prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Američané budou s pomocí progesteronu léčit zranění mozku

11.06.2010
Američtí lékaři jsou přesvědčeni, že hormon progesteron produkovaný ve vaječnících a používaný v prvních antikoncepčních pilulkách může výrazně pomoci při léčbě úrazů hlavy, když je poškozen mozek. Napomáhá obnově neuronů v mozku i tkáně mozku. V březnu Američané začnou třetí fázi výzkumu, kdy bude progesteron použit na 1000 pacientech v 17 traumacentrech.

Výzkum vede lékař David Wright z atlantské university Emory, který se specializuje na traumatické stavy. Wright je optimista. Už předchozí výzkumy prokázaly, že progesteron pomáhá normálnímu vývoji neuronů v mozku a že pomáhá chránit poškozenou mozkovou tkáň. Už se ukázalo, že jeho použití omezuje nebezpečí smrti pacientů se zraněným mozkem. Wright uvedl, že traumatická zranění mozku jsou komplexní záležitostí. Současně se objevuje otok mozku a hynou neurony. „Krása progesteronu je v tom, že se zdá, že pomáhá se všemi těmito věcmi.“ Wright doufá, že by se progesteron mohl stát po třiceti letech prvním lékem na traumatická poranění mozku. Během testů se bude podávat lidem s těmito poraněními po dobu čtyř dnů. Jeho hladina v krvi bude čtyřikrát vyšší než u těhotných žen v posledním trimestru. Lékaři budou používat progesteron získaný ze sladkých brambor.

Progesteron
Progesteron je hormon produkovaný ve žlutém tělísku vaječníků a v době těhotenství také placentou. Řídí menstruační cyklus. Pokud po ovulaci nedojde k oplodnění vajíčka, jeho tvorba ustává. Používal se v prvních antikoncepčních pilulkách, než byl nahrazen syntetickým progestinem. Ten ale na mozek nepůsobí.

Lidské tělo je tvořeno složitým systémem vzájemně propojených orgánů a tkání. Aby mohlo správně fungovat, musí všechny jeho součásti pracovat koordinovaně. Většina tělesných funkcí navíc musí probíhat automaticky. O to se stará tzv. autonomní (vůlí neovladatelný) nervový systém za pomoci soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Tyto žlázy vylučují chemické posly – hormony, které jsou krví roznášeny do všech částí našeho těla.

Lidské tělo produkuje celou řadu hormonů, z nichž každý má přesně určenou svoji roli. Jakmile určitý hormon doputuje k buňce cílového orgánu, naváže se na její receptory a aktivuje je – podobně jako klíč odemkne zámek. Tím dojde v buňce ke spuštění požadované aktivity (například hormon slinivky břišní inzulín dává buňkám signál, aby začaly přeměňovat krevní cukr na tuk). Jakmile hormon splní svůj úkol, stane se zbytečným a je třeba jej odstranit – buďto je rozložen a recyklován (většinou v játrech), nebo je z těla odstraněn vylučovacím systémem.

Pohlavní hormony
Úvodem je třeba předeslat, že ačkoliv se běžně pohlavní hormony rozdělují na "mužské" a "ženské", ve skutečnosti nic takového neplatí. Muži i ženy produkují úplně stejné hormony a jediný rozdíl mezi nimi spočívá ve vzájemném poměru těchto hormonů - muži vytvářejí významně více testosteronu a ženy významně více estrogenu a progesteronu. V těle ženy dochází v období mezi pubertou a menopauzou k pravidelně se opakujícím  změnám, které označujeme termínem "menstruační cyklus". Jedná se o hormonálně řízený reprodukční cyklus s měsíční periodou, který připravuje ženský organismus pro možnost oplodnění vajíčka a následné těhotenství.

Hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu. Menstruační cyklus můžeme rozdělit na čtyři fáze:

  1. Folikulární fáze: V mozku hypofýza na signál z hypotalamu uvolňuje folikul stimulující hormon (FSH), jehož působením začnou ve vaječnících růst folikuly obsahující vajíčka. Tyto folikuly začnou vylučovat estrogeny, které způsobují růst děložní sliznice (endometria). Vzrůstající hladina estrogenů zpětně působí na hypofýzu, která sníží množství hormonu FSH. Tak je zajištěno, že dozraje pouze jeden folikul; Ten, který má nejvíce receptorů FSH. Růst ostatních folikulů se dočasně zastaví.
  2. Ovulace: Až hypofýza pomocí zpětné vazby rozpozná, že folikul dozrál, začne uvolňovat luteinizační hormon (LH), který způsobí uvolnění vajíčka z folikulu. Zároveň se v děložním hrdle změní kvalita hlenu, který je nyní schopen propouštět spermie a umožnit tak oplodnění vajíčka.
  3. Luteální fáze: Po ovulaci se zbytek folikulu přemění na tzv. žluté tělísko, které začne produkovat progesteron. Progesteron má za úkol připravit děložní sliznici pro přijetí oplodněného vajíčka. V této fázi cyklu se poněkud zvýší tělesná teplota. Pokud došlo k oplodnění, putuje vajíčko vejcovodem do dělohy, ve které se zahnízdí a začne vylučovat hormon hCG, který se používá pro test těhotenství.
  4. Menstruace: Pokud nedojde k oplodnění, vajíčko i žluté tělísko zaniknou. Tím dojde ke snížení hladiny progesteronu, což způsobí odumření děložní sliznice, která je s trochou krve v několika dnech vyloučena z těla – dochází k tzv. menstruačnímu krvácení. Zároveň dojde ke snížení hladiny estrogenů, na což zareaguje hypofýza vylučováním hormonu FSH a celý cyklus se zopakuje.

Poznámka: Zřídnutí hlenu a změny krystalizace slin se spolu se změnou tělesné teploty dá využít při určování plodných dní – tzv. symptotermální metoda, jejíž spolehlivost je srovnatelná se spolehlivostí hormonální antikoncepce. Postačí k tomu teploměr a malý mikroskop, např. Lady-Q Scope.

 

Steroidní hormony
Pohlavní hormony patří do skupiny tzv. steroidních hormonů, které jsou vytvářeny v gonádách (u žen ve vaječnících, u mužů ve varlatech) a v kůře nadledvin. Schéma syntézy těchto hormonů uspořádal biochemik Steve Fovkes do podoby "steroidního stromu".

Výchozí surovinou pro tvorbu všech steroidních hormonů je cholesterol. Neustále jsme ze sdělovacích prostředků bombardováni informacemi o nebezpečí vysoké hladiny cholesterolu v krvi, což vede k chybnému předpokladu, že čím je cholesterolu v krvi méně, tím lépe. Ve skutečnosti je nízká hladina sérového cholesterolu rovněž nebezpečná, protože tělo trpí nedostatkem surovin pro tvorbu životně důležitých hormonů. Lidé s nízkým cholesterolem mají obvykle málo energie a mohou trpět únavou, depresemi a ztrátou libida (pohlavní touhy). Mají rovněž větší riziko, že onemocní rakovinou.


Progesteron
Z cholesterolu se v těle vyrábí pregnenolon a přibližně jedna třetina veškerého pregnenolonu se mění na progesteron, který má dvě velice důležité funkce: připravuje děložní sliznici (endometrium) pro uhnízdění oplodněného vajíčka a udržuje zdravou rovnováhu s estrogenem, čímž chrání tělo proti potenciálně škodlivým účinkům jeho nadbytku. Velké množství progesteronu je vytvářeno ve vaječnících v druhé polovině menstruačního cyklu (mezi ovulací a menstruací) a v placentě v průběhu těhotenství. Zvýšená produkce progesteronu ve třetím trimestru těhotenství navozuje u budoucích matek pocity pohody. Po porodu však produkce progesteronu prudce poklesne a ženy mohou zakoušet poporodní deprese. Tyto deprese jsou obvykle mírné a většinou rychle pominou, někdy však mohou přerůst v závažnou psychózu. Neobvykle nízká hladina progesteronu mívá za následek přibývání na váze, únavu, deprese, ztrátu libida, bolesti hlavy, výkyvy nálad a bolesti kloubů. Podávání malých množství přírodního progesteronu může pomoci tyto potíže zmírnit.

