Barvení vlasů – jeho rizika a bezpečnější alternativy

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Bdělost mnohých spotřebitelů má rostoucí tendenci, co se týká věcí uvnitř našeho těla, ale zdraví může být stejně tak ovlivňováno i tím, co se děje na povrchu. Už víme, že chemikálie z kosmetiky, jako jsou např. krémy na pokožku, dokáží prostupovat bariérou kůže – co ale chemikálie používané na barvení vlasů? V reakci na varovné články o barvách na vlasy se už mnoho lidí obrací raději na způsoby barvení, které vydrží kratší dobu. Avšak stále zde zůstává důvod k pochybám nad bezpečností substancí, používaných i v těchto výrobcích. Pokud patříte mezi oněch 50% žen, které si barví své vlasy nebo k mužům, kteří si překrývají své šediny, možná byste měli více zapátrat po složení vaší oblíbené barvy na vlasy.

 

Zdá se, že Evropa má menší předstih před USA, protože její členské státy již řeší potenciálně nebezpečné chemikálie v kosmetice a v prostředcích pro péči o tělo. K 1. prosinci minulého roku začal platit zákaz používání celkem 22 substancí pro barvy na vlasy – vydala jej Evropská komise, což je orgán odpovědný za předkládání legislativních změn v EU. U zakázaných substancí byla zjištěna souvislost se vznikem rakoviny močového měchýře díky odborné studii, provedené v roce 2001 na univerzitě v severní Kalifornii. Vysvětlení k tomuto opatření podal pan Günter Verheugen, víceprezident EK, který je odpovědný za politiku podnikání a průmyslu. Ve svém prohlášení mj. sdělil: „Substance, u kterých nelze prokázat jejich bezpečnost, musí zmizet z trhu. Naše normy pro vysokou bezpečnost nemají ochránit pouze spotřebitele v EU, ale mají poskytovat i legislativní jistotu evropskému kosmetickému průmyslu.“ Ve Spojených Státech ovšem dosud nenazrál čas, aby od výrobců byly požadovány informace o složení a schází zde povinnost oznamovat poškození zdraví způsobená kosmetikou.

 

Zmíněný zákaz patří k prvním konkrétním krokům, přijatých v EU jako důsledek smlouvy z roku 2003, podle níž má být sestaven seznam substancí barev na vlasy, které jsou považovány za bezpečné s ohledem na lidské zdraví. Evropská smlouva požadovala po EK, aby byl vyhlášen zákaz všech trvalých i netrvalých barev na vlasy, u kterých výrobci nepředloží dokumentaci o jejich bezpečnosti a také těch, u kterých vědecká komise vydala negativní stanovisko.

 

V průběhu veřejných konzultací komise požadovala na výrobcích kosmetiky, aby předložili bezpečnostní dokumentaci používaných substancí, vystavenou na základě vědeckých expertíz, dokládajících, že příslušné substance nepředstavují pro spotřebitele žádná zdravotní rizika. Výrobci předložili celkem 115 zpráv o těchto substancích vědecké komisi k rozhodnutí. U 22 zakázaných ingrediencí nebyly předloženy žádné podklady. Komise rovněž doporučila všeobecnou hodnotící strategii pro barvy na vlasy, která je doplňkem při testování ingrediencí na genotoxicitu a mutagennost.

 

Mezi zakázané substance patří (ponecháno v původním anglickém názvosloví – pozn.překl.):

  • 6-Methoxy-2,3-Pyridinediamine a jeho soli HCl
  • 2,3-Naphthalenediol
  • 2,4-Diaminodiphenylamine
  • 2,6-Bis(2-Hydroxyethoxy)-3,5-Pyridinediamine
  • 2-Methoxymethyl-p-Aminophenol
  • 4,5-Diamino-1-Methylpyrazole a jeho soli HCl
  • 4,5-Diamino-1-((4-Chlorophenyl)Methyl)-1H-Pyrazole Sulfate
  • 4-Chloro-2-Aminophenol
  • 4-Hydroxyindole
  • 4-Methoxytoluene-2,5-Diamine a jeho soli HCl
  • 5-Amino-4-Fluoro-2-Methylphenol Sulfate
  • N,N-Diethyl-m-Aminophenol
  • N,N-Dimethyl-2,6-Pyridinediamine a jeho soli HCl
  • N-Cyclopentyl-m-Aminophenol
  • N-(2-Methoxyethyl)-p-phenylenediamine a jeho soli HCl
  • 2,4-Diamino-5-methylphenetol a jeho soli HCl
  • 1,7-Naphthalenediol
  • 3,4-Diaminobenzoic acid
  • 2-Aminomethyl-p-aminophenol a jeho soli HCl
  • Solvent Red 1 (CI 12150)
  • Acid Orange 24 (CI 20170)
  • Acid Red 73 (CI 27290)

