Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Ať už nazýváme ztrátu zaměstnání jakkoli – snižovali stavy, byl jsem propuštěn, dali mi padáka, dostal jsem vyhazov apod. – obvykle se spojuje se špatnými pocity (a to i v případě vlastního dobrovolného odchodu). Z množství náročných životních situací, jako je např. úmrtí v rodině, rozvod, vážná nemoc, zastává taky ztráta zaměstnání v tomto řebříčku jedno z předních míst, jakožto výrazný stres. Ztráta zaměstnání má značný dopad na pociťování emocionální pohody a psychické rovnováhy.
Vnitřní zpracování nezaměstnanosti (především když dostane člověk náhlou neočekávanou výpověď) představuje proces, který zahrnuje:
- popírání – jedinec si nepřiznává, že přišel o zaměstnání, nemůže a nechce tomu uvěřit,
- hněv – zvýšená míra agrese namířená na práci, zaměstnavatele jako organizaci i přímého nadřízeného, ale i na sebe, své blízké či taky cizí nezainteresované osoby,
- frustrace – pocit nespokojenosti, prázdnoty a strádání (čehokoli materiálního i vnitřní pocity, např. neuspokojení potřeby sebeuplatnění, pracovního a sociálního statusu, pozice)
- adaptace – vnitřní zpracování ztráty zaměstnání, překlenutí předchozího nepříjemného období ve smyslu zvnitřněného „jdu dál, přenesl jsem se již přes to“.
Lidé, kteří přišli o práci často bojují s určitými problémy s identitou („kdo vlastně jsem a proč jsem“) a můžou tak upadnout do stavů deprese. Na ztrátu zaměstnání se vážou takové problémy či komplikace, jako jsou finance a materiální zabezpečení jedince či rodiny, vnitřní, psychické potíže (obavy, nejistota, pocity nespravedlnosti, zoufalství, úzkosti, strachu, snížené sebehodnocení, sebeúcta a celkově zkreslený sebeobraz, deprese apod.) a konflikty rodinné či sociální, které můžou vyplývat z předchozích dvou uvedených.
Někteří zaměstnavatelé proto, když už musejí propouštět, pracují s nástrojem, postupy, které se označují anglickým termínem outplacement. Jde při tom o podporu, pomoc a poradenství ze strany zaměstnavatele, který propouštěnému zaměstnanci poskytne poradenství ohledně dalšího směrování profesní kariéry, pomoc při hledání nového zaměstnání, sestavování životopisu, příp. pomoc při přípravě na přijímací pohovory či praktický nácvik dovedností apod. Propouštěný pracovník tak neodchází od zaměstnavatele „jen tak“, ale s jakými balíkem zručností a informací, které může využít ve svůj prospěch při hledání nové práce v téže oblasti, nebo dokonce v jiném oboru, ve kterém by se chtěl profilovat.
Při samotném odchodu ze zaměstnání je dobré zaměřit se nebo zvážit následující body:
- Zjistěte si, jaká je vaše současná finanční situace. To obnáší zůstatek na bankovním účtu, všechny úspory, investice apod. Udělejte si seznam vašich dluhů a vašich peněžních prostředků, aby jste věděli, na čem jste. Takhle lépe snížíte možnou úzkost, která vyplývá často z nejasnosti svých finančních možností. (Sem můžeme zařadit i takové možnosti jako je zjistit si možnosti čerpání finanční podpory ve formě státních dávek a pomoci v nezaměstnanosti – v případě, že na ně má jedinec nárok – což mnoho lidí z důvodů povědomí nevyužívá).
- Mluvte s rodinou a blízkými. Obvykle se nevyplácí tiše doutnat a vnitřní neklid z důsledků propouštění dusit v sobě, protože často se důsledky nezaměstnanosti beztak dostanou na povrch – ve formě finančního přiškrcení rodinného rozpočtu, nebo psychických aspektů (pokles nálady, iritabilita, vznětlivost, vztahovačnost, stažení se do sebe), což může spíše způsobit zhoršení situace ve smyslu rodinných a interpersonálních potíží.
- Udělejte si seznam, co všechno můžete s danou situací dělat, jaké jsou vaše možnosti, jaké kroky můžete (a musíte) podniknout. Zahrňte je do svého diáře a řiďte se jím.
- Mepropadejte vnitřním pocitům viny. Je samozřejmé, že ztráta zaměstnání se váže např. s pocity nespravedlnosti, jakési zrady (ze strany zaměstnavatele), hněvu, deprese – což jsou ve své podstatě pocity, které jsou do jisté míry normální a je potřebné je si určitým způsobem odžít a zpracovat je. Proto je dobré nenechat je v sobě doutnat, a tím člověk neupadá do pasivity a deprese, ale aktivním způsobem hledá možnosti, jak jít dál.
- Obnovte si životopis, vypíchněte a uveďte všechny relevantní informace, které se vztahují na pozici, o kterou aktuálně žádáte.
- Vytvořte si jakousi sociální síť ve formě přátel, známých (k tomu dobře slouží i internet, různá diskusní fóra apod., např. nově i Facebook apod.), kde můžete diskutovat a získat buďto cenné informace při vašem hledání nového zaměstnání, nebo minimálně vás to udrží v činnosti, aktivitě a tím dodávání energie se s danou situaci vypořádat a účelně se snažit jít dál, přenést se přes tohle období na cestě k novému zaměstnání.