Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V naší kultuře se alkohol pojímá jako „legální“ droga a tzv. „sociální pití“ je součástí různých společenských rituálů, jako jsou narozeniny, různé oslavy, firemní večeře, recepce nebo jiné oficiální události či neformální setkání. Alkohol však patří mezi psychoaktivní látky, a tedy taktéž ovlivňuje činnost a fungování centrální nervové soustavy. Náš mozek je velice citlivý na přítomnost alkoholu v krvi, a psychoaktivní látky na něj působí toxicky. Neurologie pro tento neblahý vliv užívá pojem neurotoxicita.
Jedním z negativních průvodních komplikací při závislosti na alkoholu nebo při jeho dlouhodobém užívání je tzv. Korsakova psychóza, taky označována jako anamnestický syndrom. Kromě celkové dezorientace, euforie se tato nemoc projevuje především poruchami krátkodobé paměti ve smyslu vštípivosti nových informací, kdy jedinec není schopen si zapamatovat nové informace nebo zachovat dřívější vzpomínky z blízké minulosti. Postižený si tohoto stavu není vědomý a „mezery“ v paměti se snaží nahrazovat tzv. konfabulacemi. Konfabulace nejsou lhaním v pravém slova smyslu; jde o zkreslení neúplných vzpomínek, které se nevštípily dobře a tak je postižený různě doplňuje, dotváří různými jinými, smyšlenými příběhy, zážitky, údaji, což ale nemůžeme chápat jako záměrné lhaní. Jde o poruchu paměti, ne lhaní! Jedinec nelže – nýbrž pod vlivem špatně uložené vzpomínky konfabulace považuje za reálné, a někdy jim věří natolik, že není možné mu je vyvrátit. Pacient však kvůli poruše vštípivosti neudrží v novo-paměti ani tyto vykonfabulované informace, takže jeho projev a argumenty jsou nekonzistentní a nanovo překrývá mezery v paměti smyšlenými vzpomínkami. Kromě zmiňovaných symptomů jako je anterográdní nebo retrográdní amnézie a konfabulace se u jedince můžou vyskytovat různé formy dezorientace a zmatenost (časová, prostorová – neví, kde se nachází, kolikátého je, jaký je den, příp. jak se jmenuje), ale taky úzkost, depresivní symptomatika, či poruchy spánku (nespavost).
Korzakov syndrom vzniká právě u osob závislých na alkoholu a značné množství pacientů bez okamžité léčby přechází do různých forem komplikací, jako jsou alkoholové demence nebo alkoholové delirium. Prognóza je proto často relativně špatná, protože se odvíjí od toho, zda jedinec léčbu vyhledá, zda při léčbě spolupracuje a samozřejmě zda plně abstinuje. Potíže pak můžou vyúsťovat do hlubokých osobnostních změn, demencím, poruchám a deterioraci intelektu.
Jako příčina vzniku anamnestického syndromu se kromě alkoholové závislosti nejčastěji uvádí avitaminóza a to především závažný nedostatek vitamínu B1 (Thiamin), či třeba dlouhodobá podvýživa. V rámci léčby a farmakoterapie se proto nasazují vysoké dávky tohoto vitaminu.
Anamnestický syndrom je pouze jednou z možných komplikací alkoholové závislosti či užívání alkoholu obecně. Vedle takových závažných onemocnění, jako je alkoholová halucinace, alkoholové delirium, alkoholový abstinenční syndrom, intoxikace, nebo patická ebrieta, existuje ještě celá řada negativních účinků a rizik užívání. Proto je alkohol právem zařazován mezi tvrdé drogy. Je nutno si uvědomit, že na jakoukoli cizorodou látku reaguje každý organismus individuálně a zatímco u jednoho se vážnější komplikace neprojeví ani při vyšší dávce (když mluvíme třeba o opiátech či simulantkách) nebo delším užívání, u jiného můžou nastat život ohrožující komplikace při první dávce nebo při minimálním množství alkoholu nebo se v organismu rozvine díky individuálnímu metabolismu a různým individuálním faktorům závislost mnohem rychleji. Kdo podstoupí toto riziko?