Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Autoimunita je proces, kdy se obranyschopnost, tedy imunitní systém, zaměří proti vlastnímu tělu jedince. Většinou jde o onemocnění těžké, často nevyzpytatelné. Na jeho léčení se v běžné medicíně vynakládají nemalé prostředky, jednak do stále širšího výzkumu a jednak na léčbu samotnou. Do této skupiny, v oblasti neurologie, patří roztroušená skleróza.
Výskyt onemocnění
Roztroušená skleróza postihuje zejména mladé dospělé jedince, v převaze ženy (asi v poměru 2:1). Nejméně se vyskytuje u lidí, žijících v oblasti rovníku, jsou i rasové rozdíly. Nejvíce je postižena europoidní rasa, méně negroidní a nejméně mongoloidní rasa.
V obraze onemocnění dominuje chronický zánět, který v tomto případě postihuje bílou hmotu mozku a míchy. Dochází k takzvané demyelinizaci, rozpadu myelinových pochev nervových vláken, jenž tak ztrácejí schopnost přenášet nervové vzruchy. Vznikají zánětlivá ložiska (odborně plaky), která se postupně hojí jizvením. Odtud název skleróza. U každého pacienta je rozdílný počet těchto ložisek a jsou i rozdílně umístěna – roztroušena v CNS. Proto se nemoc nazývá roztroušená.
Projevy
Výsledkem jsou různé stupně neurologického postižení: ochrnutí končetin (parézy), různé projevy poruch citlivosti (hypestezie, dysestezie*), postižení rovnováhy (ataxie*), zraku (diplopie*, nystagmus*, zánět očního nervu), poruchy vyměšovacích a sexuálních funkcí, atd. Mentální funkce bývají většinou ušetřeny, ale mohou se výjimečně objevit i psychiatrické projevy, zejména deprese či emocionální nestabilita. Onemocnění je psychicky velmi náročné. Jak pro samotného pacienta, tak i pro jeho pečující okolí. Často, v pozdějších fázích tohoto invalidizujícího onemocnění, je pacient odkázán na plnou dopomoc ostatních.
Stanovení diagnózy
Diagnostika patří jednoznačně do rukou lékařů neurologů a i sledování a léčba jsou směřovány na specializovaná pracoviště fakultních nemocnic. Diagnostika se opírá o vyšetření mozkomíšního moku, kde se hledají známky zánětu, a vyšetření mozku a míchy magnetickou rezonancí. Toto vyšetření je nutné, obraz roztroušené sklerózy bývá typický.
První příznaky onemocnění bývají nenápadné. Jedná se o různé izolované projevy, které většinou uniknou pozornosti, často se rychle upraví zpět do plného zdraví. Opakované ataky (relapsy) jsou již většinou nápadnější, rozsáhlejší a postupně se ne vždy navracejí do původního stavu. Dle průběhu onemocnění se rozlišují různé formy roztroušené sklerózy.
Léčba
Klasická terapie obnáší vždy, pokud možno, rychlý zásah v období akutní ataky onemocnění masivními dávkami kortikosteroidů. Tato léčba byla po dlouhou dobu jedinou možností. Nyní jsou vyvinuty jiné léky na bázi interferonu, pacienti bývají zařazováni do dlouhodobých léčebných programů podle typu a závažnosti choroby.
| *Hypestezie, dysestezie – snížená/porušená citlivost na zevní smyslové podněty, obvykle hlavně kůže při některých nervových poruchách.
*Ataxie – porucha hybnosti způsobená onemocněním nervového systému, např. mozečku. Projevuje se nesouměrností pohybů a jejich špatnou koordinací. Pacient přestřeluje při svých pohybech (se zavřenýma očima se nedokáže dotknout špičky nosu), je narušena jeho chůze a řeč. *Diplopie – dvojité vidění. Vzniká při porušené souhře pohybu očí, např. při šilhání (strabismu) nebo po úrazech hlavy. *Nystagmus – rychlé mimovolní pohyby očí. Často způsobené poruchou centra rovnováhy ve vnitřním uchu. Podobné pohyby vykonávají oči při sledování okolí z jedoucího auta. Z „Praktického slovníku medicíny“, vyd. Maxdorf, 2004 |