Zmiňovaná studie severokalifornské univerzity z roku 2001 nebyla sice klinicky zaměřena na rakovinu, avšak určila pro barvy na vlasy rizikové skupiny s nejvyšším rizikem náchylností na rakovinu močového měchýře. Do těchto skupin patří ženy, které používaly trvalé barvy minimálně jednou za měsíc po dobu jednoho roku a déle a také ženy, které pracovaly jako kadeřnice nebo holičky po dobu minimálně 10 let. V případech, že ke kontaktu s barvami docházelo 15 let a déle, riziko se až ztrojnásobilo. Také sytost barev zvyšuje riziko.

 

Ze studií tohoto druhu vyplývají i rozporuplné závěry, avšak rakovina močového měchýře se vyskytuje v některých komplikovaných důsledcích. Ženská těla ze sebe vyplavují karcinogenní sloučeniny s odlišnou úspěšností a u těch, kterým se to daří pomaleji, hrozí zvýšené riziko vzniku rakoviny močového měchýře. Kolem poloviny asiatů v USA mívá dominantní geny pomalého odplavování. Rakovina močového měchýře je navíc typická svým zpožděným projevem po vystavení karcinogenům – obvykle to trvá kolem 30 let, zatímco u jiných rakovin je běžná doba 15-20 let.

 

Jakmile FDA (americká vládní agentura pro schvalování potravin a léků – pozn.překl.) zjistila, že u pokusných krys, kterým byl do krmení přidáván uhelný dehet používaný jako vlasové barvivo, dochází k rozvoji rakoviny, začalo se vyžadovat umístění varovných nápisů na balení barev. Namísto toho se však výrobci rozhodli nahradit dehet jinou chemikálií. Avšak vědci pochybují, že by takto používané ropné deriváty byly bezpečnější. Co je však na celé věci ještě horší, Americký národní institut pro rakovinu poukázal na spojitost mezi vlasovými barvami (především tmavých odstínů) a vznikem celé skupiny rakovin, které napadají krev a lymfatické uzliny (např. non-Hodgkin lymfom nebo mnohočetný myelom). Na tyto spojitosti se zaměřuje více odborných studií, avšak prokázat přímou souvislost je obtížné.

 

Mezi nejvíce problematické ingredience vlasových barviv je chemická skupina arylaminů. Tyto jsou známy jako rizikový faktor u rakoviny močového měchýře a u pokusných zvířat se prokázalo, že rakovinu přímo způsobují. Mezi ně patří dokonce i p-phenylenediamine (PPD), který bývá uváděn na krabičkách s netrvalými „přírodními“ výrobky. Jde o důležitou složku při barvení vlasů, protože přetrvává i po mnoha umytích a umožňuje i používání ondulací. Barvy na vlasy s PPD bývají obvykle baleny ve dvou lahvičkách, z nichž jedna obsahuje přípravný roztok a druhá vyvíječ nebo okysličovač. PPD bývá bezbarvá substance, která ke svému zabarvení potřebuje kyslík. Je to právě její přechodný stav, kdy jako částečně okysličená může vyvolávat alergie u citlivých osob. Plně okysličená PPD již není dráždivá, takže alergičtí jedinci si mohou bez obav nasazovat paruky s tímto barvivem nebo oblékat zabarvené kožešiny.

 

K dalším rizikovým faktorům patří mísení peroxidu vodíku se čpavkem. Výzkum prokázal, že tato kombinace může vytvářet potenciálně karcinogenní chemikálie, které jinak neexistují ani v jedné ze smíchávaných tekutin.

 

Třetím faktorem je to, že tmavší barvy bývají nebezpečnější, protože obsahují více chemikálií. Americký Národní institut pro bezpečnost práce a ochranu zdraví (NIOSH) stanovil, že je potřeba se chránit před přímým kontaktem s PPD, aby se zabránilo alergickým reakcím. Také FDA neschválila používání této látky pro přímé aplikace na pokožku. To je však protimluv, neboť je takřka nemožné se vyhnout kontaktu s pokožkou, pokud je látka aplikována v barvě na vlasy.

