Banka emocí

Častý modelový příklad, negativní… Otec, hlava rodiny, přichází domů z práce. Jeho malý syn sedí u počítače. Otec se ho zeptá: “Jak bylo ve škole? Syn se podívá na otce a vnímá, že otázka byla jen formální, z povinnosti otce projevit zájem o syna. Syn odpoví: Normálka… Hotovo, konec. Dialog skončil. Tato situace se opakuje často. Formální otázka, formální odpověď. A to i navzdory tomu, že situace ve škole se synem není v pořádku… Syn vnímá nezájem, a proto se utvrdí v tom, že ani nemá cenu se s problémem svěřit. A to s ním roste. Často situace dospěje do konfliktu, hádky, do útěku z rodiny atp.”

Co se stalo?

Vysvětlení pomocí obrazu

Jistě máte svůj účet v peněžní bance. A na účet posíláte vklady peněz, nebo si z účtu peníze vybíráte.

Jaký máte pocit, když vám na účet přicházejí peníze, a jaký máte pocit, když z účtu peníze odcházejí?

Pokud máte na účtu dostatek peněz, máte pocit jistoty a jste v klidu. Pokud na účtu peníze nemáte, máte pocit nejistoty a neklidu. A nyní:

Představte si, že v sobě máte emocionální účet. A každý člověk, se kterým jste v kontaktu, vám dává svým vztahem k vám buď emocionální vklad, nebo vám hladinu emocí snižuje, z „emoční banky“ vybírá.

Stejně tak, jako vy jemu vkládáte, nebo vybíráte. Jde o to, jestli si vzájemně plníte, anebo vybíráte emocionální účet…

Zpět k příkladu

Takže v uvedeném příkladu otec rodiny svému synovi emocionální účet postupně vybíral, a pokud k takovému výběru emocí u chlapce došlo i ve škole ze stran učitelů, spolužáků, kamarádů, pak se možná emocionální účet zcela vyprázdnil. A to se odrazí na jeho chování i školních výsledcích. Stává se uzavřený, nemá sebedůvěru, nemá o nic hlubší zájem, odsekne na jakoukoli otázku druhého člověka, protože očekává, že mu někdo chce z jeho účtu emoce vybrat, proto se brání. Sám se stane agresivní, začne vybírat emoce jiným, provokovat, popichovat, ignorovat realitu… Snadno se dostane do konfliktu se školním řádem, dokonce i se zákonem. Rodiče jsou postaveni před problém, jsou překvapeni, proč k tomu došlo. Otec má vlivné kontakty, zvedne telefon a problém je zameten pod koberec… Emocionální účet se tím ale nenaplnil.

Uvedl jsem zde pouze jeden příklad, ale pokud se podíváte kolem sebe, prozkoumáte třeba svou vlastní historii vztahů, poznáte, že jde vždycky o to, zda máte svůj emocionální účet plný, nebo prázdný… Kdykoliv a kdekoliv, v kontaktu s kterýmkoli člověkem zkuste použít postoj: Dávám tomu člověku vklad, nebo mu z účtu vybírám? A ten člověk mně dal vklad, nebo mně účet vybral?

A přemýšlejte, co udělat, abyste si navzájem emocionální účet plnili! O tom to je.

Pokud je mezi dvěma osobami nerovnováha plnosti emocionálního účtu, je jen otázkou času, kdy se dostaví problém. A mnohdy stačí jen málo.

Šťastná rodina


Ranní scéna v rodině, model pozitivní…

Manžel odchází ráno do práce a řekne manželce: “Je mi jasné, že tě zde nechávám s našimi raubíři, a jistě to pro tebe nebude snadné. Mám tě rád a večer, až přijdu, uděláme si chvilku pro sebe.”

“Já tě mám také ráda a vím, že musíš do práce, abys vydělal peníze a zabezpečil nás. Těším se na večer, až přijdeš.”

“Synku, držím ti palce, aby ti ta písemka dobře dopadla. Vím, že ses na ni připravil a večer mi povíš, jak to šlo.”

“Tak fajn, táto, a večer si spolu zahrajeme tu novou hru…”

I když se třeba den příliš nevydaří, jak zde bylo popsáno, přesto každý člen rodiny vykročil do pracovního dne s plným emocionálním účtem a má naději, že večer si svůj vybitý emocionální účet zase doplní.

To přeji každému čtenáři.

Knihy o osobním rozvoji naleznete v naší nabídce.

Zpět nahoru