Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Adyashanti začal vyučovat v roce 1996 na základě pokynu svého zenového učitele, u nějž studoval 14 let a prošel sériemi transformativních duchovních probuzení. Mezi jeho vydané tituly patří dále Emptiness Dancing a My Secret is Silence a také výukové audio kurzy Spontaneous Awakening.
Meditace v sedu je nádherná věc. Podle mé zkušenosti by většina lidí udělala dobře, kdyby každý den setrvali nějakou dobu sezením v tichosti, ať už to bude 20 či 45 minut. Pokud tomu chcete věnovat ještě více času, klidně to udělejte. Můžete být přesvědčeni, že vhodnější by byla hodina denně nebo možná i dvě. Snažte se to tedy realizovat co nejlépe. Je však dobré se řídit ne svou myslí, ale svým srdcem.
Když mluvím o meditaci, nemám na mysli jen něco, co provádíme obvykle v sedu. Meditaci je možné provádět i v ostatním životě. Pokud se naučíme, jak dobře meditovat jen když sedíme, pak i když je meditace velmi hluboká, není to pořád dost. I kdybyste seděli 3 hodiny denně, stále ještě zůstává 21 hodin, po které budete dělat ostatní věci. A pokud usednete k meditaci jen na dvě minuty, pak je poměr k době pro ostatní činnosti velmi velký.
Po letech jsem ale zjistil, že skutečně dobří meditující zůstávají u své meditace (na pozadí), i když vstanou z polštáře. Během meditace v sedu se oprostí od svých myšlenek, přesvědčení, názorů a posuzování. A i když se nakonec z meditační polohy zvednou, necítí potřebu znovu vyvolávat tyto duševní jevy nazpět.
Opravdová meditace je něco, co žije s námi. Můžeme ji provádět kdykoli a kdekoli. Můžete řídit auto po městě a dovolit, aby všechno bylo, jak je. Můžete nechat dopravní ruch, aby zůstal takový, jaký je. Můžete nechat být své pocity. Můžete nechat počasí takové, jaké je. Nebo když příště potkáte přítele nebo svou milovanou, můžete prozkoumávat tento zážitek. Jak vypadá setkání s tímto člověkem, když mu dovolím být úplně takový, jaký je? Jak to bude vypadat, když dovolím sám sobě být úplně takový, jaký jsem? Co se stane? Jak to provedu? Jak se to změní? A tak skutečná meditace může být velmi aktivní a činorodá. Je důležité, aby na meditaci nebylo nahlíženo jako na něco, co se odehraje jen pokud se usadíte na tichém místě. Jinak duchovnost a váš denní život zůstanou dvěma oddělenými aktivitami.
Tak vypadá naše prvotní iluze – že je něco, co nazýváme „můj duchovní život“ a něco nazývaného „můj denní život.“ Jakmile se probudíme do duchovnějšího a objektivnějšího nadhledu nad realitou, shledáme, že se jedná o součásti jednolitého projevu Duše. Co když podstata vašeho života připustí, aby vše bylo tak, jak je? A nemám na mysli jen podstatu spočívající v době strávené meditací. Znamená to připustit, aby všechno bylo jako dřív a jaké je nyní a mohlo by být dále. Co kdyby se podstatné ve vašem životě – všechny ostatní hodiny dne, kdy nesedíte v tichosti – zabývalo tím, že připustí, aby všechno bylo takové, jaké je? Kdybyste to dokázali, váš život by se mohl stát hodně zajímavým.
Při meditaci sedíte na svém polštáři, židli nebo sedátku a jste obráceni dovnitř. Nalézáte bezpečné místo uvnitř sebe, které je zcela spolehlivé, místo, o které vás nemůže připravit nic a nikdo. Avšak pokud se začneme otevírat a myslet na to, že meditace neznamená jen pobývat na bezpečném místě, ale že je přiblížením se k samotnému životu, začínáme přecházet od rezistence ke zkušenosti. Začneme objevovat něco velmi účinného a mocného. Objevíme tu nejpodstatnější věc, kterou je pravda našeho bytí. Objevíme, že naše nejvlastnější přirozenost v podobě vědomého klidného pozorovatele dovoluje, aby vše bylo takové, jaké je. To je důvodem, proč se medituje tímto způsobem – protože je to způsob, kterým čisté vědomí pracuje – dovolit všemu, aby bylo takové, jaké je.
Vědomí samo není v rozporu nebo v opozici k tomu, co je. Vědomí je vaší přirozeností a dovolí všemu, aby bylo, jaké to je. Jestliže máte úspěšný den, vaše pravá přirozenost vám dovolí mít úspěšný den. Jestliže máte mizerný den, pak vaše pravá přirozenost to nevnímá tak jako dříve. Dovolí vám to brát takové, jaké to je – bez negativních emocí. Není to jen jediná věc, kterou vaše vědomí dělá, ale je základní. Došel jsem k tomu, že klíčem k tomu, abychom se osvobodili, je žít stejným způsobem, jako meditujete.
Jestliže dovolíme, aby všechno bylo takové, jaké to je, v tomto vnitřním postoji bez chamtivosti a v odevzdání k nám může přijít něco tvůrčího. Vytvoří se prostor, ve kterém je nadhled, moudrost a odhalení. Není to jen o tom, že pouze necháme všechno být takovým, jaké to je. To není náš konečný cíl. Je to jen základna, fundamentální stanovisko. Z něj může pocházet mnoho věcí. Je to prostor, kterým jsme obdarováni, který potřebujeme spatřit. V něm je nám umožněno získat informace od celistvého vědomí – ne jen od malého smítka vědomí z naší mysli. A nakonec je to prostor, ve kterém se vynoří realizace. V něm si uvědomíme sami sebe, jak jsme vědomí, že jsme neokázalá struktura bytí.