Bílá není vždy nevinná aneb pozor na vyšší glykemický index u některých sacharidů!

cm cukr

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Vedle bílkovin a tuků tvoří cukry třetí skupinu makro-živin, bez nichž by se naše tělo neobešlo. Současná nadměrná konzumace pokrmů z bílé mouky, cukru a instantních či smažených jídel se nám ale tak trochu vymstila a kontrolky zdraví u mnoha lidí začínají výstražně blikat… V čem jsou pro nás tedy sacharidy dobré a na co si naopak dát pozor?

HLAVNÍ ZDROJ ENERGIE

Sacharidy, nazývané také cukry, uhlohydráty, uhlovodany nebo karbohydráty, jsou pro lidské tělo především přísunem energie. Najdeme je v menší míře i v zelenině, ale svůj prim hrají v obilovinách, luštěninách, ovoci, ořeších a sladidlech. Podle chemické struktury se obecně dělí na jednoduché a složené.

ZÁSADNÍ VLIV NA NAŠE ZDRAVÍ

Jednoduché neboli tzv. „rychlé“ sacharidy (sladkosti, limonády, pečivo z bílé mouky, bílá rýže apod.) se v těle rychle vstřebávají. Okamžitě se tak zvedá hladina krevního cukru a ze slinivky břišní se ve velkém vylučuje inzulin, který má za úkol tuto vysokou hladinu snížit. Čím rychleji vylétne hladina krevního cukru, tím razantněji ji inzulin i odbourá. Následkem toho v krátkém čase dojde k hypoglykemii, která v lehčím případě vede k pocitu vlčího hladu, v horším případě také k nervozitě, špatné koncentraci či náladě a tělo opět vyšle signál, že potřebuje další dávku cukru. Při zvýšené konzumaci rychlých sacharidů zůstává dodaná energie nevyužita a tělo si ji ukládá do tukových zásob. Jejich jediné vhodné použití je pouze po náročném fyzickém výkonu. Na rozdíl od jednoduchých sacharidů je vstřebávání těch složených (celozrnné pečivo, luštěniny, rýže natural apod.) pomalejší. Odtud název „pomalé cukry“. Hladina inzulinu se u nich uvolňuje pozvolna a výkyvy nejsou tak dramatické. Postupným vstřebáváním nevzniká velký přebytek a tělo si nic neukládá do zásob.

TEORIE GLYKEMICKÉHO INDEXU

Se sacharidy je úzce spojená teorie glykemického indexu (GI), jejímž autorem je britský odborník na výživu Dr. David Jenkins. Říká, že potraviny s nízkým nebo středním glykemickým indexem (složené neboli „pomalé cukry“) nám prodlouží pocit sytosti. Čím nižší má jídlo glykemický index, tím déle se přijaté sacharidy v těle rozkládají, a tím pozvolnější je kolísání krevního cukru a my nezažíváme hladové záchvaty. U vysokého glykemického indexu (jednoduché neboli „rychlé cukry“) se jedná o pravý opak.

JAK SNÍŽIT GI NA TALÍŘI?

Celkový výsledek našeho talíře můžeme upravit ve prospěch nižšího GI vhodnými kombinacemi. Když se těchto pravidel budeme držet, nemusí být pro nás glykemický index strašákem:

  • Důležitou roli hrají i další makro-živiny (tuky a bílkoviny) v jídle: máme-li tedy na talíři od každého něco (pestrost je důležitá), výsledný GI se snižuje.
  • Pokud si dopřejeme také vlákninu (např. zelenina, ovoce), GI pokrmu výrazně klesá.
  • Hladinu GI ovlivňuje i tepelná úprava: čím více pečeme, smažíme, tím vyšší GI. Takže s vysokými teplotami opatrně.
  • GI snižují i kyselé potraviny: zakysané mléčné výrobky, citronová šťáva, kyselé ovoce, vinný ocet apod.
  • Pozor na přejídání: chcete-li docílit nižšího GI, jezte raději malé porce.

JAKÁ RIZIKA NÁM HROZÍ?

Když často konzumujeme potraviny s vysokým glykemickým indexem a přejídáme se, podporujeme tím především nadměrné ukládání tukových zásob. Ruku v ruce s tím roste riziko vzniku srdečně-cévních chorob, diabetu 2. typu a některých typů rakoviny (především střev a prsu).

CO ANO, A CO NE?

