Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Antokyany rozumíme pigmentové molekuly, ve vodě rozpustná barviva, která dodávají rostlinným pletivům širokou škálu barev. Tak například kyanidin je červený, delfinidin modrý, malvidin fialový, pelargonidín oranžový, peonidín červenohnědý. Barva se mění v závislosti na pH. Kyselé roztoky antokyanů bývají červené, neutrální fialové a zásadité modré. Za to, že je mák červený, pomněnka modrá, borůvky fialové, vděčíme právě antokyanům. Anthokyany se nejvíce vyskytují v okvětních lístcích květin. Pokud chybí, mají květy bílou barvu.
Ve své podstatě se jedná o fenolické látky, jejich počet a množství závisí na druhu rostliny. Kromě bylin je nacházíme také v mnohé zelenině a ovoci. Působí preventivně proti infekci močových cest, potlačují růst bakterií, mnohé mají protisklerotické účinky, předcházejí celé řadě neurodegenerativních poruch, zlepšují fungování očí i mozku. Osvědčují se při léčbě křečových žil, neboť zpevňují strukturu křehkých žilních a kapilárních stěn. Ke stravě, která nás utváří a celkově harmonizuje, bychom měli skutečně přistupovat s největší péčí, neboť barvy, kterými hýří příroda všude kolem nás, vykazují celou řadu protektivních a terapeutických účinků. A není tedy jedno, zda po celý rok jíme pouze rajčata a jablka či jídelníček naplníme červenými melouny, jahodami, fialovými švestkami, oranžovými meruňkami, listovou zeleninou, která ukrývá rostlinnou krev, nenahraditelný chlorofyl. I ten vykazuje významné protirakovinné a protizánětlivé účinky. Mimo jiné, podporuje krvetvorbu a je tedy výtečným lékem při anémii.
Kdykoliv spatříme výrazně zbarvenou zeleninu či ovoce, můžeme si být jistí, že příroda tyto odstíny stvořila, aby nás chránila před rušivými vlivy okolí, ať už intenzivním slunečním zářením, jež může prostřednictvím volných radikálů způsobit poškození. Modrý pigment v borůvkách, červený pigment v malinách a vodním melounu, žlutý pigment v paprikách, všechny tyto plody obsahují účinné fytochemické látky, které před škodlivými účinky chrání nejen rostlinu, ale také nás. Ve své podstatě se jedná o přírodní opalovací krém. Vezměme si třeba jen takový lilek, z jehož tmavě fialového pigmentu byla izolována látka zvaná nasunin. Studie prokázaly, že dokáže pozřít volné radikály, škodlivé molekuly v těle, které způsobují buňkám a DNA závažná poškození a jsou zčásti zodpovědné za proces stárnutí. Nasunin navíc chrání před procesem zvaným peroxidace lipidů, to znamená, že chrání tuky před žluknutím, a to včetně tuků v lidském těle. Mozek je na oxidativní změny zvláště citlivý a existují výzkumy, jež prokázaly, že antokyany zásadním způsobem chrání mozek zvířat.
| Vedle lilku zmíním ještě třešně, jejichž antokyanová nálož mírní projevy dnového onemocnění. Od nepaměti řadíme třešně na seznam silně protizánětlivých potravin, které vedle dny tlumí také revmatoidní artritidu, atopický ekzém, či další autoimunitní poruchy. Díky vitamínu C pomáhají rychleji hojit rány, popáleniny, dokonce i krvácející dásně. Stejnou službu však udělají taktéž i višně, které jsou na tom, oproti svým sladším sestřičkám, o něco lépe. Jonny Bowden, americký nutricionista ve své knize S pomoci přírody k dokonalému zdraví, píše: „Třešně, stejně tak višně, představují jeden z nejbohatších zdrojů antokyanů. V jedné studii se ukázalo, že mají srovnatelné účinky s lékem Ibuprofenem. A to bez vedlejších účinků. Snižují riziko srdečního infarktu a mozkové příhody. A jako bonus, snižují také riziko rakoviny tlustého střeva.“ |
Směsi bohaté na antokyany se odedávna využívají k léčbě celé řady neduhů, ať už při poruchách imunity, rakovině, chronických zánětech, autoimunitních chorobách, zvýšené hladině LDL cholesterolu, diabetu II. typu, ledvinových kamenech, jaterní problematice… A navíc ty, které jsou fialové, vykazují blahodárný efekt pro náš zrak. Pracujeme denně u počítače? Zatěžujeme oči dlouhým čtením? Ostrým slunečním svitem? A kolik fialových potravin náš jídelníček čítá? Pravda, není jich zas tolik, mnohé jsou navíc sezónní, nicméně, i ty, které se vyskytují v průběhu roku poskrovnu, lze zdravou formou konzervovat a uchovat tak říkajíc na „horší časy.“
Výtečné zdroje antokyanů
Začněme například arónií, černým jeřábem, lidově nazývanou temnoplodcem, která vykazuje jednu z nejvyšších, dosud naměřených hodnot antioxidační síly. Osvědčuje se při léčbě kolorektálního karcinomu, kardiovaskulárních chorob, chronických zánětech, oslabeném zraku. Celkový obsah antokyanů se na 100 g blíží hodnotě 1500 mg. Zajímavý je také vysoký obsah vitamínu C. Arónii lze do jídelníčku velmi snadno zařadit v podobě čerstvých či sušených plodů, prášku z nich, lisovaných šťáv. Bývá dostupná taktéž v sirupech, marmeládách, džemech, případně jako kompot.
Dalším z výtečných zdrojů budou jistě bezinky, plody černého bezu, které po uvaření ztrácejí svůj mírně jedovatý účinek. Z tohoto důvodu je nikdy nejezme syrové. Stejně jako arónie a další temně fialové plody, bezinky vykazují silně protizánětlivé účinky, osvědčují se při léčbě zánětlivých procesů, rakovinných stavech. Lze je konzumovat v podobě sirupů, marmelád, džemů, zavařenin, případně je sušit. Společně s borůvkami, zastavují průjem.
Ostružiny, borůvky, ale také černý a červený rybíz, to další antokyanová nálož, která je navíc, během letních měsíců, snadno dostupná. Vzpomínám na lékařku Johannu Budwig, která bobulovinám, stejně jako lněnému oleji v kombinaci s tvarohem, kvalitním rybám, listové zelenině, sacharidům pomalého glykemického indexu, bylinkám a zeleným šťávám, přikládala silný antikancerózní charakter.
Všechny výše zmíněné plody se shodují v silném protizánětlivém účinku, mají výtečný vliv na podporu imunity. To, že navíc lahodí zraku, je jen další z přírodních benefitů. Trápí-li nás unavené oči, snažme se denně zkonzumovat alespoň 50 g lesních či zahradních borůvek. Ty z lesa budou na antokyany o něco bohatší, rozdíl je však nepatrný. Možná se ptáte, kde sehnat borůvky uprostřed zimy, odpověď je snadná, v průběhu léta si na ně vyrazte, do lesa či na farmu. Jedna taková se nachází ve vesničce Provodov, nedaleko Luhačovic. Za sebe určitě doporučuji. Borůvky lze pak přes zimu vyměnit za arónii, případně další potraviny, které rovněž obsahují slušnou dávku antokyanů. Zde zmiňme například červené zelí, které si naložíme, červenou cibuli, červené víno, to však v porovnání s bezinkou či arónií, obsahuje jen zlomek pigmentových molekul.
Léto je na silně protizánětlivé potraviny skutečně bohaté, vždyť jenom třešně, višně, maliny, ředkvičky, modré hroznové víno, jahody, ale také zmiňovaný baklažán, tím vším jídelníček proložme. A cokoliv půjde, opravdu konzervujme mražením, sušením či zavařením.
Příklad jídelníčku bohatého na antokyany
- snídaně: jahelná kaše s borůvkovo-malinovým přelivem a tvarohem sypaná mandlemi
- desátá: jahodové smoothie s banánem a špenátem (lze přidat konopný protein)
- oběd: lilek pečený s rajčaty a mozzarellou, batátové pyré, hlávkový salát
- svačina: bílý jogurt s ostružinami
- večeře: pečená bramborová placka, pickles z červeného zelí
Jak pomocí antokyanů posílit svůj zrak?
Antokyany zkombinujme s karotenoidy, které dělíme na dvě základní skupiny. Jako první zmiňme karoteny (červené barvivo), jako druhé pak xanthofyly (žluté barvivo). Karotenoidy nacházíme ve všech částech rostlin, často jsou však zastřeny chlorofylem, proto i zelený špenát ukrývá zajímavé množství karotenoidů, jen nejsou tak patrné, jako je tomu například u mrkve. Karotenoidy, stejně jako antokyany, vykazují velmi silnou, antioxidační aktivitu. Řadíme zde lutein, žlutooranžové xanthofylové barvivo. Ten platí za izomer zeaxantinu, se kterým má stejný sumární vzorec, liší se však vnitřní strukturou, což odlišuje jejich biochemické vlastnosti. Ať tak či tak, potraviny bohaté na lutein a zeaxantin mají velmi silný ochranný vliv na náš zrak. Kde všude se zeaxantin a lutein nacházejí?
Budou to určitě žlutooranžové kvítky lichořeřišnice, dále syrové pampeliškové listy, kadeřávek, listy špenátu, tuřínu, mangoldu, římský salát, cuketa, brokolice, kukuřice, mrkev, ale také třeba vaječný žloutek.
Léto je dokonalou výzvou, jak naplnit „lékárnu“ z přirozených zdrojů. A pak, v průběhu zimy, můžeme namísto Ibuprofenu vytáhnout třešňový sirup, případně kompot, unavené oči povzbudit kvalitní borůvkovou marmeládou, do kaší přimíchat maliny či ostružiny, pomocí pickles doplnit cenný vitamín C. A navíc, chystání takových dobrot se může stát milým uklidňujícím zážitkem, který nás následně chuťově povznese.
Zdroj
Bowden, Jonny. 150 nejzdravějších potravin na světě. Praha: Fortuna Libri, 2011. 352 str. ISBN 978-80-7321-534-7.
Bowden, Jonny. S pomocí přírody k dokonalému zdraví. Praha: Fortuna Libri, 2010. 344 str. ISBN 978-80-7321-524-8.
Kopec, Karel. Zelenina ve výživě člověka. Nakladatelství Grada, 2010. str168. ISBN 978-80-247-2845-2.