Biochemické okénko – LAUROVÁ, K TABULI!

triviální název: kyselina laurová

latinsky: Acidum lauricum systematický

název: kyselina dodekanová

Kyselina laurová je nasycená mastná kyselina se středně dlouhým řetězcem. Chemik ví, že všechny vazby jsou vysycené vodíkem a z toho důvodu je tato sloučenina stabilnější a odolnější proti případné oxidaci. Nasycené mastné kyseliny tvoří tuky, které déle vydrží a při jejich vystavení teplu nehrozí vznik karcinogenních produktů. Nasycené tuky jsou převážně živočišné tuky, například sádlo a máslo. V rostlinné říši vévodí nasyceným tukům palmojádrový a kokosový olej, které jsou právě bohatými zdroji kyseliny laurové.

Riziko kardiovaskulárních chorob?

Mnoha studiemi bylo již prokázáno, že zvýšené riziko infarktu a mozkové mrtvice koreluje s vysokým podílem nenasycených omega-6 mastných kyselin ve stravě. Přemíra kukuřičného, sójového a slunečnicového oleje a nízký podíl omega-3 mastných kyselin je onen problém. Tomu je potřeba porozumět, abychom se vyvarovali zbytečných zánětlivých procesů v těle, kornatění tepen a potupné smrti zapříčiněné pseudozdravým způsobem života. Nasycené mastné kyseliny ve stravě prokazatelně nesouvisí s vyšším rizikem srdečně-cévních chorob, přesto jsme stále k nasyceným tukům podezřívaví.

Laurová je z jiného těsta

Kyselina laurová se od ostatních nasycených mastných kyselin ale výrazně liší. Na rozdíl od kyseliny palmitové a stearové má o dost kratší uhlíkový řetězec, a proto se nejen snadněji vstřebává, ale i štěpí. Je tedy dostupnějším zdrojem energie a dokonce urychluje metabolismus díky aktivaci tyroidních hormonů. Studie potvrzují, že pomáhá při zdravém hubnutí. Kyselina laurová je ale v popředí zájmu hlavně proto, že má výrazné protizánětlivé účinky. V těle se přeměňuje na monolaurin, který dokáže narušit povrchové membrány virových částic a tím je účinně likviduje. Stejným způsobem ničí i bakterie a plísně, a to v širokém spektru od chřipky až po kapavku. Ukázalo se také, že kyselina laurová je výborná na léčbu oparů a akné. Její derivát laurylsulfát sodný je jako pěnidlo součástí prakticky každého šamponu či sprchového gelu, chemickou transformací však protizánětlivé účinky ztrácí. Spotřeba kyseliny laurové je monstrózní.

Druhá strana mince

Zdá se, že mimořádné vlastnosti kyseliny laurové hrají do karet především producentům a distributorům palmového a kokosového oleje. Toto průmyslové odvětví se během posledních 20 let stalo natolik úspěšným, až se mu povedlo stát se regulérní ekologickou katastrofou. Na oltáři našeho životního stylu se jako obětiny ocitají deštné pralesy, pěstováním plodin v monokulturách snižujeme účinně biodiverzitu přírodního prostředí a pomalu, ale jistě si řežeme větev sami pod sebou. Úžasná kyselina laurová se stala rukojmím ve světě, kde vzrůstající zisk je hlavním zájmem a omluvou pro veškerá zvěrstva.

Pro všechny bez problému

Jediným zdrojem kyseliny laurové, který není ekologicky problematický a navíc je dostupný zdarma všem, je, světe, div se, mateřské mléko. Vysoký obsah této protizánětlivé látky v mateřském mléku chrání dítě před infekcí, a dlouhodobé kojení je tedy jednoznačným přínosem a hlavním důvodem, proč jsou takové děti daleko méně nemocné. Podobný obsah kyseliny laurové jako mateřské mléko obsahuje mléko kozí. Koza je mimochodem jeden z mála tvorů, u nichž se nevyskytuje rakovina. Kdybychom měli každý svůj lokální zdroj kozího mléka, možná by se nám podařilo vykoupit kyselinu laurovou z područí… Z toho ale velký business nekouká, a tak si tu větev pod sebou řežeme dál. Až se nám to definitivně podaří, budeme vděční za jednu kozu Lauru za domem.

Zdroj: https://www.energy.cz/files/vitae/cz/

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.