Babské rady profesorky Strunecké – Jídlo jako lék pro naše břicho

cm babske rady prof strunecke

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Známý odkaz – Nechť je jídlo tvým lékem a lék nechť je tvým jídlem – nám zanechal „otec medicíny“ Hippokrates (460 – 377 př. n. l.), nejslavnější lékař antického starověku, jehož přísahu dodnes skládají absolventi lékařských fakult.

V dnešní době klasická medicína jídlo jako lék v doslovném znění neuznává a žádný lékař by se patrně nedovážil svému pacientovi ordinovat místo statinů jablko. Podle předpisů EU není povolené na žádné potravině, bylině či potravinovém doplňku uvést formulaci, že léčí, ani že pomáhá při léčení určité poruchy. Za posledních 2400 let od doby, kdy žil a léčil Hippokrates, se také podstatně změnily léky, takže zdaleka již nemají nic společného s jídlem. Když bychom chtěli tyto úvahy dovést až k absurditě, pak je docela možné, že pilulky, které berou senioři, by možná naplnily i misku určenou na jídlo k večeři. Tyto poněkud nesmyslné úvahy ukazují, jak se v průběhu nedávné historie proměnily naše představy o jídle a o lécích. Faktem je, jak jsme si připomněli již v 1. kapitole, že v současnosti je jídlo pomalým jedem a nemoci z léčení jsou na předním místě příčin úmrtí (viz Doba jedová 2).

Můžeme ještě nalézt v jídle lék? V následujících kapitolách se odvažuji uvést osvědčené a ověřené poznatky o léčebném působení potravin v prevenci některých poruch a nemocí, které sužují stále víc lidí.

K tomu, abychom pochopili možnosti našeho jídla jako léku, však také musíme pochopit, která jídla nás pomalu zabíjejí. Někdy pak stačí se takovým jídlům důsledně vyhýbat. Ani o tom není v současné době radno veřejně mluvit. Umíte si představit, jaké důsledky pro světovou ekonomiku by měl například zákaz používání aspartamu v nápojích a potravinách? V současnosti prý aspartam obsahuje na trhu v USA 9000 potravinářských výrobků. Co by asi řekl Hippokrates nad talířem takových dobrůtek doporučovaných pro diabetiky, osoby obézní nebo s nemocnými cévami a churavým srdcem?

Skryté světy v našem břiše

Každý snadno pochopí, že na prvním místě je péče o zdravé trávení a o správné fungování celého trávicího traktu v našem břiše. Avšak představa trávicí soustavy jako trubice, kterou prochází jídlo, aby se tam „přemlelo“ a vstřebaly se nutričně důležité látky, nevyjadřuje celou skutečnost. V našem břiše pracuje nejvýkonnější chemická továrna, kde vzniká obrovské množství produktů. Střevo je největším imunitním systémem lidského organismu, počtem buněk i jejich hmotností by vytvořily buňky imunitního systému střeva orgán srovnatelný velikostí a množstvím funkcí s játry. Navíc se říká, že v břiše máme náš druhý mozek. To ještě není všechno. O probiotických bakteriích ve střevech jsme sice věděli pomalu sto let, ale i vědci jsou v posledních letech překvapení zjištěním, že v našich střevech žije více než 35000 různých typů bakterií, které jsou nezbytné pro udržení života a zdraví. Jsou nezbytné pro trávení potravy, k ochraně těla i pro syntézu různých živin a vitaminů. Je docela šokující, že počet genů, které obsahuje společenství bakterií v našem břiše, je asi 100krát větší než počet genů jednoho lidského těla. Člověk tedy vlastně žije ve světě bakterií, avšak důsledky toho, co pro každého jedince tento druhý genom znamená, nejenže neznáme, ale neumíme ani domyslet.

Ukázka z knihy Babské rady profesorky Strunecké.