Kortizol
Další větev steroidního stromu přeměňuje pregnenolon na kortizol. Krátkodobé výrony kortizolu, které zvyšují hladinu krevního cukru a podporují mobilizaci mastných kyselin, pomáhají tělu zvládat akutní stres. Kortizol má rovněž vliv na regulaci funkce štítné žlázy, protože je potřebný pro přeměnu hormonu T4 na T3, což je aktivní forma hormonu štítné žlázy. Kortizol působí protizánětlivě, tlumí alergické reakce, záněty a bolest a ráno nám usnadňuje vstávání. Pokud ale tělo čelí dlouhodobému, chronickému stresu (což je v naší uspěchané společnosti poměrně běžný jev), mohou se díky nadprodukci kortizolu projevit i jeho nežádoucí účinky – zvyšuje krevní tlak, ztenčuje pokožku, zhoršuje imunitu a paměť, způsobuje steroidní diabetes, může vyvolat nespavost, záněty, osteoporózu, sníženou funkci štítné žlázy, žaludeční vředy a další hormonální nerovnováhy, protože "vykrádá" suroviny potřebné pro produkci ostatních steroidních hormonů.

Nadměrná produkce kortizolu však pokračuje pouze tak dlouho, než dojde k vyčerpání nadledvin. Pak produkce kortizolu prudce poklesne, což může vyžadovat buď léčbu kortikoidy nebo užívání přípravků obsahujících pregnenolon, ze kterého nadledviny kortizol vyrábějí. Pregnenolon může být paradoxně užitečný i v případě zvýšené produkce kortizolu, kdy v těle vyrovnává jeho zvýšenou spotřebu.

Stres nadledvin může být také následkem závažných alergií nebo psychických faktorů, jako je smrt milovaného člověka, rozvod, nebo ztráta zaměstnání. V takových případech je dobré pravidelně cvičit (jóga, tai-chi, plavání) a podporovat produkci kortizolu podáváním kyseliny pantothenové a ostatních vitamínů skupiny B, vitamínu C, bioflavonoidů, adaptogenů (jako je eleuterokok nebo maca) a extraktu z kořene lékořice lysé. Glycyrrhizin z lékořice napodobuje činnost kortizolu a může být prospěšný při řadě zdravotních potíží, jako je nachlazení, chřipka, astma, různé alergie, únava a hypoglykémie. Protože však dlouhodobé užívání lékořice může zvyšovat krevní tlak, neměli by ji lidé s vysokým krevním tlakem užívat bez lékařského dozoru.

DHEA
Další významná větev našeho steroidního stromu produkuje dehydroepiandrosteron (DHEA), nejhojnější steroidní hormon v těle. DHEA ovlivňuje funkci imunitního systému, rovnováhu krevních lipidů, působí proti přibývání na váze a podporuje funkci štítné žlázy. Poměr DHEA ke kortizolu je rozhodujícím ukazatelem hormonálního zdraví. DHEA drží kortizol v šachu; nicméně produkce DHEA se s přibývajícím věkem snižuje, pokles začíná okolo 25 roku života a v 75 letech se sníží až o 80 - 85 %. Produkce kortizolu (kromě případů nedostatečnosti nadledvin) má naopak vzestupnou tendenci. Kombinace nízké hladiny DHEA a vysoké hladiny kortizolu může nepříznivě ovlivňovat naše zdraví.

Podávání přípravků obsahujících DHEA má obvykle u lidí středního a vyššího věku pozitivní vliv na srdce, imunitní systém, produkci energie, libido a celkovou pohodu. Podávat DHEA ženám mladším 35 let však není vhodné, protože DHEA se přemění buď na estrogen (kterého mají tyto ženy poměrně hodně), nebo na testosteron, který může mít maskulinizační účinky – podporuje například zhrubnutí hlasu nebo růst vousů. Produkci DHEA zvyšuje divoký jam (Dioscorea villosa), pískavice řecké seno a z části i maca.

Z DHEA se v těle mimo jiné vytváří hormony androstendion a androstendiol, které se dále mohou měnit na testosteron, a to i u žen. Suplementace androstendionu a androstendiolu nabízí bezpečný způsob zvýšení hladiny testosteronu u obou pohlaví, zejména pokud jsou tyto hormony užívány sublingválně (pod jazyk) nebo transdermálně (v podobě masti či krému přes kůži). Muži by však rozhodně neměli užívat androstendion, který se u nich může přeměnit na estron nebo estradiol, což jsou nejsilnější formy estrogenu.