 

I když důkazy o karcinogenitě mohou být nepřesvědčivé, není radno přehlížet nebezpečí alergických reakcí. Míváme tendence pomíjet alergie jako něco, s čím se dá vyrovnat, ale ty mohou být v mnoha ohledech až smrtelné. Mezi nejčastější alergické reakce na chemikálie z barev na vlasy patří dermatitida kolem očí, uší, ve vlasech nebo na tvářích. Tato se může projevovat vyrážkou, zduřením a nepříjemným pálením kůže ve vlasech. Mezi nejzávažnější reakce patří odvozená přecitlivělost a ve vzácných případech i úmrtí. Odvozená přecitlivělost znamená, že se stanete citliví nejen na PPD, ale začnete reagovat i na všechny chemicky příbuzné látky. K takovým patří většina textilních barev, inkousty, benzín, oleje, potravinová barviva, barvy na lécích, ochranné kosmetické prostředky a i některé léky (benzokain, novokain, sulfonamidy, sulfony, kyselina para-aminobenzoová (v opalovacích krémech), atd.

 

Mezi další látky, na které je možné získat odvozenou přecitlivělost jsou parfémy, protože velmi mnoho z nich obsahuje příbuzné chemikálie. Jestliže se u člověka neprojevuje reakce ani po několikanásobném použití nějakého prostředku, nezaručuje to ještě, že se u něj nemůže projevit odvozená přecitlivělost. Nemusí se ve skutečnosti vyskytovat třeba ani po 25 použitích. Jediným způsobem, jak používat takovéto prostředky bez větších obav z alergických reakcí, je použít test s pomocí náplasti před každým barvením vlasů – a to nejméně 72 hodin předem. Něco takového neprovádí lidé zrovna často, protože pro salóny a kadeřnické provozovny by to bylo komplikované.

 

V podstatě až 400 z celkového počtu 456 barev na vlasy evidovaných v databázi the Skin Deep cosmetics je považováno za velmi nebezpečné, což znamená, že obsahují toxické složky vztahované k rakovině, vývojovým a reprodukčním poruchám, neurotoxicitě, imunotoxicitě, které se přidávají k popisovaným problémům z tohoto článku.

 

Bezpečné alternativy pro barvení vlasů mohou být rozděleny do dvou kategorií: bezpečné a naprosto bezpečné. Výrobci sahají po alternativních chemikáliích a produkují tzv. částečně trvalé barvící prostředky. Jak již bylo dříve zmíněno, i tyto produkty obsahují PPD, peroxid vodíku a rezorcín. I když množství těchto chemikálií bývá na nižším stupni a může být méně nebezpečné, stále chybí jistota s ohledem na nezávadnost. Čím tmavší odstíny má daný výrobek, tím více bývá problematický – je bezpečnější vybírat blond odstíny nebo používat pouze zesvětlování. Ať už použijete jakýkoliv barvící prostředek, doporučuje se poté vypít nejméně litr čisté vody, aby se tělu usnadnilo odplavování toxinů.

 

Kromě toho ale existují i bezpečné alternativní metody barvení vlasů. Za tímto účelem lze použít oplachování vlasů rostlinnými výluhy, které pokrývají jejich povrch botanickým extraktem např. z ostružin, kořenu lékořice, chaparralu, kopřiv, šťovíku, černého ořechu nebo z dalších barevných pigmentů. Takovéto substance nejsou vstřebávány do vlasové tkáně, dodávají vlasům jasnější odstíny a pocit zesílení. Vytváření tohoto druhu povlaku může rovněž sloužit k ochraně vlasů před škodlivými účinky životního prostředí, pocházejícími od slunce, soli nebo nečistot na bázi chloru. Bezpečnostní testy prokázaly, že takovéto výluhy mívají ze všech barvících prostředků na vlasy vůbec nejnižší obsah syntetických chemikálií. Nevýhodou je pouze jejich krátká trvanlivost – je možné počítat pouze s několika týdny.

 

Vývoj však stále pokračuje – hledají se především bezpečnější alternativy pro čpavek a peroxid vodíku. Jedna z vývojových laboratoří přišla se zjištěním, že peroxid je možné vyrábět i z avokádového oleje – pak je mnohem méně dráždivý ke kůži. Také už byla nalezena alternativa ke čpavku. Je získávána z kokosového oleje, nemá dráždivé účinky, avšak nepříjemně zapáchá. Vyhledávejte proto výrobky bez čpavku i peroxidu a používejte rostlinná barviva. Poohlédněte se po internetu a zadejte vyhledávání podle fráze „natural hair colorings“ (přirozené barvení vlasů) – můžete narazit na mnoho dobrých zdrojů. Mezi dva takové určitě patří společnosti Planet Organic a Aveda. Někteří výrobci z této skupiny tvrdí, že jejich formule poskytují trvalejší zabarvení než původní rostlinné výluhy.

