Aloe Vera

Aloe vera patří v současnosti mezi nejoblíbenější léčivé rostliny. I když se vzhledem podobá kaktusu, patří do čeledi Liliaceae (liliovité). Její přesný latinský název je Aloe Barbadensis Miller, proto se ve složení doplňků stravy můžeme setkat s oběma názvy, ale vždy se jedná o stejnou rostlinu. Její název pochází z arabského slova “Alloeh”, což znamená “hořká, jasná látka”. Ve starém Egyptě byla používaná k balzamování mrtvých a měla i symbolický význam – představovala zásobu energie pro cestu do říše mrtvých. Oblíbila si ji královna Kleopatra, která ji používala pro ošetřování pleti.

Důležité z rostliny jsou její dlouhé, masité a tvrdé listy. Skládají se z vnějšího okraje zelené slupky a vnitřní jasně želatinové matice (označována jako gel). Tato vnitřní část je to, co se zpracovává a je obsahem doplňků stravy. V oficiální terminologii je gel, který se dále zpracuje-dá se použít v původním stavu, dá se usušit na prášek či se z něho může připravit šťáva.

Právě u výrazu “šťáva” bych se na chvíli zastavil:

Vzhledem k tomu, že se jedná o doplňky stravy, není pro popis složení sjednocená terminologie – můžeme se setkat s označením gel nebo šťáva (někdy i dužnina). To vše vychází z gelu, z vnitřní části listů rostliny. Oficiální terminologie odborníků totiž pokládá za šťávu hořkou žlutou lepkavou látku z cévních svazků, které se nacházejí hned pod povrchem pokožky listů. Někdy je označovaná také jako “míza”, “pryskyřice” nebo “aloe latex“. Tato by se neměla nacházet v přírodních přípravcích, jedná se o silné projímadlo. Účinnými látkami jsou zde antrachinony. Je to farmaceutická surovina a najdeme ji i v některých lékopisech. V žádném případě ji nesmějí konzumovat děti, těhotné a kojící ženy, ženy během menstruace, pacienti s nemocemi ledvin nebo s hemoroidy.

Ale nyní zase zpět ke gelu z vnitřku listů rostliny…

Jaký je jeho význam?

Gel obsahuje celou řadu důležitých přírodních látek. Z minerálů obsahuje sodík, vápník, draslík, železo, hliník, zinek a hořčík. Z organických látek obsahuje glukózu, kyselinu salicylovou, bílkoviny, steroly nebo triacylglyceroly. Na rozdíl ale od “aloe latexu” neobsahuje žádné antrachinony.

Jak bylo zmíněno, gel se nadále zpracovává. Zhruba 99,5 % z něj je voda, takže účinné látky jsou obsaženy v tzv. sušině, která se z gelu získává. Tato sušina obsahuje dále polysacharidy (acemanan, pektiny), fenolické a organické sloučeniny (saponiny), vitamíny, minerály, stopové prvky (měď, olovo, nikl, vanad a dokonce kadmium) a enzymy (obsahuje celkem 15 enzymů, například amylázu, lipázu či celulázu). Z vitamínů obsahuje vitamíny ze skupiny B (B1-thiamin, B2-riboflavin, B6-pyridoxin, B9-kyselinu listovou a B12-cyanokobalamin), vitamín C, vitamín E, cholin a beta-karoten. Z dalších látek v sušině můžeme najít vlákniny inositol a lignin nebo aminokyseliny tryptofan či fenylalanin.

Aloe Vera

Jak tyto uvedené látky působí?

Polysacharid acemanan je imunostimulátor, který podporuje aktivitu buněk v našem těla tím, že stimuluje produkci bílých krvinek (makrofágů) a zvyšuje kapacitu T-lymfocytů. Rovněž má protivirové účinky.

Obsažené vlákniny (lignin, inositol) jsou rovněž také důležité. O inositol se v poslední době zajímají odborníci, protože během výzkumů bylo prokázáno, že podporuje celistvost jaterních buněk a nervových buněk. Proto je mimo jiné významný i pro výživu mozkových buněk a tím i pro zlepšení mozkové činnosti. Lignin, stejně jako jiné vlákniny, pomáhá regulovat tělesnou hmotnost a hladinu energie. Také pomáhá při snižování rizika výskytu některých onemocnění, jako jsou srdeční onemocnění či cukrovka. Uvádí se, že společně s pektinem (rovněž obsažený v gelu z aloe) pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Kyselina salicylová je přírodní látka příbuzná složením známému Aspirinu čili kyseliny acetylsalicylové. Působí protizánětlivě, analgeticky a snižuje horečku.

Steroly v aloe vera příznivě působí v oblasti žaludečního traktu.  Působí zásaditě na trávící šťávy a chrání žaludek před překyselením a pálením žáhy.

Obsažené minerální a stopové prvky hrají důležitou roli, ať už přímo nebo nepřímo, ve strukturální a funkční integritě živých buněk a organismů. Zjednodušeně to znamená, že ovlivňují řadu metabolických pochodů v organismu nebo sekreci hormonů. Jako příklad lze uvést, že ovlivňují sekreci inzulínu a snižují tak hladinu krevního cukru.

Aloe vera se ale vyskytuje i přírodní kosmetice, v gelech, mastech, krémech či tělových mlécích (tzv. lotio). Její příznivé působení v tomto ohledu odborníci zejména přisuzují obsaženým polysacharidům (složeným cukrům). A jedná se sice o působení proti plísním, zánětlivým procesům na kůži, podporu hojení ran, léčba bradavic, ošetření po bodnutí hmyzem, popálení od sluníčka, říznutí a mnoha dalších případech. V přírodních přípravcích pomáhá aloe vera i lépe hojit jizvy. To platí ale hlavně pro čerstvé jizvy.

Na závěr bych uvedl, že se můžeme setkat s třemi typy přípravků obsahujících aloe vera:

První z nich jsou pitné šťávy z čistého (biologicky nebo chemicky pasterizovaného) gelu. Zde se jedná o klasické doplňky stravy, kdežto přípravky jako nápoje, drinky, nektary a podobně obsahují menší či větší, ale nikdy ne tak silný obsah aloe vera, jako je v pitných šťávách. Pokud se setkáme s Aloe Vera ve formě kapslí, pak se jedná o koncentrovaný, usušený prášek z Aloe Vera. Správně by měl být tento prášek přípraven sušením mrazem, v tobolce by k němu neměly být přidávány umělé přísady.

Zpět nahoru