prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Bříza

18.02.2013

Stromek tu větší, tu menší, který vyniká skromností a schopností se udržet na neuvěřitelných místech, kam jeho semeno odvál vítr. Ve skalách, ale i na zanedbaných okrajích střech nebo ve vykotlaných stromech jiných značek, zkouší bříza prospektorsky nuzné podmínky hrstičky navátého prachu a zeminy zachycené kdesi v těžkém nevlídnu a hynoucí v důsledku nedostatečné zálivky mimořádně snaživého a příliš slunného léta. Bříza díky své na strom neobvyklé skromnosti dobře snáší i kyselé půdy okrajů rašelinišť, chudé a tenké půdní podmínky skal, suchých pasek a tak nějak míst, kde to jiným plevelným stromům a keřům moc nejde. Vyběhne štíhlým vzrůstem nahoru jen do oblasti dostatku světla, rozestře listoví a neklidně košatí. V konkurenčním prostředí vyšších stromků dokáže narůst do tvaru krásného vysokého stromu ozdobeného nepřehlédnutelnou a charakteristickou v pruzích se odlupující bílou blanitou kůrou, ze které lidová tvořivost dokázala vyrábět i nádoby a jiné potřebné domácí předměty a kterou také staromódní trampi používají k podpalu promáčeného dříví místo tuhého lihu nebo parafínových podpalovacích novinek moderních a rožnících.

 

Měkké, řídké a snadno se kazící dřevo bříz sice nemá valné využití v dřevozpracujícím průmyslu, ale dá se z něj destilovat březový olej a březový dehet. Přesnou technologii neznám, ale pamětník mi vyprávěl, že medu podobná barvou i tekutostí frakce březového oleje se údajně za války používala v sovětské armádě jako zevní lék na ošetření zranění v těžce nehygienických podmínkách bojiště a obvaziště. Použití bylo adekvátní podmínkám - naběračka této medu podobné látce se napatlala do díry po kulce, střepině, na odřeninu, popáleninu, otevřenou zlomeninu apod. a prosytil se tím i oděv nad ránou, který se na ránu připlácnul, ale nepřischnul a čekalo se na chirurga. Mnohdy i několik dnů. Od chvíle, kdy se toto začalo používat, tak údajně až neuvěřitelně poklesla vysoká úmrtnost raněných na infekce na minimum a navíc se výrazně zrychlilo hojení. Po válce se v chudém hospodářství tento dehet využíval na vyrážky, lišeje, ekzémy, popáleniny a vnitřně při katarech a vředech žaludku. A nakonec byl uklizen na okraj zájmu, aby nepřekážel ve výhledu na mnohem dražší a honosnější vysokorabatá léčiva.

 

Urostlé břízy jsou na jaře velkým dodavatelem mízy, která se jímá do nádob a využívá také. Urostlý strom dodá bez problémů až 50 l. Tohle vyzkoušené nemám, protože se to u nás nesmí. Kdybyste si to ale na svojí vlastní bříze (pod trestem exekučního vykácení celého lesa, vyvlastnění, zavření až zčernání a pokuty) chtěli dovolit, je doporučováno do nekovové nádoby nalít lžíci oleje, aby zabránil povrchové oxidaci a odparu březové vody.

 

Březová voda se údajně využívala i na kvašení léčivého vína. 2 l březové vody + 1/2 kg cukru + ušlechtilé vinné kvasinky + 2 měsíce času. Vnitřní užívání je stejné jako u březové vody samotné, 4-6xD lžíci samotnou nebo přidat do jiného čaje. Lze také užívat 2xD půl vinné sklenice při urologických potížích vyžadujících šetrné zvýšení vylučování moči a škodlivých látek močí z těla, zánětotvorných mikrobů a podobných mikropotvor, či ledvinového písku, nebo pro snížení celkové zádrže vody v organizmu. U severních národů se údajně pije celkem běžně jako žaludeční a střevní tonikum.

 

Velmi charakteristické a asi nejznámější využití březové vody je ke stimulaci růstu vlasů při vtírání do kštice a také pro omezení tvorby lupů. Snižuje maštění vlasů a uvolňuje ucpané póry, proto se přidává hlavně do šamponů a vlasových vod.