 

Mnoho lidí si oblíbilo hennu jako jediné řešení. Účinky henny jsou delší než u jiných rostlinných přípravků a dávají vlasům krásný jas, zesvětlují a oddělují je od sebe. Výrobky z henny jsou bez glutenu a nemusí být testovány na zvířatech. Nemusí mít pouze červenou barvu, ale všechny ji v sobě alespoň částečně obsahují. Dnes bývá tento přírodní barvicí prostředek nabízen ve velkých škálách odstínů (tedy nejen červených), avšak není určen k zesvětlení vlasů. Henna především zlepšuje vzhled vaší přirozené barvy a nehodí se k jejímu překrývání – to dovoluje, aby vystoupily na povrch i přirozené původní odstíny. Také vytváření ochranných povlaků a jejich výhody zmiňované výše jsou v případě henny neodmyslitelné.

 

Při používání odvozených výrobků ale musí být zákazníci stále opatrní, přestože si zvolí výrobek z henny. To se vztahuje především na tetování tohoto druhu. Ke ztmavení odstínů se i v těchto případech používají látky obsahující PPD a způsobily už velké množství znetvořujících jizev. FDA upozorňuje, že druhy tzv. „černé henny“ mohou obsahovat barviva z uhelného dehtu a PPD.

 

I k henně ovšem existují alternativy – je možné si připravovat netoxický odvar z bylin, který se před použitím ochladí a přefiltruje. Další roztoky mohou být získávány z mnoha ingrediencí které bývají snadno k dosažení i v mnohých domácích spížích (http://www.ewg.org/node/22586).

 

Tmavé vlasy oplachujte jednou z těchto variant:

  • Ochlazená voda po uvaření neškrabaných brambor
  • Vývary z rozmarýnu, pelyňku, malinového listí, petržele, šanty kočičí
  • Černá káva nebo černý čaj
  • Nálev z čaje, vlašských ořechů a kávy
  • Nálev z jablečného octa, rozmarýnu a kávy

Na světlé vlasy můžete použít:

  • Nálevy nebo odvary ze šafránu, kurkumy, měsíčku nebo divizny
  • Nálev z ovsa setého, kořene lékořice a šafránu
  • Heřmánkový čaj
  • Převařená drcená rebarbora, ochlazená a scezená.

Pro zrzavé odstíny:

  • Studená silná černá káva
  • Čaje ze šípků, červeného ibišku, měsíčku nebo šafránu

Šedivé odstíny:

  • Výluh z topolovky růžové (Althaea rosea) nebo z bukvice lékařské (Stachys officinalis), který dokáže odstraňovat žlutavý nádech na šedivých vlasech

 

Co se týká bezpečnosti používání kosmetiky, musí zákazníci v Americe brát na vědomí, že v USA nepůsobí žádná vládní agentura pro dozor nad výrobky této kategorie. FDA má pouze pravomoc vydávat doporučení s ohledem na rizikové chemikálie; pak už je pouze na vůli kosmetických výrobců, zda se rozhodnou provádět svůj vlastní výzkum sledující bezpečnost ingrediencí nebo jejich potenciální závadnost. Spotřebitelé si musí tvořit vlastní úsudek, avšak pokud se poohlédneme po Evropě a dalších zemích a zjistíme, co všechno je tam omezováno a porovnáme takové seznamy se složením výrobků v amerických obchodech, máme se nad čím zamýšlet. Tak velké nesrovnalosti nám dávají jen malou možnost věřit americkým výrobcům.

 

A tak jako vždy, je to na tobě, vážený spotřebiteli, aby sis prováděl svůj vlastní průzkum a stal se tak odpovědný za své vlastní zdraví a byl pozorný, co se děje na povrchu tvého těla souběžně s tím, co probíhá uvnitř.

 

 

Použité zdroje:

http://www.cdc.gov/niosh/npg/npgd0495.html

http://www.dermnetnz.org/dna.acd/ppd.html

http://www.cfsan.fda.gov/~dms/cos-tatt.html

http://www.hennapage.com/henna/ppd/ppdmed.html

http://www.ewg.org/

http://www.ewg.org/reports/skindeep/

http://www.longlocks.com/