdravější spánek je v době 22:00-5:00. (Jiné zdroje dokonce uvádějí, že pro obnovu jemné psychické energie je důležitý především spánek od deváté hodiny večerní do půlnoci.)
Jako lidé jsme povětšinou ztratili své přirozené instinkty – nevíme, co je to opravdový hlad; co znamená vstávat se Sluncem či jaké to je vystavovat své tělo chladu a větru a mít během dne mnoho pohybu v přírodě.
Každý člověk je jiný, ale jak ve své fascinující knize Cirakadiánní kód píše Satchin Panda, to, že jste nemocní, může mít příčinu i v narušení Vašeho cirkadiánního rytmu.
Je Váš cirkadiánní rytmus v pořádku?
Udělejte si krátký test a odpovězte na následující tři otázky:
- Chodíte spávat nejpozději ve 22:00 a spíte minimálně 7 hodin kvalitního spánku?
- Jíte v časově omezeném okně – osmi až deseti hodin (například od 8:00 do 18:00) nebo ještě kratším?
- Začínáte den cvičením?
Zde trochu zjednodušuji. Například u druhého bodu výzkumné studie říkají, že pokud se člověk necpe celý den, ale omezí dobu, ve které přijímá potravu, vede to k celkově zdravějšímu fungování těla. Přičemž tzv. přerušovaný půst a omezení doby jezení během dne na ještě kratší dobu (6–8 hodin) vede k ještě lepším výsledkům. Ale tyto nuance by byly nad rámec tohoto článku, vážným zájemcům o tuto problematiku to doporučuji dostudovat přímo v knize. Mimochodem, jsme opravdu civilizací neřízeného konzumu a obžerství: polovina účastníků studie z roku 2015 jedla úplně po celý den, 15 i více hodin…
Co znamená, když na jednu, na dvě nebo na všechny tři otázky odpovíme „NE“? Že se nám tu nabízí návod, jak dát své tělo znovu do pořádku, jak ho doslova RESETOVAT. A to pomocí pouhé změny tří návyků: úpravy doby spánku, každodenního cvičení a časově omezeného stravování.
Společenský jetlag a práce na směny narušují imunitní systém
Světová zdravotnická organizace již v roce 2007 označila práci na směny za potenciální karcinogen. Panda, mimo jiné, též cituje článek v Popular Science, podle něhož již pouhá jedna noční směna může negativně ovlivnit myšlení na celý týden. 87 % dospělých také chodí spát o víkendu nejméně o dvě hodiny později = trpí tzv. společenským jetlagem. Ani to není pro naše cirkadiánní hodiny dobré. Ostatně mohu to potvrdit: Pokud jsem byl v minulých letech někdy sám nachlazený a nemocný, bylo to v drtivé většině případů po jedné či více nocích velmi omezeného či narušeného spánku.
Noční sovy jsou jen mýtus
Profesor Panda popisuje experiment K. Wrighta Jr. z coloradské univerzity, který vedl v divočině tábor pro několik účastníků, jež se domnívali, že se nacházejí v táboře pro noční sovy. Před výletem jim odebral vzorky slin a zjistil, že jako „sovy“ měli opravdu opožděný nástup produkce melatoninu (kulminoval obvykle až po půlnoci). Tito jedinci byli z mnoha důvodů přesvědčení, že jsou noční sovy. Ale už po dvou dnech táboření v divočině u nich hladina melatoninu začala stoupat v sedm nebo osm hodin a nedokázali zůstat dlouho vzhůru.
Zní to neuvěřitelně. Změna byla podle Pandy dosažena pouhým nedostatkem jasného večerního světla, nemožností pracovat dlouho do noci a omezením konzumace kofeinu, jak byli před tím zvyklí: „Bez vystavení jasnému světlu se tito lidé dokázali navrátit k normálnímu cirkadiánnímu rytmu“ (2020: 57-58).
Návrat k přirozenosti
Pokud sami pracujete na směny, není samozřejmě žádný důvod ke strachu nebo panice. Protože spousta lidí chodí na noční mnoho let a těší se dobrému zdraví. Navíc věřím, že je-li práce vykonávána s láskou, je to ta nejlepší ochrana. Nabízí se jen pouze úvaha, zda nezvážit – pokud to jde – že práci na směny nebudete vykonávat celý život…
Hlavním záměrem dnešního článku bylo podpořit čtenáře, kteří chodí spát přirozeně brzy a mohou tím být pro své okolí „divní“, aby odolali společenským tlakům. Mám na mysli především studenty a mládež – kdo se v tomto věku neoddává alkoholovým párty a bujarým nočním večírkům, bývá často označen druhými za podivína. Vše nezdravé a jdoucí proti přirozenosti je většinovou společností naopak přijímáno jako normální. Ale normální to NENÍ. Výzkumy hovoří jednoznačně: Naší přirozeností a v našem zájmu je chodit spát časně. Nemluvňata a malé děti se budí brzy, protože chodí spát, sotva se setmí. Až vlivem společnosti, většinou právě v teenagerovském a post-teenagerovském věku, se u velké části populace přirozené rytmy naruší. Dobrou zprávou je, že kde je v pozdějším věku zájem a dobrá vůle, tam je většinou možné znovu své optimálně fungující biologické rytmy obnovit. Každopádně věřím, že ať už je každý z nás právě v jakémkoliv věku, vždy se vyplatí projevovat vůči vlastnímu tělu maximum přátelství, a naopak negativní vlivy současné civilizace omezit na minimum.
Literatura:
Panda S. (2020): Cirkadiánní kód. Brno: Jan Melvil.
Upozornění: Vše vždy nejprve konzultujte se svým lékařem! Informace v článku nenahrazují lékařskou péči. Autor ani redakce nenesou odpovědnost za nesprávné použití těchto principů.