 

Již jako klučina jsem musel povinně sbírat, sušit a odevzdávat březový list, protože bych ve škole nedostal vysvědčení. Tedy asi dostal, ale tím jsem si jako žák školou povinný a do dalšího ročníku postoupit se snažící jist nebyl. Prostě to byla taková školní povinnost. Vrtalo mi již tehdy hlavou, na co by se dala bříza použít, a tato otázka byla úvodem do mého bylinkaření již v osmi letech. Pamatuji se, že máma jako objekt mého pokusu mi čaj z ušetřeného neodevzdaného listí břízy odmítla pít, přestože se jedná o léčivou rostlinu a sbírá se přeci i do školy... Nechápal jsem, že nechce být zdravá, a dost mě to zaskočilo. Nyní vím, že problém byl v tom, že označení léčivá chápala matka jinak než já a že ne každá léčivá rostlina vždycky léčí, a také asi měla zrovna jiné starosti než mi to vysvětlovat. Zkusil jsem to vypít sám, ale vůbec mi to nechutnalo. Měl jsem také pocit, že tento čaj mé tělo v tuto chvíli nepotřebuje. Byl jsem tím trochu zklamán a z neuplatnění břízy smuten. Také jsem byl smutný z toho, že musím bříze trhat pro ni důležité lístky a mrzelo mě, že jí tak způsobuji z mého pohledu nedůležitého důvodu bolest.

 

Pokud si pamatuji, tak jsem byl jako dítě dosti žravý a věčně hladový. A když jsem se najedl, tak jsem to hned zase "vylítal". A také si pamatuji, že učení mě moc nebavilo a tak jsem ho snaživě odbýval na úkor her venku, zlobení a sportování. Po PC nebylo ani potuchy, na televizi jsem mohl jen na večerníčky začínající rotujícími animovanými zvířaty na kolotoči s kohoutem. Možná jsem už tehdy vnímal to, že se budu učit celý život. A tak jsem skotačil, až jsem se úplně uskotačil. Možná ale proto je ze mně perspektivní skotačivý stařec, vymýšlející stále nějaké skotačiny - v zájmu přežití ovšem (zatím úspěšně…). Proto doporučuji skotačení a tím kyslík do hlavy a jater každému, kdo chápe smysl skotačení a radosti. Skotačení ale je třeba se učit, sebekázňovat a chtít. Kdo po psychovypětí neskotačí, zůstává přidušen, unaven, neimuniten, zestárlen, oblben, depresiv, ubrečen, nešťasten, zafóbien, zdementěn, plačtiv, nemocen a otráven. To vše je vlivem vlastních metabolitů bez kyslíku nezmetabolizovaných játry.

 

Z břízy se u nás sbírají mladé a ještě lepkavé listy sdrhnutím z větvičky, což jde dost dobře a rychle. Sušení není náročné. Na použitý (toliko čtením…) denní tisk se volně a načechraně nasype list v relativně silnější vrstvě a čekáme a čekáme a jsme trpěliví, až do chvíle, než bude list i nadále zelený, ale suchý a lámavý. K sušení je nejpříhodnější (ale nejen pro sušení…), když se odehrává na tmavé a teplé půdě. Tím se ovšem půda silně provoní těžkou vůní březové silice a lehce i pryskyřice.

 

Silice a pryskyřice je nejvíce v napučených pupenech, které se sbírají těsně před rozvinutím, takže sběr je nejen strašlivá puntičkářská práce, ale zároveň i soutěž o čas. Nalité pupeny tedy nemůže sbírat nalitý sběrač. Faktem je, že střízlivý v mrazivém předjaří nevydrží dlouho. Neumím si představit sběr většího množství jakýchkoliv pupenů pro širší využití kromě homeopatie, kde jich postačí hrst na veliké množství produktu. Sběr pupenů je ideální pro zvýšení trestu odsouzeným za prohřešky proti přírodě.

 

Pupeny v sobě mají ještě navíc množství rostlinných hormonů s převahou růstových a aktivních látek, které se dají využít pro regeneraci organizmu. Na jednu obvyklou porci potřebujete asi 30 - 50 pupenů. Lze si ale pořídit i pupenová informatika, obvykle homeopaticky silně rozředěná, kde v podstatě vystačíte v případě silné víry s jedním pupenem na celou léčebnou kůru. Osobně se domnívám, že se jedná o prkenicové hubnutí a proroky, kteří duchovní síly směřují do hmoty, za což jim jejich vlastní kyne. Jsou-li ale šťastni v této hře, nechť, oni budou časem poučeni a vy tedy zkuste použít odvážně vlastní selský rozum, máte-li. Nemáte-li, utrácejte za vidinu zdraví a perfektní reklamu šikovných manipulátorů s vašimi tužbami. Ostatně, oni chtějí také z něčeho (z vás…) žít, jinak by se museli dát pracně do politiky, ale tam je už docela tlačenice… a v reklamně (re = opakování + klamně = lživě, tedy reklama je opakovaná lež!) téměř bezpracně.

