Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Andělika lékařská, jiným názvem též děhel lékařský (Archangelica officinalis), je dvouletá až víceletá mohutná bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Její název Archangelica je odvozen z latinského archangelus = archanděl. Lidově se jí říkávalo andělský či svatodušní kořen. Její stonek dorůstá výšky až 250 centimetrů. Má řepovitý tvar. Drobné květy mají zelenavě bílou, nažloutlou nebo narůžovělou pětičetnou korunou a jsou oboupohlavní. Plodem je nažloutlá dvojnažka ve tvaru elipsy.
Jako rostlinná droga se z ní používá zejména kořen, ale také plody, které se využívaly jako koření, nebo také listy. Z kořene se získává silice a připravuje se z něj suchý a tekutý extrakt. Pod pojmem kořen je chápána celá podzemní část rostliny, tj. kořen i oddenek. Při zpracování kořene je nutno brát v úvahu, že citlivým lidem se na rukou dělají puchýře, a to zvláště při práci na slunci (fotodermatózy). Mezi účinné látky (fytochemikálie) v těchto drogách patří silice, flavonoidy, kumariny (zejména angelicin a osthol), imperatorin, tanin, hořčiny, cukr, terpeny, pektin, pryskyřice a další.
Již tradičně je andělika lékařská podávána jako přírodní prostředek na podporu vylučování moči a na zvýšení pocení (tedy jako močopudný a potopudný přípravek). Rovněž se používá pro zmírnění křečí, jako expectorans (podporuje vykašlávání) a digestivum (zlepšuje chuť k jídlu). Zevně se používá, protože lokálně tlumí záněty. Dá se proto užívat při onemocnění horních cest dýchacích doprovázených vlhkým kašlem (a vůbec při nachlazení a virózách), také při nechutenství, žaludečních potížích (nadýmání, zlepšení chuti k jídlu) a celkově pro povzbuzení oslabeného organismu. Dá se také používat jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní. V tradičním léčitelství se připravoval z anděliky lékařské obklad při zánětech pohrudnice a průdušek.
Velmi často se s touto léčivou bylinou můžeme setkat jako se součástí léčivých čajových směsí. Co se týče omezení, anděliku lékařskou a přírodní přípravky, které ji obsahují, není vhodné užívat v těhotenství a období kojení. Vyšší dávky mohou ovlivňovat účinky léků působících na srážlivost krve (Warfarin, Xarelto a další) vzhledem k obsahu kumarinů v rostlině. Takže pacienti, kteří mají předepsané zmiňované léky, by neměli tuto bylinku užívat. Další kontraindikací jsou záněty ledvin. Její dlouhodobé užívání by také mohlo u citlivějších osob vyvolat záněty kůže, z toho důvodu, že je uváděn častější výskyt alergických odpovědí na užívání produktů z anděliky, proto je třeba dbát zvýšené pozornosti na reakci organismu.
Zejména v severní Evropě se andělika používá v kuchyni i jako zelenina. Mladé jarní výhonky jsou chutným a zdravým zpestřením salátů, lze je i dusit či připravovat v páře. Jejich hořko-sladká chuť pikantně obohatí pokrm. Dávají se třeba i do rebarborového koláče. Pro zajímavost uvádím recept na přípravu čaje a domácího vína.
Čaj: Andělikový čaj připravíme z poloviny čajové lžičky nadrceného kořene anděliky a zalijeme vařící vodou. Po vylouhování scedíme a pijeme jednou až dvakrát denně.
Víno: Na přípravu andělikového vína potřebujeme 5 lžic nasekaného kořeně, který zalijeme červeným vínem a necháme v klidu při 20 °C vylouhovat. Víno během louhování občas protřepeme. Po 2 dnech víno přecedíme. Víno můžeme popíjet 3x denně před jídlem.