Testosteron
Testosteron je hormon, který je odpovědný za vývoj mužských pohlavních orgánů, vousů a ochlupení. Má klíčovou roli v udržování zdraví, síly a energie, podporuje růst svalů, funkci štítné žlázy, emoční rovnováhu a libido, pomáhá udržovat integritu kostí a snižuje nadměrné srážení krve. U mužů tento hormon podporuje funkci srdce, které je plné testosteronových receptorů.

Hladina testosteronu s postupujícím věkem klesá, což se obvykle projevuje nárůstem tělesného tuku a sérového cholesterolu, snížením svalové hmoty, řídnutím kostí a poklesem libida. Průměrný muž začne pociťovat ztrátu libida a energie zhruba ve věku čtyřiceti až padesáti let; správnou péčí o tělo, zdravou stravou a pravidelným sportováním však lze tyto negativní dopady značně omezit.

U žen testosteron v malém, přirozeném množství podporuje libido (bez něj by ženy byly frigidní), ale po menopauze může způsobovat maskulinizaci ženy a vysychání poševní sliznice.

Testosteron se může v těle měnit na vysoce aktivní dihydrotestosteron (DHT), který u mužů způsobuje zbytnění prostaty. Této přeměně brání např. Serenoa repens (saw palmetto). Dále je potřebné konzumovat v potravě dostatečné množství zinku, který obsahují zejména ústřice, sledi, dýňová semena a pivovarské kvasnice (Pangamin).

Působením enzymu aromatázy se může testosteron ale i androstendion měnit na estradiol a estron. Protože se aromatáza vyskytuje také v tukové tkáni, měli by si zejména starší muži ale i ženy dávat pozor na nadváhu. Činnost aromatázy blokuje bioflavonoid chrisin obsažený například v mučence Passiflora coerula. Prospěšná je rovněž častá konzumace brukvovité zeleniny - zelí, brokolice, květáku, kedluben, kapusty apod. Brukvovitá zelenina obsahuje indol-3-karbinol (I3C), ze kterého se v žaludku vytváří diindolylmetan (DIM), který blokuje tvorbu nebezpečných 16hydroxy estrogenů a naopak stimuluje produkci neškodné 2-OH formy. Takto se snižuje nebezpečí vzniku onemocnění prsu, dysplazie děložního čípku, endometriózy a u mužů zvětšení prostaty. 2-OH estrogeny navíc podporují tzv. apoptózu – spontánní smrt poškozených a zmutovaných buněk.

Estrogeny
Pokud se podíváte na obrázek steroidního stromu, slovo "estrogen" na něm nenajdete. Estrogen je totiž souhrnné pojmenování skupiny hormonů, z nichž nejdůležitější jsou estron (E1), estradiol (E2) a estriol (E3). Estriol je nejméně škodlivá a ochranná forma estrogenu; naproti tomu estradiol je nejsilnější a potenciálně nebezpečná forma.

Estrogeny jsou u žen primárním regulátorem menstruačního cyklu a jsou velmi důležité pro buněčné dělení. Tyto hormony jsou zodpovědné za správný vývoj a funkci ženských pohlavních orgánů. Estrogeny chrání kosti a srdce žen, podobně jako testosteron u mužů, a mají pozitivní účinky na funkci mozku. Pokud však dojde k dlouhodobému zvýšení hladiny estrogenů, které nejsou dostatečně vyvažovány progesteronem, může dojít k tzv. estrogenové dominanci. Jejím projevem může být silný premenstruační syndrom (PMS), vysoký krevní tlak, zadržování tekutin a solí, abnormální srážlivost krve, nadměrné ukládání tuku, snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza), bolesti prsou, vaječníkové cysty, cervikální dysplazie, řídnutí kostí (osteoporóza) a podstatné zvýšení rizika rakoviny prsu a dělohy.

Estrogenová dominance se může objevit nejen po menopauze; často se vyskytuje již 10 až 15 let před menopauzou. U žen po menopauze dochází ke snížení produkce estrogenu zhruba na 50 % stavu před menopauzou. Mnohem závažnější je však pokles hladiny progesteronu, ke kterému začne docházet již po třicátém roce života a jehož produkce může po menopauze poklesnout na pouhé 1 %. Díky tomu přestane být estrogen progesteronem náležitě vyvažován, což má za následek klasické menopauzální příznaky – návaly horka, noční pocení, atrofii pochvy, výkyvy nálad, pokles libida, řídnutí kostí, snížení imunity, inkontinenci a zvýšené riziko rakoviny prsu a dělohy.

