Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jak velkou roli sehrává kožní bariéra a mírně kyselé pH kůže, pozná člověk v okamžiku, kdy jeho pokožka onemocní.
Důležité funkce kůže
Aniž si to uvědomujeme, kůže nás odděluje a chrání od vnějšího světa a jeho škodlivých vlivů. Kůže je vlastně v první linii obrany organizmu. Má tři vrstvy, počínajíc povrchovou epidermis, pokračujíc prostřední vrstvou – škárou a končíc spodní vrstvou, jíž tvoří podkožní vazivo. Neustále se obnovuje. Celá se vymění za 28 dní.
Kůže má funkci mechanické obrany. Její povrch obsahuje žlázy produkující maz, jenž vytváří mastné prostředí, pro vodu neprostupné. Kůže nás také chrání proti elektromagnetickému záření, a zvláště proti ultrafialovému záření slunce. Speciální buňky – melanocyty produkují totiž melanin. Pot i maz obsahují antibakteriální látky, a tím se podílejí na ochraně proti bakteriím. Jsou zde dále přítomny saprofytické mikroorganizmy, jež rozkládají bílkoviny živočišných těl na amonné soli. V hlubších vrstvách kůže zajišťují speciální imunitní práci tzv. Langerhansovy buňky, Gransteinovy buňky, lymfocyty a makrofágy.
Při vystavení slunečnímu záření se v kůži vytváří cholekalciferol = vitamin D3.
Kůže je náš smyslový orgán, pomocí něhož neustále komunikujeme se zevním prostředím. Děje se to pomocí receptorů, a tak registrujeme pohyb, dotyk, vibrace, tlak, tah, bolest, teplotu, chlad. Pomocí kůže můžeme projevovat své emoce, a to zrudnutím, zblednutím, zvýšeným pocením… ] Změnami prokrvení kůže a tvorbou potu je regulována výměna tepla mezi organizmem a prostředím.
Zdravá pokožka má již od dětství mírně kyselé pH, proto hovoříme o kyselém ochranném plášti pokožky, jenž nás chrání před vlivem patogenních mikroorganizmů a bakterií.
Atopický ekzém a pH
Hodně důležitým faktem u lidí trpících ekzémem je právě narušení ochranné bariéry kožní, změna pH a imunitní odchylka samotné kůže.
Kůže ekzematika citlivě reaguje na ztrátu kyselého pH např. při použití saponátu, který obsahuje alkalické složky (mýdla). Obnova na hodnotu pH 5,5 trvá u zdravého jedince zhruba tři hodiny, u dětí a starších lidí je tato doba ještě delší a u ekzematika nejdelší. Vhodné je používání produktů určených pro citlivou pokožku.
Prostory mezi kožními buňkami (mezi-buněčný prostor) jsou u zdravého jedince vyplněny kožním tukem. U člověka trpícího ekzémem nejsou vyplněny všechny prostory, a tím uniká z kůže voda, kůže proto vysychá a zároveň tak vzniká podráždění volných nervových zakončení. To každý ekzematik zná a jeho okolí také, protože vzniklá situace jej nutí ke škrábání a přítomná svědivost přerůstá až v bolest. Do kůže začínají pronikat škodliviny a různá dráždidla (alergeny, bakterie), v důsledku čehož vzniká zánět (zčervenání kůže), ten opět zhoršuje funkci kožní bariéry. Kolo nepříjemností se roztáčí.
Tělesné pH se mění během dne, v mezi-buněčném prostředí taktéž. Jiné pH je v krvi, jiné ve střevu, na sliznicích a na kůži. Všechno řídí velmi citlivý regulační mechanizmus mozku. Situaci ekzému velmi podstatně ovlivňuje strava, a to hlavně taková, jež obsahuje cukry. Vývoj lidského těla nevyžadoval příjem většího množství cukru, než bylo třeba. Jenže poslední čas všechno rychle změnil. Dnešní strava nabízí cukru přemíru…
Náš organizmus funguje správně při vyrovnaném pH. Při zvýšeném příjmu cukrů se začne sám odkyselovat, aby toto pH vyrovnal, jenže pH pokožky u ekzému je jiné, než pH pokožky zdravé. Proto jakákoliv změna v pH organizmu pacienta s ekzémem se okamžitě projeví zhoršením ekzému.
