Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bolestivý tik tváře je neuralgickým syndromem pátého hlavového nervu, nazývaného nervus trigeminus, přeloženo jako trojklanný nerv. Je to nejsilnější hlavový nerv, složený převážně ze senzitivních nervových vláken. Inervuje obličejovou část hlavy. Má tři větve, dvě určené pro oblast očnice a pro horní a dolní čelist. Třetí větev obsahuje motorická nervová vlákna určená pro žvýkací svaly.
Bolest je lokalizována v citlivé oblasti jedné z jeho větví – nejčastěji to bývá v horní čelisti. Projevuje se intenzivními jednostrannými záchvaty bolestí, které vystřelují jako po bodnutí nožem nebo po ráně elektrickým proudem. Záchvaty vycházejí z jednoho místa, tzv. spouštěcí zóny (trigger point), a po malém podnětu, např. dotykem jazyka, po pobytu v průvanu apod., se bolest šíří do celé oblasti postižené větve. Řada pacientů trpí během mluvení, při jídle nebo čištění zubů. Záchvat bývá provázen bolestivými stahy obličeje, někdy i zčervenáním jeho části. Příčinou může být kontakt nervu s cévou. Záchvaty trvají většinou krátkou dobu – minuty až hodinu. Mohou se vracet v různých intervalech – po roky, měsíce, týdny, v průběhu několika dnů.
Výstupy trigeminu nejsou bolestivé. Mezi jednotlivými záchvaty nejsou žádné obtíže, kožní čití není porušeno. Nahromadění záchvatů během jednoho nebo několika dnů za sebou se nazývá status neuralgicus.
Terapeuticky jsou velmi špatně ovlivnitelné. Na začátku vždy stojí konzervativní léčba. Ta je účinná u řady pacientů zejména v počátečním stadiu onemocnění. Indikují se preparáty běžně užívané u epilepsie, protože obě onemocnění mají společné některé mechanizmy.
Pod odborným pohledem homeopata lze tímto nesmírně trpícím nemocným přinést určitou úlevu také pomocí homeopatických léků, ovšem s podmínkou, že je léčba zahájena na počátku záchvatu. Lze použít symptomatické prostředky ve vyšších potencích – 15 nebo 30 CH a jejich dávky často opakovat dle stavu i tři až čtyřikrát denně, eventuálně i každou půlhodinu v průběhu bolestivých záchvatů. Interval se prodlužuje úměrně s ustupující bolestí. Samozřejmě tato léčba neřeší příčinu. Zde uvedu jen pro orientaci některé názvy homeopatických léků, které se v těchto indikacích používají: Aconitum napellus, Belladonna, Arsenicum album, Magnesia phosphorica, Hypericum perforatum…
V případě, kdy konzervativní léčba pozbývá účinnosti, nebo musejí být zvyšovány dávky analgetik, se uvažuje o intenzivnějším způsobu léčby.
Po vyloučení sekundárního původu může být nutný neurochirurgický zákrok protětí senzitivního ganglia příslušné postižené větve nebo vyjmutí postižené větve nervu. Pokud tlačí céva na nerv a tento „neurovaskulární konflikt“ vyvolává záchvat, uplatňuje se mikrochirurgická operace, tzv. mikrovaskulární dekomprese, při níž lékaři naleznou kontakt cévy s trojklanným nervem, cévu uvolní a přesunou do bezpečné vzdálenosti od nervu. Tam ji zajistí malou teflonovou vložkou.
Existují také centra pro léčbu nesnesitelné bolesti: www.linkaprotibolesti.cz.
Neuralgie trigeminu je často považována za jeden z nejvíce bolestivých stavů v medicíně.