Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, které sestávají z uhlíku, vodíku, kyslíku, ze spousty dusíku, z fosforu, síry a železa. Najdeme je v potravě živočišného nebo rostlinného původu. Pro metabolické účely musí tělo složité strukturované bílkoviny nejprve rozštěpit na jednotlivé složky, aby je mohlo využít pro vlastní potřebu. Uvolněné aminokyseliny se užívají k opravám starých a tvorbě nových struktur, posilování imunity, např. neurotransmitery, k tvorbě hormonů… A to není zdaleka všechno.
Štěpení bílkovinných struktur
- V žaludku rozkládá kyselina chlorovodíková pepsinogeny na pepsin, který štěpí složité bílkovinné struktury na proteózy a peptony.
- Ve slinivce se tvoří pankreatické enzymy trypsin a chymotrypsin, které štěpí peptony na polypeptidy.
- A ve střevu se štěpí peptony, polypeptidy a dipeptidy na aminokyseliny pomocí střevního enzymu peptidázy.
Při těchto procesech se uvolňují toxiny, sloučeniny dusíku (dusičnany), amoniak, puriny (pyrimidin), kyselina močová, močovina, kyselina fosforová, kyselina sírová, glykogenové kyseliny, ketogenické kyseliny, oxid uhličitý a další látky, se kterými se musí tělo zase jinými systémy vypořádat. Je to tedy proces poměrně složitý, je ovšem geniálním systémem našeho těla normálně zvládán.
Poruchy štěpení
Problém vznikne, když je některý článek popsaného složitého řetězce narušen. Bývá to jednak v důsledku špatné životosprávy, stresů, neklidného a nepravidelného stravování, ale také vlivem chemických léků, toxických látek, konzervantů či jiných, tzv. civilizačních faktorů.
Krize v mnoha úrovních
Celkově se pak nedostatek příjmu bílkovin a jejich aminokyselin projevuje špatným tělesným i duševním vývojem. Kritická situace nastává v okamžiku, kdy se člověk dostane ve svých problémech hodně daleko a kdy se i jeho potíže stávají chronickými. Jsou pak řešeny operací některého orgánu zažívacího traktu, dotyčný člověk má narušenu látkovou výměnu, imunitní schopnosti jsou na nule, psychicky je degradován, není schopen přijímat běžnou stravu, celkově chřadne a ztrácí na váze.
Dva typy aminokyselin
Existují dva typy aminokyselin – tzv. esenciální a neesenciální. Osm esenciálních aminokyselin si nemůže tělo syntetizovat v dostatečném množství, a proto musejí být dodávány potravou. Naproti tomu dvanáct neesenciálních aminokyselin je tělo schopno vytvořit z jiných aminokyselin obsažených v potravě.
- Přitom potraviny obsahující živočišné bílkoviny, tj. maso, mléko a vejce, obsahují dostatečné množství všech esenciálních aminokyselin.
- V bílkovinách rostlinného původu však většinou jedna nebo několik esenciálních aminokyselin buď zcela chybí, nebo jsou přítomny v nedostatečném množství. Tyto potraviny však mohou být kombinovány tak, že výsledná potrava pak zajišťuje tělu všechny aminokyseliny v potřebném množství.
Upozornění
Nezodpovědní vegetariáni nebo vegani, kteří nesprávným způsobem kombinují a totálně vyřazují živočišné bílkoviny, se mohou dostat do zdravotních problémů.
Musejí mít velmi dobrou znalost potravních zdrojů bílkovin tak, aby byli schopni zajistit svému tělu nejen dostatečné množství bílkovin, ale i to, aby to byly bílkoviny dostatečně kvalitní pro tělesné využití.
Tělo není schopno ukládat volné aminokyseliny na nějakou delší dobu, a proto musí neustále štěpit a znovu syntetizovat bílkoviny. Tento proces vyžaduje neustálé doplňování bílkovin potravou. Tělo využije pouze tolik bílkovin, kolik potřebuje pro zajištění všech funkcí. Pro zachování dobrého zdravotního stavu je proto nezbytné jíst dobře vyváženou stravu. Samostatnou kapitolou jsou stavy nadbytku, ale tento článek se soustředí spíše na chronické nemoci způsobené nedostatkem bílkovin.
Bez bílkovin se tělo neobejde – jejich potřeba navíc s věkem přirozeně stoupá.
Projevy nedostatku proteinů
Úbytek proteinů v těle se projeví sklonem k infekcím, poruchami imunity, látkové výměny, svalové síly, krevní srážlivosti, zhoršeným hojením ran a dalšími zdravotními problémy.
Prvním signálem nedostatku bílkovin je například neplánované hubnutí a ztráta svalové síly – pocit slabosti.
Zdravý dospělý člověk by měl denně sníst 0,8 g bílkovin na jeden kilogram tělesné váhy. Je proto třeba dbát na správné složení jídelníčku a vědět, ve kterých potravinách proteiny hledat. Strava bohatá na bílkoviny by měla obsahovat mléčné výrobky, libové maso, ryby a mořské plody, vejce, ale také luštěniny: čočku, fazole, hrách atd. Optimální situace nastává tehdy, když člověk využívá ve stravě jak rostlinné, tak živočišné zdroje bílkovin.
Aminokyseliny v mé praxi
Pracuji s potravními doplňky již 20 let a měl jsem možnost pozorovat výsledný efekt jejich užívání.
Nedílnou součástí jsou aminokyseliny, používám je v různých formách a od různých výrobců, v různých kombinacích a také pro různé účely. Nezajímám se o takové produkty, které používají kulturisté, aby jim narostly svaly. Toto využití neodpovídá mé filozofii. Jde mi spíše o stavy, kdy potřebuji pomocí aminokyselin dodat energii lidem tak, aby překonali složité životní situace, a také je podpořit v rekonvalescenci po chronické nemoci. Někdy je pro nemocného člověka složité přijímat vyváženou stravu, která by měla být základním předpokladem pro léčení. Tehdy přichází vhod potravní doplňky. Uvedu jen některé.
- LeucinLidské tělo nedokáže syntetizovat, a proto musí být přijímán extra. Má schopnost stimulovat svalovou syntézu bílkovin, a tím je leucin nejdůležitější aminokyselinou pro budování svalů; lze ji tedy považovat za primární složku tohoto doplňku. Dodáním právě této aminokyseliny se zvýší využití i ostatních esenciálních aminokyselin
- Glutamin
- Glutathion
