A co kdybychom každý den jedli to stejné? - Komplexní přístup ke zdraví

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Představte si, že byste si každý den chystali to stejné, týž snídani, totožný oběd, shodné svačinky, identickou večeři. Každý boží den, 365 dní v roce. Myslíte, že žertuji? Věřte, že ne. Během práce s klientem ke mně přicházejí různé prosby, kdy ta poslední zněla právě takto: „Chystání jídla mne velmi unavuje, jsem sám, se spoustou zájmů. Rád bych si osvojil jednoduchý princip a ten pak praktikoval každý den. Vadit mi to nebude, právě naopak. Co myslíte, je to možné?“ Popravdě, usmála jsem se, nicméně, došlo mi, že tento člověk si stejně, více méně jede ve svém monotónním rytmu, který není nikterak nutričně přitažlivý. A tak, co na tom sejde, když to celé přetvoříme, přepracujeme, vymyslíme a vypilujeme, aby i tento klient došel své spokojenosti.

Nechala jsem se inspirovat knihou Jonnyho Bowdena, 150 nejzdravějších potravin na světě, kde nejrůznější výživoví specialisté uzavírají každičkou kapitolu soupisem nejhodnotnějších potravin. Zmiňme například Barryho Searsa, Ph. D., tvůrce Zónové diety, který je považován za jednoho z předních odborníků v oblasti hormonální reakce na stravu. Jeho soupis top potravin by vypadal takto:

divoký losos,
kuřecí prsa,
vaječné bílky,
brokolice / květák,
špenát,
červené papriky,
ječmen / oves,
černé fazole,
lesní plody,
extra panenský olivový olej.

Dokonalé, z tohoto bychom jistě dokázali profitovat i po delší čas. Zkusme jít do hloubky.

Divoký losos, výtečný zdroj kvalitní bílkoviny, taktéž tuku, který obsahuje příkladný poměr omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Že se zde může nacházet množství toxických látek, jako je například rtuť? To sice může, nicméně, přítomný selen, úžasný protirakovinný minerál, pomáhá působit jako tzv. chelátor rtuti, což znamená, jeho působení rtuť významně zmírňuje. Tato velmi důležitá, avšak málo analyzovaná skutečnost nám pomáhá pochopit, jak je možné, že obyvatelé Seychelských ostrovů, konzumující rybu až 12 x týdně, nevykazují žádné známky toxicity.

Kuřecí prsa, osobně bych je vyměnila spíše za maso krůtí, z domácího chovu, nicméně, i zde nacházíme spoustu benefitních složek, jakožto bílkovinu, dále také železo, selen, vitamín B6.

Vaječné bílky, no ano, úžasný zdroj bílkovin. Bílky, kterými můžeme obohatit zeleninový vývar, využít do omelety, která vyplní jakoukoli večeři. Bílky, které jsou tvárné, zdravé a sytící. Výborně doprovodí jakýkoli sacharidový pokrm, díky čemuž o něco snížíme výsledný glykemický index talíře.

Brokolice a květák, výtečné zdroje chlorofylu, zeaxantinu a luteinu, ale také vlákniny či vápníku. Za zmínku stojí taktéž i nadlimitní přítomnost draslíku. S oběma druhy zeleniny se dá gurmánsky vyhrát. Lze je zapéct, zpracovat na kaši, karbanátky, placky, případně úžasný slaný koláč.

Jsme-li fandy brokolice a květáku, upřednostněme spíše jejich organický způsob pěstování, neboť se řadí na seznam potravin, které jsou vysoce zatíženy používáním pesticidů.

Špenát se všeobecně doporučuje při těžkých demineralizačních stavech, nejrůznějších střevních chorobách, kdy jej pro lepší stravitelnost můžeme umixovat, například s banánem. Rovněž zmíním krémovou špenátovou polévku, kterou lze podávat například s amarantem, quinoou, v našem případě, držíme-li se výčtu, ovesnými vločkami či ječnými krupkami.

Červená paprika rozzáří talíř. Naše strava by měla čítat všechny barvy duhy, červená barva je často známkou úžasného množství karotenoidů. Mimo to, konkrétně v paprice nacházíme zajímavé množství rutinu, vitamínu C, dalších významných fytochemických látek a vlákniny. Kromě papriky pak můžeme zařadit i dýni, mrkev, petržel, červenou řepu, pórek, cibuli, česnek.

