Budování imunity dítěte

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Malé dítě zkoumá svět přes ústa. Prostě všechno dává do pusy. Je to jasné, tento smysl začalo hned po narození používat. Poznalo, že hledání ústy přináší uspokojení, našlo si prs a začalo sát mateřské mléko. Později začne dávat do pusy i jiné věci, předměty, hračky. Zkoumá je. Je-li dítě kojeno, dostává z mateřského mléka ochranné látky a buduje si ve střevu dobrou imunitu. Tehdy by mu nemělo vadit, pokud se mu ústy při jeho zkoumání dostane do zažívacího traktu i něco, co tam nepatří: nečistota, bakterie, parazit, virus.

Tento kontakt s vetřelci, kteří jsou všude v prostředí kolem dítěte, s nimiž se jeho imunitní systém seznamuje, patří do procesu zkoumání. Dítě si tím buduje svou imunitu. Je to zvláště důležité, když jednoho dne přestane kojení a jeho výživa bude založena na stravě, která přichází z různých zdrojů a nese s sebou další a další bakterie.

Různá imunitní výbava

Frekvence těchto kontaktů s vetřelci se zvýší s nástupem do dětského kolektivu. Každé dítě přichází do kolektivu s jinou imunitní výbavou:

  • Jedno bylo kojeno dlouhou dobu, jiné krátkou dobu.
  • Jedno dítě žilo do nástupu v kolektivu téměř ve sterilním prostředí, pod přísnou kontrolou maminky, jiné bylo ve slabých hygienických a sociálních podmínkách.
  • Jiné dítě si již prošlo antibiotickou léčbou, a má takto následně vytvořenu tzv. střevní dysbiózu.
  • Další dítě má v sobě bacil, je jeho nosičem, jemu nevadí, ale když se přenese na jiné dítě, které má slabou imunitu, pak se u toho druhého dítěte projeví nemoc.
  • V kolektivu se snadno šíří tzv. nozokomiální infekce.
  • A další aspekty: Jedno dítě před vstupem do kolektivu špatně spalo, jiné dítě přichází do kolektivu ustrašené, a tak pláče, chce být s maminkou, a ne ve školce.
  • Školový rok začíná na podzim, kdy se právě mění počasí v sychravé, a je potřeba topit. Podobná situace plná změn přichází i po zimě, v předjaří.

Životaschopnost bacilů

Bacil má svou dobu, po kterou vydrží na potřísněném předmětu. Některé bacily jsou odolné proti běžným dezinfekčním prostředkům, každý bacil má také jinou inkubační dobu – až několik dnů a déle. Dnes není vzácností, že se ve školce setkávají děti ze zcela odlišných konců světa, a proto se mikrobiologické klima podstatně zamíchává. To vše jsou faktory, s nimiž se musí dětská imunita vypořádat.

Koktejlový efekt

Říkáme tomu koktejlový efekt. Znamená to, že se v jednom okamžiku sejde několik faktorů, které všechny dohromady imunitu natolik oslabí, že při setkání s novým bacilem či virem tato konkrétní imunita nereaguje správně, a tak propukne nemoc.

A tehdy stačí i poměrně nízká infekční dávka, se kterou by se dítě za jiných okolností vyrovnalo.

Někdy ovšem, a to bývá hlavně při epidemiích, je příslušný bacil či virus velmi agresivní, a tak mu nelze 100% odolat.

Častý dotaz

Setkávám se v poradně s dotazy maminek žádajících vysvětlení, jak je možné, že jejich dítě onemocnělo, ačkoliv se snažily udělat pro jeho imunitu maximum. Popisují mi téměř ideální učebnicové prostředí, jež kolem dítěte vytvořily, a přece jejich dítě onemocnělo. Je třeba na problém pohlížet individuálně, zda kolem dítěte nebylo vytvořeno až příliš skleníkové prostředí, v němž imunita dítěte neměla šanci se dobře připravit. Takové děti většinou potřebují delší dobu na ono vybudování dobré imunity. Typická věta, kterou maminka píše do naší poradny, je zhruba tato:

  • Mé dítě bylo naprosto zdravé a potom najednou těžce onemocnělo, muselo dostávat antibiotika…
  • Lze na to také vyslovit názor, že toto dítě žilo „ve skleníku“, ale jakmile z něj vyšlo, onemocnělo.

Pomůže pro takový případ očkování?

Očkování Pomocí očkovací látky přichází do organizmu uměle oslabený bacil, jenž nutí imunitní systém reagovat, seznámit se s bacilem a tvořit si proti němu protilátky. Pro „skleníkové“ dítě je to asi vhodné. Světová zdravotní organizace se snaží, aby se očkování rozšířilo do celého světa, a tedy i do těch zemí, kde je nízká hygienická úroveň, do rozvojových zemí. Ale ukázalo se, že se tam v některých případech neobjevila správná odezva na očkovací látku, tělo si nevytvořilo očekávané protilátky. Vědci zkoumali, proč tomu tak je, a přišli k závěru, že v „neskleníkovém“ prostředí již imunitní systém tamních dětí měl tolik protilátek, že po očkování neměl potřebu si vytvářet další… Je vhodné odkazovat na obecná preventivní opatření, to ano, ale je potřeba individuálního rozboru situace. Existuje již zmíněný koktejlový efekt.

Lze určit dobu nástupu?

Doba, kdy má dítě nastoupit do kolektivu, se má určit podle toho, jak je dítě připraveno. Nelze přesně určit, kdy je to vhodné. Každé dítě bude reagovat po svém. Obvykle nastává velký problém tehdy, když je termín nástupu do školky přesně stanoven ekonomickými podmínkami rodiny a maminka prostě musí nastoupit do práce. Dle „zákona schválnosti“ zrovna tehdy dítě na školku není připraveno. Pak nastane všeobecný stres pro dítě, matku, jejího zaměstnavatele, pro celou rodinu, ale navíc taková situace ovlivňuje i kolektiv školky, zdravotní středisko… Problém se v tomto případě netýká prioritně dítěte, ale je z oblasti sociální nezralosti rodiny, kdy si matka nemůže dovolit zůstat doma s dítětem dle jeho požadavku a jeho zralosti…

Budování imunity dítěte je tedy náročná věc. Žijeme v moderní době, máme vyspělou techniku, zdravotnictví, mnohé vymoženosti, a přesto si imunita dítěte počíná po svém. Potřebuje čas, klid, stabilizovanou rodinu. Přirozené zákonitosti, které jsou dány v těle dítěte, se nedají obcházet.

Celková nabídka knih o zdraví dětí.