Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Sladká chuť je tělu vlastní, vždyť se jedná o vůbec první chuť, kterou v životě okusíme. Sladká chuť nás harmonizuje, celkově zklidňuje, pokud jí užíváme v rozumném množství, pomáhá utvářet tkáně, poskytuje energii a sílu, posiluje orgány, podporuje růst a kvalitu vlasů, kůže, kostí. Napomáhá tvorbě mateřského mléka, přináší potěšení a rovnováhu.
Zdrojem sladké chuti mohou být potraviny, které obsahují jednoduché či složené cukry. Ty složené jsou pro nás v umírněném množství výhodnější, neboť jsou mnohdy navázány na celou řadu prospěšných vitamínů, minerálů, vlákninu či enzymy. Mnohé z nich disponují nižším glykemickým indexem, takže nás zasycují na delší dobu, a také mnohem lépe udržují stabilní hladinu krevního cukru. Potraviny s vysokým obsahem jednoduchých cukrů mají silnou, přitažlivou sladkou chuť, která nás často vede k jejich nadužívání. Přebytek jednoduchých cukrů, ve své podstatě i přebytek složených, však působí na organismus velmi neblaze. Snižuje schopnost soustředění, zhoršuje paměť, vyvolává citovou nestabilitu, při dlouhodobém nadužívání podporuje tvorbu zubního kazu, vychýlení acidobazické rovnováhy, minerálovou disbalanci, ale také vznik metabolického syndromu.
Naučit se užívat jednoduché cukry v přiměřeném množství je opravdové umění. Znamená to sestavovat jídelníček tak, aby větší chuť na sladké vůbec nevznikala. Pokud nás totiž dennodenně honí mlsná, znamená to, že naše hladina krevního cukru kopíruje sinusoidu, která je vykreslena konzumací potravin vysokého glykemického indexu. Příčinou přílišných chutí však může být také podhodnocený jídelníček či stres.
Jak užívat přirozené sladkosti života a neocitnout se v cukrové pasti
V dnešní době jsou oblíbeny nízkosacharidové diety, které u lidí, kteří s nimi dovedou rozumně pracovat, respektuji, neboť mohou pomoci. Hlavně tedy při obezitě či diabetu II. typu. Nejsou však pro každého, někteří z nás je jednoduše nezvládnou. Pokud tedy patříme do skupiny číslo dvě, pojďme se společně podívat, jak ukočírovat časté chutě na sladké.
1) Snažme se co nejvíce sladké chuti získat z přirozeně sladkých potravin
Tady řadíme ovoce, zeleninu, ořechy, ale i obiloviny, kvalitní mléčné produkty, luštěniny. Při správně skládané stravě, jejímž základem jsou přirozeně sladké potraviny, se touha na sladké postupně vytrácí. Problémem je, že člověk dnešní doby skládá svůj jídelníček z naprostých hloupostí, potraviny jsou prázdné, příliš opracované, prosty všeho dobrého, původního, které do potraviny s hlubokou pečlivostí příroda vložila.
2) Přílišná konzumace bílkovin
Metabolismus bílkovin a sacharidů je v těle vzájemně propojen. Je známo, že konzumujeme-li přespříliš masa, vzápětí dostáváme chuť na něco sladkého. Proto, nestavějme svůj jídelníček ani na přemíře bílkovin. Konzumujeme-li maso, dopřejme si jej 2 x týdně, 2 x týdně pak zařaďme rybu. Zbytek týdne vyplňme luštěninou. Té jako Češi jíme velmi málo. Přitom, do jídelníčku se dá velmi hezky zařadit. Maso se snažme doplnit o zeleninu, která si s sebou nese určitý díl sladkosti. Tím pak opět zharmonizujeme chutě na sladké.
3) Omezme sůl
Nadbytek soli ve stravě si vynucuje vyrovnání potravinami opačného charakteru, což jsou právě sladkosti. Sůl může být zákeřná, v mnohých potravinách ji totiž téměř nevnímáme. Jedná se o sůl vázanou, skrytou. Zmiňme třeba jen pečivo, uzeniny, paštiky, rybí konzervy, naložené produkty (olivy), oříšky, brambůrky atd. Níže dokládám pro zajímavost:
- 1 krajíček chleba obsahuje téměř 1 g soli
- čínská instantní polévka 2 g
- 100 g dietních párků 6 g
- 100 g balkánského sýru 3,5 g
- 100 g kečupu 2,5 g
Pro naše ledviny je přiměřenou dávkou zhruba 5 gramů soli na den. Přitom, stravujeme-li se „průměrně,“ to znamená, že jídelníček stavíme na pečivu, masných výrobcích, sýrech a konzervách, jsme mnozí schopni spolykat až 15 gramů a více soli za den.