Ječmen či oves. O těchto potravinách by se daly napsat sáhodlouhé statě. U ječmene si však dají pozor ti, kteří vykazují alergii či intoleranci lepku. Ovesné vločky, nejsou-li kontaminované pšenicí, můžeme v tomto případě zařadit bez obav. Ječmen i oves se vyznačují dostatečným množstvím vlákniny, obě potraviny působí protizánětlivě, kdy zároveň vykazují zajímavé množství beta glukanů, které tak často spojujeme s hlívou ústřičnou. Ovesné vločky, stejně jako ječmen, výtečně poslouží jako základ zahřívajících kaší, zavářka do polévky, v moučnících pak skvěle suplují bílou pšeničnou mouku.

Černé fazole, jakožto i další luštěniny, bude vhodné zařadit, nejlépe pak 3 x týdně, kdy je vaříme s troškou mořské řasy, osobně využívám Nori. Pan Sears upřednostnil sice černé fazole, nicméně, zařaďte jakýkoli, Vámi upřednostněný druh luštěniny. Červená čočka skvěle poslouží tam, kde nás trápí oslabené trávení. U těch, kteří mají sklony k osteoporóze, doporučuji zařadit cizrnu, při oslabení ledvin pak fazole adzuki. Chcete-li si skutečně pochutnat, experimentujte s mungem či čočkou Beluga. Dále, luštěniny upřednostní všichni ti, kteří se snaží o redukční mód, případně, světem kráčejí s diabetem 1. či 2. typu.

Lesní plody, no, ano. Plody, které přirozeně vyživila sama matka příroda. Z půdy, která prošla nulovým zásahem, jejímž jediným zahradníkem byl les, vítr, včely, slunce, půda, která si pobrala vše, co na zemi tlelo. Lesní plody vykazují jednu z nejvyšších antioxidačních kapacit, chrání nás tedy před vznikem volných radikálů. Jejich glykemický index je nižší, obsahují dostatek vlákniny, prospěšných fytochemických látek.

Extra panenský olivový olej, se svou kyselinou olejovou, která rovněž vykazuje silné, protizánětlivé účinky. Významný je pro svůj vysoký podíl antioxidantů. Olivový olej používejme pouze ve studené kuchyni, jeho bod zakouření je nižší, tudíž jej nepřepalujme. Osobně bych zde ještě zařadila lněný olej lisovaný za studena a do teplé kuchyně pak avokádový či nerafinovaný kokosový olej.

Jak tedy na to? Jak to vše seskládat, aby fungovalo a mohlo prospívat?

Ovesnou kaši zvládne každý, přes noc macerujeme ovesné vločky, abychom vyfermentovali kyselinu fytovou. Hrst ovoce k svačině, ryba na oběd, nějaký ten zakysaný mléčný výrobek ke svačině a na večeři pak polévka či kousek kvalitního pečiva s oblíbeným tvarohovým sýrem. To vše v hojném doprovodu zeleniny. Zkusme si tedy takový jídelníček seskládat…

Snídaně	Desátá	Oběd	Svačina	Večeře
Ovesná kaše s borůvkami, tvaroh, skořice	Malinové pyré s mandlemi	Pečený losos se špenátem ječná kaše, paprika	Acidofilní mléko	Brokolicový krém s amarantem a bílky

A nebo

Snídaně	Desátá	Oběd	Svačina	Večeře
Ječný chléb s tvarohovým žervé, špenát	Smoothie z lesních plodů	Grilovaný krůtí steak s batátem, salát	Pomazánka z červené čočky, kedlubna	Květákový koláč s ovesnými vločkami a bílky

S drobnými obměnami by se snad dalo zařadit i každý den, nicméně, mysleme na to, že ona sezónnost tu také bude hrát roli. Těžko budeme celý rok konzumovat pouze pomeranče, když léto nabízí širokou škálu barev a chutí. Stejně tak jaro, brzký podzim. Taktéž je lepší upřednostnit lokální plody, které jsou známkou vyšší čerstvosti, nepředstavují takovou ekologickou zátěž. Přihlédnout musíme taktéž k síle našeho trávení.

Postoupíme-li dál, zmíním ještě zajímavý výčet pana Oz Garcii, Ph. D., odborníka na zpomalování stárnutí, který onu enumeraci seskládal takto: