Antioxidanty a životní prostředí 

antioxidanty

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Znečištění životního prostředí bude stále aktuálním tématem souvisejícím jednoznačně se zdravotním stavem populace. Společně s velkou mírou stresu, špatnou životosprávou, alkoholem a kouřením (a dalšími faktory) přispívají ke vzniku tzv. volných radikálů a oxidativního stresu. Oba faktory mohou způsobit vznik mnoha závažných nemocí. To vše je nutné si připomenout každý rok 5. června, který byl zvolen Světovým dnem životního prostředí. V přírodě, potravinách, ale i v doplňcích stravy můžeme najít látky, které jsou označovány jako antioxidanty, které nám pomáhají této hrozbě čelit.

Nestabilita volných kyslíkových radikálů ohrožuje zdraví

Celým názvem volné reaktivní kyslíkové radikály (označované anglickou zkratkou ROS) produkuje během svého života každý živý organismus. Můžeme je odborně definovat jako molekuly, případně molekulové fragmenty, obsahující jeden nebo více nepárových elektronů v atomových či molekulových orbitalech (orbital je zjednodušeně řečeno prostor, kde se elektrony vyskytují).

Tento fakt způsobuje, že jsou nestabilní a současně velmi reaktivní. To, co “potřebují” je určitá stálost. Proto se snaží “získat” elektron k vytvoření páru od jiného atomu. Tak ovšem vznikne další atom s nepárovým elektronem a tak dále. Tak vzniká řetězová reakce, která stojí za vznikem nádorových onemocnění, poškození tkání, cév a mozku. Důležité je ovšem v tomto ohledu si uvědomit, že volné radikály nejsou jen škodlivé. Imunitní buňky našeho těla využívají volných radikálů při likvidaci patogenů.

Zásadní problém je v tom, že pokud bychom žili v krystalicky čistém prostředí, tělo by vytvořilo kyslíkové radikály jen v určitém množství. Bohužel tvorba kyslíkových radikálů se zvyšuje díky negativním vlivům z okolního prostředí, jako jsou kouření, průmyslové znečištění životního prostředí, pesticidy, některé léky (hlavně celková anestetika) nebo organická rozpouštědla.

To má za následek zvýšení množství reaktivních kyslíkových radikálů uvnitř buněk (tzv. intracelulární koncentrace), což končí snižováním aktivit těchto buněk až jejich smrtí (tzv. buněčná smrt). To je v přímé souvislosti se vznikem již zmíněných nemocí (tedy výrazně to zvyšuje riziko vzniku jejich nemocí).

Oxidativní stres

Oxidativní stres znamená zvýšení množství kyslíkových radikálů v krvi. Je chápán jako příčina mnoha akutních i chronických onemocnění, ale také jde o jev, přirozeně doprovázející stárnutí organismu.

Oxidativní stres je zkoumán v souvislosti se vznikem velké řady nemocí, z nichž je možné jmenovat nemoci jako rakovina, skupina neurodegenerativních onemocnění, skupina poruch kardiovaskulárního systému, nemoci jater, ledvin, plic, kůže, zrakového aparátu, diabetes mellitus a řadu dalších.

Jak fungují antioxidanty?

Škodlivým volným radikálům můžeme čelit právě (mimo jiné) užíváním přírodních látek, které jsou řazeny do skupiny tzv. antioxidantů. Jsou to látky, které omezují aktivitu kyslíkových radikálů, tím že buď zabraňují jejich vzniku, nebo je mění do méně či vůbec reaktivní podoby. Dá se říci, že se vlastně “obětují”, protože antioxidanty nabídnou svůj elektron volnému radikálu, a tak ho zneutralizují. Omezují procesy oxidace v organismu a tím i aktivitu těchto radikálů.

V našem těle se antioxidanty vyskytují velmi často v podobě látek přijímaných z potravy, jako jsou vitamíny C, E, B3 (niacin), beta karoten (provitamin A), selen, zinek, lykopen, koenzym Q10, měď, flavonoidy (resveratrol a kvercetin), třísloviny, glutathion.

Co se týče beta karotenu, je lepší dávat přednost přírodní směsi karotenoidů před samotnou syntetickou látkou v doplňcích stravy.

V jakých potravinách jsou antioxidanty?

Potrava je nepřeberným zdrojem antioxidantů. Obecně se dá říci, že nejlepšími zdroji jsou ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, ale také i léčivé rostliny, koření (kurkuma, tymián, máta, oregáno, hřebíček, kopr) či semínka. Dá se říci, že jednoduchým kritériem pro výběr je barva, zejména ovoce a zeleniny. Například červená cibule, zelí a víno mají jich více než bílá cibule, zelí a víno. Z ovoce můžeme dále uvést jablka, citrusy, třešně, kiwi, broskve, rozinky či rajčata. Ze zeleniny kapustu, listovou zeleninu špenát, sladké brambory, česnek, cibuli, hrášek a další. Antioxidanty obsahují i lesní plody – můžeme je najít v jahodách, malinách, ostružinách, brusinkách či borůvkách.

Dá se říci, že nejvíce antioxidantů obsahují ty „barevné“ druhy ovoce a zeleniny, patří tam zejména vitamin C. Z ovoce a zeleniny je obecně na antioxidanty nejbohatší ta žlutooranžová (obsahuje antioxidant betakaroten). Dále antioxidanty můžete najít v rostlinných a živočišných tucích, obsahují je také například i ořechy (vitamin E). Dále je možno do jídelníčku zařadit více masa, vnitřností, mléčných výrobků a cereálií (bohaté na selen a zinek).

Teoreticky by měl člověk vystačit z těmito látkami získanými z běžné stravy. Pokud tedy dodržujete známé pravidlo pěti porcí (velkých asi jako pěst ruky) ovoce a zeleniny denně. To ovšem je prakticky dosti obtížné, proto je vhodné zvolit i užívání přírodních přípravků obsahujících antioxidanty.

Co patří mezi antioxidanty?

Mezi antioxidanty řadíme vitamín C i vitamín E, selen, kvercetin, karotenoidy, lykopen, lutein, glutathion, koenzym Q10 (obě jeho formy), resveratrol i astaxanthin.

Jednotlivé antioxidanty si představujeme v tomto článku.