Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Příčina diabetu I. a II. typu se zcela liší, důsledek těchto metabolických poruch je však stejný. Nutnost dodržovat, nechci říkat diabetickou dietu, neboť nově sestavený jídelníček spíše odpovídá zdravé racionální stravě, hlubší zamyšlení se nad jednotlivými ingrediencemi, jejichž zpětná hodnota je nám díky glukometrům snadno dostupná. Občas se zamýšlím nad tím, proč diabetik, ať už I. či II. typu, stále a donekonečna užívá sacharidových příloh, které jednoduše nefungují. Dáme-li si k obědu například bílé těstoviny, jejich porci, oproti té luštěninové, podstatně snížíme. Sytící hodnota je tedy nízká. Změříme-li hladinu glykémie po špagetách s rajskou omáčkou, kterých bude žalostně málo, oproti červené čočce, kterou jsme uchystali s dýní, troškou dušené mrkve a pórku, výsledná hladina krevního cukru se po obou pokrmech výrazně liší. Navíc čočka díky nízkému glykemickému indexu hladinu glykémie rovnoměrně rozloží, bílé těstoviny s indexem kolem 85 vyženou hladinu krevního cukru do nadpozemských čísel.
Diabetes je pro mne hrou, nevnímám jej jako ránu osudu, vůbec, spíše mne učí a ukazuje onu správnou cestu, kterou bych bez něj horko těžko hledala. Veškeré události, které se přihodí a jež v životě sbíráme, vnímejme jako dar, možnost se posunout, něčemu se učiti. Pamatujete si, když jsme byli dětmi? Neustále jsme se učili, objevovali a těšili se. Tím, jak stárneme, tento přirozený dar ztrácíme, možná právě proto má život tendenci občas s námi zamávat, abychom dopadli tam, kde nám třeba. Jistě, na vše se dá pohlížet hned z několika úhlů, nicméně, k čemu bude naše ustavičné lamentování a pohrdání osudem?
Pokud nám hladina krevního cukru dnes a denně kolísá, na vině budou z velké části právě ony sacharidy. Jistou úlohu sehrává taktéž stres, na toto téma bych se mohla dalekosáhle rozepsat, nicméně, dnes jsem zvolila téma jiné. Pojďme si tedy vyjmenovat sacharidové přílohy, které do zdravého a samozřejmě taktéž diabetického jídelníčku, určitě patřit nebudou.
Za jedny z nejkrutějších příloh pokládám obyčejnou bílou rýži s glykemickým indexem 90, víc má již jen glukóza a pivo. Odrazem kvality rýže je taktéž cena, pokud však pro své zdraví zatoužíme činit víc, volme mezi rýží Natural (GI 50), Basmati (GI 50), případně rýží indiánskou (GI35), která sice není rýží v pravém slova smyslu, jedná se o travinu, její sytící hodnota je však výborná.
Pozor na rádoby rýžové speciality alá rýžový suchar či burizony. Tyto, na živiny prázdné potraviny, zvedají hladinu krevního cukru téměř okamžitě a zbytečně, neboť jsou pro nás naprosto nevyhovující, nesmyslné a navíc, kdo z nás si na nich opravdu pochutná? To již spíš kvalitní kváskový chléb z žitné mouky.
Namísto klasicky vařených oloupaných brambor, jejichž GI dosahuje hodnoty 75, chystejme brambory ve slupce, kdy brambora velikosti slepičího vejce čítá zhruba 50 g a odpovídá jedné výměnné jednotce. Sníme-li k obědu 40 g sacharidů, těm budou odpovídat 4 brambory ve slupce o velikosti slepičího vejce. Pečeným bramborům či bramborové kaši se rovněž vyhněme, hladina krevního cukru po nich velmi rychle stoupá, glykemický index je roven 90.
Mým absolutním topem jsou pak batáty, které miluji na tisíce způsobů. Můžete je vařit, péci, uchystat z nich voňavou kaši, zapékat, ale také, například dusit v zeleninové směsi. Batátům tedy dávám palec nahoru, jsou totiž výtečné, navíc, pomáhají regenerovat slinivku břišní, což je při diabetu výhrou dvojí.
Klasické pšeničné těstoviny rovněž dejte stranou, pokud se však bez nich neobejdete, zvykněte si na těstoviny špaldové, žitné, pohankové či kvalitní amarantové. Osobně nejím žádné z nich, ačkoli jsou vyrobeny z kvalitnějších surovin, jejich glykemický index je však díky mnohonásobnému zpracování stále vysoký. Jste-li milovníky italské kuchyně, dobrá, zvolte však těstoviny výše jmenované, s pořádnou porcí zeleninového salátu. Ten by měl vhodně doprovázet každý slaný pokrm.