Převaha estrogenů nad progesteronem může být také způsobena zhoršenou funkcí jater, sníženou tvorbou serotoninu, nedostatkem vitamínu B6 a zvýšenou sekrecí aldosteronu a prolaktinu.

Nadbytečné estrogeny jsou transportovány krví do jater, kde se spolu s dalšími toxiny rozpustnými v tucích naváží na kyselinu glukuronovou a v této podobě mohou být snadno vyloučeny žlučí do trávícího systému a následně ven z těla. Pokud však jsou střeva osídlena nezdravou mikroflórou (například kvasinkami Candida albicans), dochází ke zvýšené produkci enzymu beta-glukuronidázy. Tento enzym je schopen tomuto vylučování toxinů zabránit, což má za následek hromadění estrogenů v organismu a následně riziko vzniku rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva. Tomuto negativnímu jevu lze zabránit obnovou zdravé střevní mikroflóry a pravidelnou konzumací ovoce (zejména jablek, pomerančů a grapefruitů) a brukvovité zeleniny. Je v nich totiž obsažen kalcium D-glukarát, který potlačuje činnost beta-glukuronidázy a redukuje aktivitu bakterií, které ji produkují.

Prolaktin
Dalším hormonem, který ovlivňuje rovnováhu pohlavních hormonů, je prolaktin. Jedná se o hormon, který se tvoří zejména v hypofýze. U žen v průběhu těhotenství připravuje mléčné žlázy na kojení a po porodu odpovídá za tvorbu mléka a tlumí dozrávání folikulů ve vaječnících. Vysoká hladina tohoto hormonu mimo období těhotenství a kojení narušuje ovulaci a tím i produkci progesteronu, což může vést k neplodnosti a ke zvýšenému riziku rakoviny prsu. Hladina prolaktinu se významně zvyšuje vlivem stresu a mohou ji rovněž ovlivňovat některé léky a byliny. Nadbytek prolaktinu může způsobovat otoky prsů nebo cysty, u mužů může způsobovat impotenci.

Přirozené řešení hormonální nerovnováhy
Termínem "přírodní" obvykle nazýváme látky, které byly přímo vyrobené z rostlinných nebo živočišných zdrojů, zatímco termínem "syntetický" jsme si zvykli označovat látky nově vytvořené (syntetizované) v laboratoři. Pokud však jde o hormony, nabírají tato dvě slova poněkud paradoxní význam.

Všechny vyráběné hormonální přípravky jsou totiž odvozeny z přírodních zdrojů. Téměř všechny pocházejí ze sójových bobů, z mexického divokého jamu nebo z moči březích klisen (Premarin). I sója a divoký jam však musí projít laboratorní úpravou, protože ve skutečnosti neobsahují žádné hormony, ale pouze jejich prekurzory.

Zda se jedná o přírodní hormon, by tedy nemělo být určováno pouze podle zdroje suroviny, ale spíše podle jeho molekulárního uspořádání. Přírodní (či spíše přirozený) hormon si tedy můžeme definovat jako hormon, který svým molekulárním uspořádáním přesně odpovídá uspořádání odpovídajícího lidského hormonu. Této definici však neodpovídá téměř žádný z hormonálních přípravků vyráběných farmaceutickým průmyslem. Ani výše zmíněný Premarin proto není možno považovat za přirozený produkt, protože se jedná o silné estrogeny vytvářené koňmi, jejichž organismus má odlišné potřeby než člověk.

To že jsou výsledky výzkumu účinků hormonální terapie často protichůdné, pramení právě v nerozlišování účinků přírodních a syntetických hormonů. Všechny prospěšné účinky připisované hormonům platí pouze pro přirozené (biologicky identické) hormony – nikoliv pro jejich syntetické napodobeniny. Syntetické hormony sice mohou také zmírňovat návaly horka a další nepříjemné příznaky menopauzy, ale za velmi vysokou cenu – v případě syntetických estrogenů hrozí zvýšení rizika rakoviny prsu, v případě syntetického progesteronu (např. Provera) dochází ke zvýšení rizika rakoviny vaječníků a dělohy. Pokud jsou syntetické estrogeny a syntetický progesteron užívány společně, riziko vzniku rakoviny se ještě více zvyšuje – tedy přesný opak příznivého spolupůsobení tělu vlastních hormonů. Studie prováděná Národním ústavem pro rakovinu v USA na vzorku 46 tisíc žen po menopauze odhalila ohromující 40% nárůst rizika rakoviny prsu u žen, které užívaly syntetické formy obou hormonů.