 

Velmi zajímavé pro náš obézní národ je využití březového odvaru nebo přídavku březové vody do koupelí na hubnutí. Osobně si ale myslím, že se jedná jen o meliorační efekt, kdy tukovým buňkám, které dokážou zadržovat veliké množství vody, je voda vyplavena, aniž by tuku samého nějak významně ubylo (čehož nejvíce využívají hlavně velbloudi a velbloudovití - velcí bloudi, tedy politici a jiní duchovní bloudilové, kterým se nalezením správné stranické cesty hromadí tuk a tím dosahují významnou váhu, z níž pak při potřebě konstruktivní myšlenky prýští různými cestami ven jen voda, samá voda). Takže je to takové zahuštění tuku umožňující člověku dostat se do šatstva pamatujícího štíhlou linii a například usilovným tancem skutečně tuk metabolizovat. Tuk se v podstatě dostane z těla pryč jen metabolizací motorickou nebo srdeční svalovinou za přítomnosti dostatku kyslíku, anebo liposukcí. Je-li člověk duševně zatížený a zvyklý málo dýchat, tak se tuku bude zbavovat těžko (viz velbloudovití...), protože omezením jídla se energie bude brát přednostně z méně používané svaloviny a jater, jejich bílkovin přeměněných na glykogen (cukroid).

 

Pro podobné meliorační pseudohubnutí se využívají častěji zevně i vnitřně zelené čnělkové vlásky kukuřice.

 

Každopádně patří bříza mezi ledviny šetřící drogy s diuretickým efektem. Využívá se při většině urologických potíží, vodnatelnosti, zádrži moči, písku a kamenech v ledvinách, zánětech, revmatizmu, dně, bílkovinách v moči, ledvinových cystách, potížích s prostatou a měchýřem. Používá se i při cukrovkách, horečkách a respiračních chorobách spojených se suchým kašlem pro schopnost ředit svými saponiny hustý plicní hlen. Saponiny také čistí cévní aparát, čehož se využívá při ateroskleróze. Kvůli hemolytickým (červené krvinky poškozujícím) saponinům se nedoporučuje dlouhodobější podávání břízy samotné, ale spíše ve směsích nebo jen po omezenou dobu několika dnů až týdnů - záleží na dávkování (2 lžičky řezaného listu spařit čtvrthodinu ve čtvrt litru vody a pít 2-3x denně by nemělo ublížit ani při dlouhodobějším užívání). Krevčistící a meliorační efekt břízy se využívá v mnoha indikacích jako velmi šetrného podpůrného prostředku pro ledviny a proto by měla být bříza přiměřeně oceňována pozůstalými po těch, kteří ji nedocenili.

 

V mých čajích se bříza pro svoji univerzální šetrně laskavou čistící močopudnost vyskytuje často: Chmelová směs VK na vlasy, Jahodová směs UK při kamenech, Malinová směs GK pro ženy, Mátová směs MK při tlaku a křečácích, Medvědicová směs LPPK při urologických zánětech, Diviznová směs PK při kašli a chrblání, Šalvějová směs LPK žeaby prevence nachlazení, Šípková směs AK při revma, Vrbovková směs LVK když prostata a ledviny a směs Gambit-H při stárnutí.

 

Bříza je také úžasně meditačně harmonizační kytkou, když usedneme v parku s výhledem na břízu a nějakou vodní plochu vedle. Psychonerv se klidní, stres odchází. Protože břízy nejsou veselé, ba dokonce lesíky bříz jsou vyloženě smutné až vybíjející, pěstujeme je i na hřbitovech, kde evokují zbytečnost stresování a marnění zbývajícího času blbostmi. A tak je pro nás bříza i duševně inspirující. Ještěže tak. Važme si břízy za to dobré, co nám dává a je toho mnohem nenápadně víc, než si ve svém dostatku uvědomujeme, protože nemusíme například používat nádobí vyrobené z březové kůry.

 

Celková nabídka přípravků obsahujících břízu.


Související články:
Bříza bělokorá (Betula pendula)
Přírodní kosmetika - odvary z bylinek
Bylinky a vlasy


18.02.2013
autor: Břetislav Nový
další články v rubrice: Bylinky


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS