Břemeno naložené na bedra

cm doktor muz

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V životě se přidávají chvíle, kdy je páteř přetížena, a to také vlivem chybného stravování, překyselení těla, změny v metabolizmu, v činnosti jater; ledvin, změnou ve vodním hospodářství, vzrůstem cholesterolu; homocysteinu. Změny jsou i ve funkci štítné žlázy. Psychosomatický náhled tu položí otázku, zda nesete na svých bedrech příliš velký náklad…

Přístup pediatra

V začátku své pediatrické praxe jsem se snažil aktivně zapojovat do vyhledávání poruch páteře u dětí. Byl vytvořen systém preventivních prohlídek, prováděných buď přímo ve školách, nebo třída chodila do ordinace. Cílený pohled na záda dítěte (při předklonu, porovnání lopatek atd.) dal jasný signál, že dítě špatně stojí, má vadné držení těla, eventuálně už skoliózu. Zápis do zdravotní dokumentace bylů rázem vykonán. (Máte-li možnost nahlédnout do své školní zdravotní dokumentace, podívejte se na zápisy pediatra: VDT, skolióza, nerovnoměrný růst.) Doporučen byl léčebný tělocvik či přímo rehabilitace, děti se skoliózou byly odeslány k ortopedovi. Pokud byli při vyšetření přítomni rodiče, přímo jsem jim ukazoval křivost zad jejich dětí, museli to vidět na vlastní oči a dostali komentář, že musejí s dítětem doma cvičit – dostali i návod, co cvičit. Ve škole byl můj závěr zanesen do třídní knihy a dítě bylo zařazeno do léčebného tělocviku. Byl to poměrně velký zásah do režimu vyučování, musel být vyčleněn speciální pedagog, který léčebné cviky s dítětem prováděl. Cílem snažení bylo zabránit rozvoji poruchy páteře. Je totiž všeobecně známo, že se tyto potíže nemusejí zpočátku nijak projevit, dotyčný nemá potíže, ale pokud problém trvá, vadné držení se zhoršuje, spasmus svalstva zesiluje, táhne, tlačí a páteř se víc a více křiví, a to pak přináší bolest.

Běžně dochází k deformacím páteře, ke změnám na meziobratlových plotýnkách a postupem času se patologicky mění i další části páteře, až přijde od ortopeda diagnóza, např. osteochondróza, s upřesněním, že jde o degenerativně dystrofický proces.

V životě se přidávají chvíle, kdy je páteř přetížena, a to také vlivem chybného stravování, překyselení těla, změny v metabolizmu, činnosti jater; ledvin, změnou ve vodním hospodářství, vzrůstem cholesterolu; homocysteinu. Změny jsou i ve funkci štítné žlázy. Psychosomatický náhled tu položí otázku, zda nesete na svých bedrech příliš velký náklad… Takové břemeno může působit na páteř dokonce nejvíc. Jde o stresy, napětí, nejistotu, úzkost, svalstvo je při nich ztuhlé či v křeči. Bolí páteř a rozbolí se celý člověk.

Anatomický pohled

Takzvané pulpózní jádro meziobratlové ploténky bývá normálně schopno udržovat si uvnitř tekutinu. Když se však dovrší (výše popsaný) nepříznivý vývoj, bude vyživení ploténky narušeno a fungování páteře zaznamená také změny.

Meziobratlové ploténky fungují coby perfektní „nárazníkový systém“, nemají cévy a výměna živin probíhá plynule během chůze a vůbec pohybu. A teď si představme člověka, který vyšel školu s „vadným držením těla“, slabými svaly a přes den hodně sedí, skoro bez pohybu. Co se stane? Buňkám v meziobratlových ploténkách chybí výživa, a tehdy ztrácejí i schopnost zadržovat vodu. A to je předpoklad pro rozvoj osteochondrózy. Jestliže chorobný proces pokračuje, bude meziobratlová ploténka snižovat i svoji potřebnou výšku. Nárazníkový systém je tím omezen – každý náraz a jakákoli zátěž budou bolet a situaci zhorší. Dochází pak i ke vzniku různých onemocnění páteře. Ta se projevují stálou a nesnesitelnou bolestí a vedou k vyhledání lékařské pomoci. Daný člověk nevydrží půl hodiny sedět, tupá bolest postupuje vzhůru i dolů po zádech…

Lékařský postup

Lékař vám tento stav popíše, přiřadí nemoci latinský název, doporučí rehabilitaci, dostanete prášky na bolest a utěšení: „No, víte, jde o degenerativní onemocnění, které patří k věku, nemůžete přece očekávat, že to bude stejné jako ve třiceti! To má dnes skoro každý.“

Začal jsem toto povídání svou praxí s vyhledáváním zárodků těchto potíží ve školním věku. Kdo tehdy pochopil, uvěřil a cvičil, je na tom lépe. Naopak ten, kdo stav podcenil – tj. nechal rozvinout původně malý problém v chronickou záležitost, ten má dnes potíže a lékaři mu nemohou víc pomoci. Mohou jen reagovat na potíže lékem, aby bolest ztlumili, ale tu drtivě větší část léčení musí udělat sám pacient.

Chůze

Bylo zjištěno, že dobré zásobení meziobratlové ploténky živinami je podněcováno stimulem – chůzí. Propaguji tedy chůzi s holemi Nordic Walking, kdy je vykonávána pružná chůze s oporou a do pohybu zapojeno více svalových skupin těla. Výživa tzv. disku začne už po pár minutách klidné a soustavné chůze, která má trvat 1-2 hodiny.