Riziko hormonální antikoncepce
V případě hormonální antikoncepce (HA) je situace podobná jako u hormonálních přípravků podávaných při menopauze. Současné antikoncepční tablety většinou obsahují syntetické gestageny a estrogeny, které poskytují falešné signály hypofýze a tím potlačují zrání a uvolňování vajíček z vaječníku. Při užívání HA se místo menstruačního krvácení vyskytuje pseudomenstruace - krvácení vyvolané umělým snížením koncentrace hormonů v krvi, které je řízeno rozpisem užívání pilulek. Tvrzení, že díky užívání pilulek dojde u ženy ke zpravidelnění cyklu, není proto pravdivé. Téměř každá takto "léčená" žena po ukončení kůry uvádí, že se nepravidelnosti cyklu opakují znovu. V průběhu užívání HA je totiž dlouhodobě potlačena produkce tělu vlastních hormonů, zejména progesteronu. Proto u žen které přestanou HA užívat, často dochází k abstinenčním příznakům.

Syntetické estrogeny obsažené v některých antikoncepčních pilulkách také mohou blokovat činnost vitamínu B6, který se podílí na produkci hormonu dobré nálady serotoninu, což mívá zejména v zimním období za následek deprese.

Fytoestrogeny
Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím naše zdraví je výživa. Před nástupem moderních zemědělských a zpracovatelských metod umožňovaly zdravé potraviny ženám udržovat správnou hormonální rovnováhu mezi estrogenem a progesteronem, a to zejména díky obsahu tzv. fytoestrogenů. Bohužel, v důsledku průmyslového zpracování a konzervace tyto látky z naší potravy téměř vymizely.

Fytoestrogeny (FE) jsou látky rostlinného původu, které jsou schopny vázat se na estrogenové receptory a ovlivňovat tak funkci endogenních (tělu vlastních) estrogenů. FE jsou svojí chemickou strukturou pravým estrogenům dosti vzdálené, jejich nebezpečnost je však více než stokrát nižší. Tím, že obsazují estrogenové receptory do značné míry, chrání organismus před škodlivými účinky tzv. xenoestrogenů, což jsou nejrůznější škodlivé chemikálie, například polychlorované bifenyly (PCB) a pesticidy (např. DDT). Nejznámější skupinou FE jsou isoflavonoidy, které jsou obsažené zejména v luštěninách (sója, čočka, fazole, hrách) a v jeteli. Výzkumy ukázaly, že asijské ženy, které pravidelně konzumují sóju, mají méně klimakterických obtíží a menší riziko osteoporózy a rakoviny.

Hormonální rozbor a Test hormonální rovnováhy
Uvedli jsme si, že pro zdraví ženy je důležitá správná rovnováha mezi estrogeny a progesteronem. Lékaři v České republice k vyšetření hormonálních hladin používají nejčastěji rozbory krve. Tato metoda má ale řadu úskalí.

Pohlavní hormony - estrogeny, progesteron a testosteron - jsou velmi dobře rozpustné v tucích, ale nikoliv ve vodě. V krvi se tyto hormony z velké části váží na buněčné membrány červených krvinek, které jsou tukové povahy. Pokud budeme zjišťovat hladiny hormonů v krevní plazmě nebo v séru (plazma je tekutá složka krve, ze které byly odstraněny červené a bílé krvinky, destičky a ostatní buněčné elementy), dostaneme zkreslené hodnoty. Tyto testy totiž ne vždy dokáží odlišit volné hormony dostupné pro receptory cílových tkání od hormonů vázaných na proteiny, např. na albumin. Část vázaných hormonů je totiž na cestě do jater, kde mají být vyloučeny do žluče. Sérový test tedy může být použit pouze pro zjištění, kolik progesteronu vaječníky produkují. Mnohem lepší je využít hormonální rozbor slin, protože ve slinách se tyto hormony vyskytují pouze ve volné, biologicky dostupné formě.


Související články:
Ovulace
Červený jetel a fytoestrogeny
Estrogenová dominance
Pískavice řecké seno


11.06.2010
zdroj: www.fit-centrum.cz
další články v rubrice: Prevence


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS