Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Ženšen patří mezi nejoblíbenější léčivé rostliny z cizích krajů. Můžeme ho najít v řadě přírodních přípravků, v minulosti byly na našem trhu i volně prodejné léky s ženšenem. To, co trochu vyvolává zmatek mezi zákazníky, lékaři, léčiteli či lékárníky, je terminologie. Kolik vlastně těch druhů ženšenu je? Můžete se dočíst o ženšenu, panaxu, asijském, čínském či korejském ženšenu, ale také o bambusovém, trpasličím či himalájském ženšenu.
Základem je, jak u ženšenu, tak u jakékoliv jiné rostliny, pátrat po latinském názvu. Základní latinský název je panax ginseng, také se můžeme setkat se synonymy aralia ginseng (ženšen patří do čeledi Araliaceae, aralkovité) nebo panax schin-seng. Správné české názvy jsou ženšen pravý, ženšen všehoj, všehoj léčivý či všehoj ženšenový. Anglický název je “chinese ginseng” čili čínský ženšen. Další české synonymální názvy jsou čínský, asijský či korejský ženšen. Je pro něj charakteristické, že jeho kořen připomíná lidské tělo. I podle tvaru kořene se dají jednotlivé druhy odlišit.
Panax quinquefolium je americký ženšen. Jeho kořen má vřetenovitý tvar a obsahuje stejné základní látky jako Panax ginseng – saponiny ginsenosidy. Vyskytuje se v Severní Americe. Další je Panax notoginseng neboli sanči, z čínského Tianqui či san-qui. Roste v Číně, Vietnamu a Japonsku a jeho kořen připomíná kořen malé mrkve. V Japonsku a Číně se také vyskytuje japonský ženšen, Panax japonicus, připomínající tvarem kořene bambus, proto je také někdy nazýván bambusovitý ženšen. Severozápad Spojených států (a také oblast Apalačských hor) je domovem trpasličího ženšenu (Panax trifolius), jehož kořen má kulovitý tvar. V oblasti Nepálu a Himalájí lze nalézt himalájský, nepálský či pseudoginseng, který, jak název napovídá, se liší od předcházejících tím, že nepatří mezi adaptogeny, ale jedná se o hemostatikum, rostlinu zastavující krvácení.
Předchozí ženšeny z rodu Panax patří mezi adaptogeny, tedy rostliny patřící do skupiny léčivých rostlin, které svým komplexním působením (všech obsažených látek, ne jedné) posilují organismus, který buď může být oslabený či je vystavený nepříznivým okolním podmínkám (infekční nemoc v okolí, stres, velká fyzická námaha apod.). Adaptogenní efekt ženšenu je přisuzován změnám v absorpci kyslíku tkáněmi a přechodné změně v metabolismu cukrů a tuků. Dále zvyšuje činnost mozku a pomáhá k udržení psychické rovnováhy. Tím, že chrání organismus proti vyčerpání a posiluje adaptační mechanismy, chrání nemocného vůči stresu. Pomáhá nás udržet bdělé, ovšem ne za cenu nežádoucích účinků při užívání stimulačních látek, jako je například kofein. Rovněž na rozdíl od nich nenarušuje průběh spánku.
Na závěr je dobré uvést, že výrobci a zpracovatelé ženšenu, pocházejícího z Jižní Koreje, zdůrazňují, že jejich odrůda má mírně vyšší obsah ginsenosidů než jinde pěstovaný Panax ginseng. Jsou uváděny dvě různé formy Panax ginseng a to červený (vyskytující se a zpracovávaný v Koreji) a bílý ženšen. Na obsah ginsenosidů má vliv také doba růstu, přičemž kořeny rostlin starších pěti let mají vyšší obsah než kořeny rostlin starých jeden až dva roky. Rozdíl spočívá v metodě zpracování, která vede k rozdílnému složení pigmentů. Bílý ženšen vzniká po sklizení kořene a jeho usušení na slunci, zatímco červený ženšen (kořeny jsou starší 6 let) se po sklizni upravuje napařováním bílého ženšenu po dobu 8-10 hodin a poté se suší. Na obsah ginsenosidů má vliv také doba růstu, přičemž kořeny rostlin starších pěti let mají vyšší obsah účinných látek než kořeny rostlin starých jeden až dva roky.