Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Arašídové máslo patří mezi oblíbené pochoutky nejen v naší kuchyni, ale po celém světě. Vyrábí se z plodů podzemnice olejné, arašídů (burských oříšků, lidově „buráků“). Jedná se o béžový krém husté konzistence. Nejzdravější arašídové máslo je vyrobeno jenom z těchto oříšků. Přidaná sůl, cukr nebo oleje pak ovlivňují jeho minerální složení. Pokud obsahuje sůl, může mít až 150 miligramů sodíku. Ovšem, je třeba připomenout, že levnější varianty obsahují různé ztužené rostlinné tuky a oleje.
Nicméně vrátíme se zase k arašídům. Důležité pro naše zdraví je, že arašídy jsou velmi bohaté na přírodní látky. Z nich můžeme jmenovat vitamín B1 (thiamin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin) a B9 (kyselina listová), hořčík, vápník, zinek, fosfor, měď, mangan, selen, antioxidanty a například i koenzym Q10.
Z nich vyráběné arašídové máslo (pokud je zcela přírodní), je důležitým zdrojem živin, minerálů, antioxidantů a vitamínů. Samozřejmě i v případě arašídového másla platí „dobrého pomálu“, takže našemu zdraví neprospěje, pokud sníme na posezení celé jeho balení.
Arašídové máslo je také dobrým zdrojem mononenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny olejové. Proto přispívá ke snížení „špatného cholesterolu“ LDL a zvýšení hladiny HDL „hodného cholesterolu“ v krvi.
Důležité je zmínit, že arašídy mají vysoký obsah polyfenolových antioxidantů (přirozených antioxidantů), včetně kyseliny p-kumarové, které chrání před virovými infekcemi a srdečními chorobami.
Samotné arašídové máslo je dobrým zdrojem vitaminu E, což je antioxidant rozpustný v tucích, který pomáhá chránit kůži před škodlivými volnými radikály kyslíku.
V minulosti arašídové máslo obsahovalo problematické transmastné kyseliny. Transmastné Tyto kyseliny jsou tuky, které se průmyslově vyrábějí procesem zvaným hydrogenace (ztužování). Pro zdraví jsou velmi rizikové, protože zvyšují hladinu škodlivého LDL cholesterolu, a naopak dokonce snižují hladinu přiznivě působícího HDL cholesterolu. Po kritice odborníků si to výrobci uvědomili a postupně začaly tyto kyseliny z arašídového másla mizet, až nakonec se nyní vyrábí arašídové máslo s odlišným složením, které neobsahuje transmastné kyseliny. Ovšem nedá se vyloučit, že na trhu mohou být ještě druhy, které tuto nežádoucí příměs obsahují. Při nákupu arašídového másla je důležité si zkontrolovat, že neobsahuje ve složení žádné transmastné kyseliny a rovněž ani přidaný cukr. Také obsah soli by měl být nízký.
Existují dva druhy arašídového másla. Podle toho, jak jemně jsou arašídy nasekané, rozlišujeme dva druhy arašídového másla – „jemné“ (smooth) nebo „s křupavými kousky“ (crunchies)
Na závěr ještě malý historický exkurz:
Staří Aztékové používali arašídovou pastu jako lék proti bolestem zubů.
V roce 1895 si nechal patentovat Dr. John Harvey Kellogg proces výroby arašídového másla, které pak bylo propagováno jako zdravá náhrada proteinů pro pacienty bez chrupu.
V roce 1922 zlepšil proces výroby jemného arašídového másla (smooth) do podoby hladké pasty s pomocí užití částečně hydrogenovaného oleje chemik Joseph Rosefield. První jemné arašídové máslo na základě tohoto zlepšení bylo vyrobeno v roce 1928 pod jménem Peter Pan.