Bez cukru to jde snadněji

Bez sacharidů člověk žít nemůže, ale bez cukru – sacharózy ano. Evropa se s cukrem seznámila až ve středověku. Do té doby byl ten, kdo chtěl sladit, odkázán na med včel. V Egyptě byly medu přisuzovány magické vlastnosti. Připravovala se i medovina s obsahem alkoholu. V oblastech Polynésie, Číny a Indie znali cukrovou třtinu. Stébla měla při žvýkání sladkou chuť. Byla považována za cukrovinku i za afrodiziakum.

To bylo asi v letech 1000 před začátkem křesťanského letopočtu. Do podoby cukru byla třtina zpracována asi o tři století později v Indii a odtud se cukr dostal do Číny, odkud se produkt během dalších dvou tisíc let šířil na západ. Třtina k výrobě cukru pocházela ze Středomoří. Pěstování rozšířili Portugalci na Azory, Madeiru, Španělé na Kanárské ostrovy a posléze do Karibiku. Právě oni použili prvně k pěstování třtiny jako pracovní sílu otroky. Významnější množství cukru se z Karibiku do Evropy dodávalo až kolem roku 1650, s centrem nikoli v Benátkách, ale již v přístavu Amsterdam.

Právě odtud mohl pocházet cukr, kterým by bývala mohla filmová Angelika upravit chuť svých čokoládových lahůdek, k jejichž výrobě získala na 50 let licenci od samotného francouzského krále Ludvíka XIV. Části vznešeného panstva a měšťanů tenkrát hořké lahůdky s novinkou, jíž byla čokoláda, nechutnaly. Ale bylo to módní. Až do roku 1800 zajišťovala nevelká karibická oblast až 80 % světové produkce cukru. Velkým odběratelem bylo Spojené království. Cukr byl sice drahý, ale i tak činila jeho potřeba na hlavu za rok v té době asi 9 kg.

Přišly napoleonské války. Doprava zboží a cukru pro Francii byla blokována Královským námořnictvem. Napoleon se osobně zasadil o využití německého vědeckého objevu, spočívajícího v izolaci cukru z určitých odrůd řepy. Během 10 let se zrodil nový průmysl, který během dalších 5 let začal ohrožovat obchod s třtinovým cukrem a během 30 let se ztratil třtinový cukr z většiny kontinentálních trhů. A v roce 1885 předstihla produkce řepného cukru produkci ze třtiny v celosvětovém měřítku. Z luxusní komodity se cukr stal běžnou základní potravinou. Pěstování cukrové třtiny je nákladnější, vyžaduje lepší půdu a více pracovních sil než zmechanizované pěstování cukrové řepy. Zajímavé je, že hektar cukrové řepy vyprodukuje za rok dvaapůlkrát více kyslíku než jehličnatý les.

Jak je to s vlivem cukru na zdraví člověka?
Někteří lidé jej odmítají a tvrdí, že není pro výživu potřebný. Jiní jej označovali za první návykovou potravinu (a první drogu), jež vedla Evropany k zakládání kultur v tropických a subtropických oblastech pro udržování vlastních návyků. Další jej zatracovali pro viditelné spojení s prací otroků a nesvobodných lidí. Víme, že v současnosti doplácíme na dlouhodobý nerozumný příjem cukru v potravě. Může totiž pokrýt značnou část energetické potřeby, a tím zcela změnit metabolismus v organismu. Přitom dochází k omezení tvorby enzymů, které štěpí škroby a vlákninu, jež do zažívacího traktu spolu s cukrem přicházejí. Člověk závislý na potřebě bílého cukru se stává náchylným k obezitě, mívá problémy s chrupem a zubním kazem, se špatnou výživou, vytěsňováním určitých složek potravy, a tím nedostatkem vitamínů a minerálů. Cukr se může podílet na vzniku nádorů tlustého střeva. Existuje souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a alkoholu.

Slazené nápoje a alkohol vyženou nahoru krevní cukr, který lidé s vyrovnaným jídelníčkem nepotřebují. Vysoká spotřeba cukru není známkou blahobytu. Zjednodušeně řečeno, cukr je hned po tabáku, alkoholu a drogách nejškodlivější návykovou látkou, kterou konzumuje jak bohatá, tak i chudá část lidské populace. Přitom z větší části se bez něj můžeme obejít.

https://www.celostnimedicina.cz/obrazky/xcukr11b.jpgVěřte, že cukr může zastat lepší služby např. v oblasti biotechnologií, jimiž lze získat lidem prospěšnější látky a léčiva. Zkuste to bez něj a budete překvapeni, jak snadno zmizí několik přebytečných kilogramů.

Skryté kalorie – přepočteny na kostky cukru – sacharózy v jednotlivých nápojích/jídlech

1 kostka = 4,3g = 73kJ

 

Zpět nahoru