Kyselé pH ochranného filmu (4,5 – 5,5) usnadňuje odlupování odumřelých šupin kůže, a tím i její regeneraci a zabraňuje pomnožení mikroorganizmů. Pokud pH z jakékoli příčiny klesne (přesušení, nevhodné mýdlo apod.), aktivují se v kůži enzymy, které ve zvýšené míře kůži olupují, a tím zhoršují ekzematikům jejich problém.
Následky poruchy kožní bariéry u ekzému
Následkem poruchy bariérové funkce kůže je její zvýšená náchylnost ke kolonizaci kmeny staphylococcus aureus a herpetickými viry. Tyto kmeny přispívají ke vzniku, intenzitě a udržování zánětu a také k senzibilizaci. Kožní bariéra je narušována působením exogenních proteáz přicházejících z venku, např. při infekci zmíněného bacilu staphylococcus aureus, proteázami roztočů, ale také aktivitou endogenních (vnitřních) proteáz, např. změnou pH kůže při užívání mýdel. Tímto procesem se zvyšuje aktivace kožních receptorů pro proteázy. Zdravý obranný systém je proti účinku popsaných proteáz vybaven systémem vnitřních tlumičů (inhibitorů), aby se proteázy nemohly rušivě projevovat. (Receptory pro uvedené proteázy je blokují). Jenže u ekzematiků je často narušena i tato obranná funkce, takže působení popsaných škodlivých proteáz snadněji narušuje epidermální bariéry, které jsou propustnější pro alergeny zevního prostředí a náchylnější pro další mikrobiální kolonizaci – a kolo nepříjemností se točí dál.
Porucha bariérové funkce kůže se zvýšeným úbytkem vody, zvýšenou suchostí ještě zvyšuje propustnost pro antigeny z vnějšího prostředí. Antigen je cizorodá částice, kterou imunitní systém podle své přirozené schopnosti rozpoznává a vypořádá se s ní. Jenže člověk, který má tuto schopnost narušenu, má jistou poruchu imunity, na takový antigen reaguje citlivě, někdy až přehnaně, a vlastně mu antigen vyvolává alergickou = patologickou reakci.
Podíl na poruše má mutace genu
Podle nejnovějších výzkumů se na porušení kožní bariéry podílí mutace genu pro protein fillagrin, který je klíčovou bílkovinou pro udržení struktury stratum corneum, jedné z vrstev epidermis. Tato mutace byla prokázána zejména u dětí s těžkou formou ekzému a mnohočetnou přecitlivělostí vůči alergenům.
Rizikové faktory pro rozvoj atopického procesu
Porušená kožní bariéra a porušená rovnováha pH se stávají rizikovými faktory pro rozvoj atopického procesu. To znamená, že původní ekzém se časem mění v některý z druhů alergie, z níž se rozvíjí astma atd. Do kůže pronikají alergeny ze zevního prostředí, např. prach, roztoči, které se u malých ekzematiků objevují hodně často, a dochází k systémové senzibilizaci, popř. časem i ke vzniku autoimunity.
Výzkumy (histologie), které sledují průběh atopického ekzému, ukazují, že v nepostižené kůži atopika jsou určité známky zánětu vždy přítomny, byť nepatrné. Tento argument dává za pravdu starým praktikům, kteří říkají: Pozor, váš ekzém sice zmizel, není teď vidět, ale atopie nezmizela. Ona jen čeká na svou příležitost, aby znovu propukla!
Výše uvedenou specifiku atopie je proto potřeba zohlednit a tzv. „režim atopika“ dodržovat celý život, neboť porušená kožní bariéra může být vstupní branou pro vznik senzibilizace, což umožňuje vývoj některé z forem atopické nemoci.