Vhodnými zdroji jsou samozřejmě zelenina, luštěniny, neloupaná nebo pololoupaná rýže, rýže basmati, müsli bez přidaného cukru, celozrnné (ovesné) kaše, müsli/raw tyčinky bez polev – prostě vše, co je nejméně průmyslově upravované. Z pečiva vybírejte celozrnný, nejlépe žitný chléb nebo celozrnné krekry. Těstoviny ideálně celozrnné nebo semolinové připravujte al dente neboli tuhé „na skus“, ne rozvařené.

Naopak tyto „lahůdky“ si dopřejte jen svátečně: výrobky z bílé mouky, trvanlivé pečivo, produkty z kukuřičné mouky, popcorn, instantní rýže a nudle, smažené nudle, hranolky, limonády a veškeré sladkosti včetně cukru. Pokud jste v zajetí sladké chuti, vybírejte kvalitnější kousky z celozrnné mouky a méně slazené, najdete je v prodejnách zdravé výživy.

VÍTE TO?

Víte, že k prvnímu natrávení sacharidů dochází již v ústech, a pak až v tenkém střevě? Přijaté sacharidy tedy důkladně rozžvýkejte, ať se dobře stráví!

GLYKEMICKÝ INDEX

PŘÍKLADY POTRAVIN

VYSOKÝ produkty z bílé nebo kukuřičné mouky, sladkosti, instantní nudle a kaše, pečené brambory, hranolky, cukr, limonády
STŘEDNÍ produkty z celozrnné mouky, celozrnné/semolinové těstoviny, rýže natural, rýže basmati, vařené brambory, sušené ovoce
NÍZKÝ zelenina, houby, luštěniny, ovoce, ořechy, semena

U ovoce s vyšším obsahem cukru to množstevně nepřehánějte: cukrový meloun, ananas, hroznové víno, banány, sušené ovoce. Sladké kompoty jsou vyloženě nevhodné.

POZOR NA GLUKÓZO-FRUKTÓZOVÝ SIRUP

Také jste si všimli, že se bez něj neobejde skoro žádný potravinářský výrobek? Jedná se totiž o levnou náhražku cukru a my na to doplácíme svým zdravím! Výsledkem je obezita a výzkumy varují, že jeho přílišná konzumace přispívá k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky 2. typu či k nemocem ledvin. Na způsob výroby glukózo-fruktózového sirupu přišli v Japonsku. Základem je kukuřičný škrob. Při výrobě se škrob oddělí a přidají se enzymy, díky nimž se část glukózy přemění na fruktózu. A právě v tom je zakopaný pes: glukóza se mění v těle na tuk jen asi z pěti procent, zato u fruktózy je to 40 %, která se nám „hezky“ ukládají v oblasti břicha! Tento útrob-ní tuk kolem břišních orgánů má zásadní vliv na vznik cukrovky. Asi si říkáte, že fruktóza je i v ovoci, a co je tedy na tom špatně… Příroda to ale zařídila (na rozdíl od našeho potravinářského průmyslu) moudře: přidala do ovoce i pořádnou dávku vlákniny, díky níž se ne všechna fruktóza stihne vstřebat, a také enzymy, které se významně podílejí na jejím štěpení. Proto pozorně čtěte etikety a těmto „sirupovým“ potravinám se radši vyhýbejte velkým obloukem.

NÁŠ TIP – SPIRULINA : PARŤÁK DO GLYKEMICKÉ NEPOHODY

Se Spirulinou  svému tělu dodáte hned dvojkombinaci pozitivních účinků: zeleného ječmene z Tibetské náhorní plošiny a spiruliny z vysokohorských andských jezer. Přes 20 aktivních enzymů, nezbytných pro naše životní pochody a dobré trávení, komplexní bílkoviny díky obsahu všech esenciálních aminokyselin, chlorofyl a pořádný regiment vitaminů, minerálů i stopových prvků (B1, B2, B3, B5, B6, B12, C,E, K, A, kyselina listová, vápník, hořčík, železo, fosfor, draslík, zinek, selen, mangan, měď, chróm, křemík, sodík, bór a stříbro) vás rychle po zimě postaví na nohy, obnoví rovnováhu a předejdou blížící se jarní únavě. Jemně vyčistíte krev, játra a ledviny. Pravidelným užíváním Spiruliny se chráníte před civilizačními chorobami (vysoký krevní tlak, cholesterol, infarkt, mrtvice). Oba dva, ječmen i spirulina, normalizují hladinu cukru v krvi, a jsou tedy výborným prostředkem při prevenci a léčbě cukrovky.

Podtrženo sečteno: jestli holdujete „bílým“ sacharidům (s vysokým GI) více, než je zdrávo, rozhodně se její užívání vyplatí!