Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jste po dovolené, která se uskutečnila třeba v exotických zemích, a všechno proběhlo dobře, žádná nemoc, žádná infekce? Pak je všechno, jak má být. Přesto bych dnešní článek věnoval infekci, kterou způsobuje prvok entamoeba histolytica, jehož účinky znepříjemnily mnohým lidem pobyt střevními nepříjemnostmi.
Výskyt
Tento parazit se nejčastěji vyskytuje u lidí žijících v tropických oblastech se špatnou hygienou. Vyhovuje mu teplé a vlhké klima. Může se však také nacházet v jakémkoli prostředí, kde je špatná hygiena. V dnešní době je aktuální situace kolem migrace lidí z těchto zemí. Entamoeba histolytica se přenáší alimentární cestou (v jídle), fekálním znečištěním potravin a pitné vody. Do rizikové skupiny patří muži, kteří mají sex s muži.
Spisy
Již Hippokrates popsal smrtelné onemocnění s horečkou, provázené četnými průjmy. V prvním vydání knihy o tropické medicíně z r. 1626 najdeme popis „příšerného onemocnění, které devastuje Indy víc než jiné choroby“. O 200 let později ve spise „O nemocech Indie a teplých krajů“ podal James Annesley první podrobný popis jaterního abscesu a roku 1875 Losh popsal podrobně klinické příznaky u osob infikovaných amébami.
Pohyb a získávání živin
Améba (též měňavka) se pohybuje pomocí panožek – dokáže měnit svůj tvar při charakteristickém měňavkovitém způsobu pohybu. Pokud se entamoeba histolytica usídlí ve střevu, začne napadat střevní tkáň a způsobuje nebezpečné onemocnění – úplavici. Zajímavý je způsob, kterým si zajišťuje živiny. Vyloučí trávicí enzymy vně své buňky. Rozruší a natráví jimi buňky výstelky střeva. Natrávené živiny pak pohlcuje. Mikrobiologové rozlišují několik druhů tohoto prvoka. Na seznamu je měňavka velká, bahenní, střevní a již jmenovaná měňavka úplavičná a jsou ještě i další druhy. V roce 1993 bylo oficiálně uznáno, že lidské střevo může být kolonizováno dvěma morfologicky shodnými druhy améb, z nichž E. dispar je neškodná a E. histolytica je patogenní.
Příznaky
Asi u 10 až 20 % lidí, kteří jsou infikováni E.histolytica, se projeví nemoc. Příznaky jsou často mírné a mohou spočívat jen v průjmové stolici, ale u jiných lidí jsou spojeny s bolestmi žaludku i žaludečními křečemi. Pokud však budeme hovořit o úplavici, pak již jde o těžkou formu amébózy, která je spojena s bolestí žaludku, krvavou stolicí a horečkou, a tehdy je také třeba pomýšlet na napadení jater, kde se tvoří absces (vyplněný hnisem). V malém počtu případů bylo prokázáno, že se šíří do jiných částí těla, jako jsou plíce i mozek, ale to je docela neobvyklé. Těžší průběh mají lidé oslabení již před infekcí, např. lidé s oslabenou imunitou, lidé dehydratovaní apod. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem.
Onemocnění se může projevit během 2 – 4 týdnů po nákaze.
Diagnóza
Diagnózu stanovujeme pomocí mikrobiologického vyšetření stolice, přičemž je vhodné toto vyšetření opakovat několikrát po sobě, protože se parazit nemusí nacházet v jednom vzorku. Dále lékař provádí krevní testy a hodnotí klinické projevy.
Léčba
Léčba probíhá speciálními léky (antiparazitika) přímo na zjištěný druh parazita. Dle situace volí lékař antibiotika. Důležitá je hydratace a péče o hygienu.
Obava z kontaktu s nakaženým člověkem a šíření infekce
Pokud je nakažená osoba léčena uvedeným postupem a používá dobrou osobní hygienu (včetně důkladného mytí rukou vodou a mýdlem vždy po použití toalety, ev. po výměně plen, také před zacházením s potravinami a před přípravou jídla), je obava bezpředmětná.