Opět pozor na těstoviny kukuřičné či rýžové. Výrobci je mnohdy opatřují nálepkou ZDRAVÉ, za jejich jedinou výhodu však pokládám to, že jsou přirozeně bezlepkové. Toť vše. Jejich glykemický index je opět vysoký, sytící efekt téměř nulový, kdy již za hodinu pociťujeme jemné kručení v břiše. Zde samozřejmě záleží, zda podáváme s masem, případně s tukem, který do pokrmu přidáme. Za mne však zvedám červenou a pod takové potraviny se určitě nepodepíši.
Knedlíky, máte je rádi? Pokud si přejete udržet stabilní hladinu krevního cukru, rovněž i ty si dopřávejte spíše svátečně. Jejich základní surovinou je totiž čistá bílá mouka, která, stejně jako v těstovinách, činí v těle neplechu.
Dále kuskus, co myslíte? I zde vás zklamu, tato moderní potravina je ve své podstatě opět jen těstovinou, která je, oproti těstovinám rýžovým, sice chutná, stabilní glykémii vám však nezaručí. Pokud si jej neumíte odepřít, volte alespoň kuskus celozrnný, případně špaldový. Rovněž i bulgur ponechme stranou, je na tom totiž obdobně, jako zmiňovaný kuskus.
Za další z velmi kvalitních příloh pokládám pohanku, světlou či tmavou, ječné kroupy, jáhly, quinou, amarant, bezpluchý oves, dále pak luštěniny, jako je červená čočka, cizrna, fazole mungo, adzuki. Pokud víte, že budete hřešit, doporučuji žlutý hrách, hladinu krevního cukru drží snad nejlépe, pozor však, aplikujete-li inzulín, osobně musím velmi snížit, abych nepadala do hypoglykémií. Rovněž s ním neexperimentujte, máte-li před sebou dalekou cestu, nové potraviny vyžadují klid a čas. Ona energie, kterou jim věnujete, se vám dvojnásobně vrátí.
Vím, nyní si možná mnozí z vás postesknou, že tato líbezná teorie je velmi lákavá, nicméně, jak docílit toho, abychom úspěšně uvedli v praxi? Ničeho se nebojte, jednoduše si tyto potraviny kupte, hezky jednu po druhé, jednou zkuste podusit, podruhé uvařit, péci či namáčet, půjde-li. Internet je plný nejrůznějších receptů, které si uzpůsobme tak, aby výsledný pokrm v našem těle fungoval, sytil, udržel stabilní hladinu krevního cukru, polaskal každý z chuťových pohárků. Bude-li pokrm zdravý, avšak nejedlý, co z toho? Volme z kvalitnějších olejů, používejme semínka, zdravé koření, se solí šetřeme, naučme se ochucovat, což je prvním klíčem k úspěchu. Ona nezáživná teorie se velmi snadno stane vítaným gurmánským zážitkem. A my se tak opět začneme těšit…
Jen třeba začít, nejlépe hned. Nic tedy neodkládejte a nakupte si vše, co vaše zdraví jenom posílí. Potraviny, o nichž víte, že při diabetu škodí, umístěte do krabice a jednoduše se jich zbavte. Sama vím, jaké je, když mám doma, i kdyby v nejhořejší polici, výtečné slaďoučké čokoládky…
Abych Vám to vše ještě více ulehčila, zde je drobný nákupní seznam sacharidových příloh, které mně osobně pomáhají a fungují, abych své hodnoty glykémie, taktéž hodnotu glykovaného hemoglobinu, kterou mám neustále do 40 mmol/mol, udržela co nejsnáze:
- pohanka, světlá či tmavá
- jáhly
- ječné kroupy
- quinoa
- amarant
- batáty
- menší nenaklíčené brambory
- rýže Natural, Basmati, rýže indiánská
- bezpluchý oves
- hrubé ovesné vločky
- červená čočka, cizrna, fazole adzuki, fazole mungo, žlutý hrách
Co se pečiva týká, vybírejte obezřetně. Upřednostněte spíše kváskové, z žitné či špaldové mouky, s příměsí ovesných otrub, semínek a oříšků. Čím vyšší podíl pšeničné mouky, tím pro vaši glykémii hůř. Osobně pečivo vyhledávám zřídka, když už však, tak právě to kváskové.
Moc držím pěsti, nezapomeňme, pokud si něco přejeme, celý vesmír nad námi se spojí, aby ono přání došlo k vytouženému konci. A v toto věří nejenom Santiago z knihy Alchymista, ale také já, protože ono je to více méně o tom, jak šikovně si naši mysl nastavíme. Myslím na vás, život je úžasná škola…