4) Nevěřme rádoby zdravým sladidlům
Zcela vylučme umělá sladidla, na ledviny a nejen na ně, mají mnohem horší dopad, nežli sůl. I kdybychom argumentovali diabetem. Ne, umělé sladidlo nepatří do jídelníčku nikoho z nás. Pozor také na líbivou fruktózu, která sice hladinu cukru nezvýší, nicméně zanáší játra, podporuje obezitu, napomáhá prohloubení diabetu II. typu atd. Pozor také na třtinový cukr, jeho vlastnosti jsou totožné s klasickým řepným cukrem. Med používejme spíše jako lék, jeho glykemický index je skutečně vysoký, hodnota je rovna 90. Hladinu krevního cukru tedy zvyšuje okamžitě. Pokud si chceme tu a tam dopřát například koláč či buchtu, slaďme s mírou, těsto z celozrnné žitné mouky či špaldy nastavme jablkem či mrkví, do koláče zapracujme co nejvíce ovoce, k doslazení pak můžeme použít melasu či malé množství kokosového cukru. Osobně ráda přislazuji datlemi, případně umixovaným banánem. Cukr téměř nepoužívám.
Pozor si dáváme u pitného režimu, bylinné čaje a čistá pramenitá voda jsou pro nás dostačující. Netřeba je doplňovat žádnými šťávami, sladkými minerálkami, slazeným čajem či limonádou. Ač se to nezdá, nápoje spolykají obrovskou spoustu cukru. Kolikrát pak ona sacharidová nálož vydá za pěknou porci obědové přílohy.
5) Hlídejme si glykemický index potravin
Čím stabilnější glykemická křivka, tím také lépe. Zaměřme se tedy na potraviny nízkého glykemického indexu, který nepřesáhne číslo 50. Pohanka, jáhly, quinoa, amarant, rýže Natural, luštěniny, brambor vařený ve slupce, batát, z toho všeho vařme. Pokud jsme milovníci chleba, dopřejme si jej maximálně jednou denně, z kvásku a žita, v doprovodu kvalitní pomazánky a zeleniny.
6) Nehladovme
Hladovíme-li, například se snažíme co nejvíce omezit stravu, v domnění, že snáze zredukujeme, tělo lačnící po živinách si paradoxně vše velmi rychle uloží nazpět. Právě tady nás pak přepadají neovladatelné chutě na sladké. Je opravdu hloupost celý den nejíst a navečer sníst s pocitem viny koblihu s kávou.
7) Dostatečně spěme
Všimli jste si? Pokud výrazně omezíme spánek, naše tělo má pak tendence se dojídat, aby chybějící energii na-akumulovalo zpět. Mnohdy si také žádá více kofeinu. Tohle není správné. Spánek je základ, během něj tělo odpočívá, regeneruje, sílí a nastoluje rovnováhu. Mysleme na to.
8) Vylaďme svůj život tak, abychom zde byli šťastni
Sladkosti bývají zdrojem rychlého a snadného požitku, který je laciný a jednoduše k mání. Kolik z nás zajídá stres, kdy v potravě hledá základní úlevu. Lidé, kteří nemají dostatek sil k tomu, aby provedli rázný životní krok, případně zapřemýšleli nad náhradním řešením, nutným k vyřešení obtížné životní situace, často sahají po sladkém, čímž sice dochází k jemnému uspokojení, nicméně taktéž k nečinnosti a pasivitě.
Těchto 8 bodů vnímám jako základ, od kterého se posléze můžeme odrazit dál. Všem přeji, aby jim jídlo přinášelo nejenom radost, ale také potěchu tělu, které z něj smysluplně profituje.
Doporučujeme knihy o zdravé výživě.
Seznam použité literatury:
Štanzel, Tomáš. Strava a vědomí. Dharma Gaia, 2010. 223 str. ISBN 978-80-7436-010-7.