Zásady zdravé výživy – III. část

cm kosik zeleniny

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

„Troufám si tvrdit, že dosud nikdo nedokázal formulovat principy jedině správné zdravé výživy, protože nic takového neexistuje!“ Potud názor doktora Petra Fořta, známého odborníka na zdravou výživu.

Každý, kdo se déle a systematicky zabývá otázkou zdraví prospěšného stravování, mu pravděpodobně dá za pravdu, protože v posledku zjistí, že názory odborníků si čas od času protiřečí, a tím nás uvádějí do zmatků. K tomu lze jen dodat další z úvah doktora Fořta: „Odhalení principu neznamená vítězství, dokud ho neověříme v praxi.“

Ovoce
Mezi symboly zdravých potravin bezesporu plným právem patří ovoce. Je zdrojem mnoha vitaminů, minerálů, enzymů i mnoha dalších pro nás nezbytných ochranných látek a životabudičů. Ale všechno má své ale. Podle zkušeností tradiční čínské medicíny syrové ovoce, ovocné šťávy, ale i syrová zelenina a tepelně nezpracované obilí způsobují při dlouhodobém a nadměrném požívání oslabení sleziny a ledvin, snižují vitalitu, výkonnost i radost ze života. Mohou vyvolat i alergie, zejména pokud si matky oslabily slezinu před těhotenstvím a během něj. Podporují také činnost nežádoucí střevní mikroflóry a dochází tak k oslabení imunity. Ochlazující a zvlhčující účinky těchto potravin je však výhodné využít v letním horku a rovněž u osob, jejichž organismus trpí nadměrnou horkostí a suchostí. Ani lidem s oslabenými játry, například po prodělaných zánětech jater, při cirhotických změnách, u alkoholiků a u některých starších jedinců, nelze nadměrnou konzumaci syrového ovoce příliš doporučovat. Hrozí u nich totiž ztukovatění jater, která v důsledku oslabené funkce nedokážou nadbytečné množství ovocného cukru správně zpracovat a přemění ho na tuk. Lidem s poruchami žlučníku vázne zpracování ovocných kyselin, a proto mnohdy špatně snášejí citrusové plody. Často se domníváme, že vitaminů nemůže být nikdy dost, a je pravda, že nám některé z nich citelně chybí. Řešíme to proto vitaminovými přípravky, což může, ale také nemusí být vhodné.

Bez vitaminů bychom nepřežili
Bez vitaminů by v organismu nefungovalo skoro nic, ale na druhé straně nejsou všechny tak docela neškodné. „Dávka rozhodne o jedovatých účincích.“ (Paracelsus) „Na základě dlouhodobých studií zatím víme, že vysoká dávka beta-karotenu (předstupně vitaminu A) zvyšuje u kuřáků riziko rakoviny plic a velké množství vitaminu C posiluje u diabetiků možnost vzniku srdečního infarktu.“ (Marc Franc, internista ve vídeňské Hartmannově nemocnici) V minulosti převládaly názory, které někdy přetrvávají dodnes, že vitamin C se nemůže předávkovat, protože jej tělo snadno vyloučí močí. Ukazuje se však, že to není tak jisté, protože nadměrný příjem tohoto vitaminu může u někoho vést ke vzniku ledvinových kaménků. Užíváme-li vitaminové a jiné doplňky, měli bychom se alespoň řídit doporučeným dávkováním a být si také jisti tím, že nám právě tyto látky chybí.

Obilniny, především celozrnné
Jsou také uznávaným základem zdravého jídelníčku, a rovněž plným právem. Záleží však na tom, co si pod tímto pojmem představujeme, jaký účinek očekáváme. I v tomto případě bohužel opět platí, že každá mince má dvě strany. O tom, proč jsou obiloviny žádoucí, bylo napsáno tolik, že to nemusím opakovat. Zmíním se spíše o odvrácené straně zmíněné mince, o tom, co je špatně a s čím je třeba počítat. Tak hned od počátku: osivo je ošetřeno látkami proti napadení plísněmi a hmyzem. Po osetí se používají další insekticidy, herbicidy proti plevelům, fungicidy proti plísním a „růstové faktory“. Sklizené zrno musí být dlouhodobě uskladněno, a tak je nutné opět použít prostředky proti plísním a hmyzu. Zrní se musí sušit, což se často děje za nesprávných, vysokých teplot. Při současném zpracovávání zrna na mouku vysokorychlostními mlýny dochází ke ztrátám toho nejcennějšího, klíčků a proteinového obalu. Přicházíme tak o vlákninu a důležité minerály. Potravinou, která je nejčastěji kontaminovaná pesticidy, jsou překvapivě těstoviny. Pozor bychom si také měli dát na těstoviny a rýži z Číny. Pokud se chceme vyhnout obilovinám a nahradit je bramborami, mnoho si nepomůžeme, protože ty bývají často nahnilé, plesnivé, naklíčené a při průmyslovém skladování i ozářené. Při pečení chleba, pečiva a cukrářských výrobků jsou sacharidy a bílkoviny pod vlivem vysokých teplot, za kterých vznikají nebezpečné sloučeniny (například obávaný akrylamid). Proto jsou méně vhodné tenké výrobky, a vůbec nejhorší je téměř spálená kůrka. Dlouhodobým skladováním obilovin v domácnosti, někdy za nevhodných podmínek (teplo, vlhko), si sami pěstujeme celé kolonie plísní, škodlivých bakterií a způsobujeme žluknutí. Všechny vyjmenované postupy jsou podezřelé jako hlavní příčiny řady civilizačních onemocnění, počínaje zubním kazem přes psychické poruchy a snížení plodnosti až po rakoviny. Nejvyšší podíl obilovin je u nás přijímán ve formě chleba a pečiva.

Dávejte přednost tmavému vícezrnnému pečivu
V zásadě jde o správné doporučení, ale „tmavé“ pečivo bývá mnohdy uměle přibarveno. Celozrnný chléb a pečivo nejsou pro každého a vždy nejvhodnější, protože jsou hůře stravitelné a kvůli kombinaci kvasnic a drceného zrna způsobují nadýmání. Důsledkem je přerůstání kandidy v tlustém střevě. Řada lidí snáší hůře žito než pšenici. Pro ně je vhodnější pšeničné pečivo, jako je chléb typu graham. Na druhé straně však je podle některých zdrojů nesnášenlivost pšenice až pětkrát větší, než se předpokládalo. Viníkem je zde lepek způsobující autoimunní chorobu celiakii. Chronický zánět alergického původu má na svědomí některá onemocnění jater a zvýšenou úmrtnost (non-Hodgkinův lymfom). Obohacování pečiva přídavkem různých semínek je v pořádku, pokud jimi není posypán povrch. Protože jsou při pečení vystavena příliš vysokým teplotám, jsou v nich nebezpečné přepálené tuky. Obilné otruby, například pšeničné, obsahují fytin, látku, která nás ochuzuje o vápník.

Müsli
Jsou to směsi sypkých obilovin v mnoha kombinacích obohacené řadou doplňků, a někdy vyráběné ve tvaru tyčinek. Tyto na první pohled ideální potraviny jsou kalorickou bombou. Přidává se mouka, jednoduché cukry i rostlinné tuky. Oříšky bývají pražené a jogurtová poleva má jogurt pouze v názvu. Produkty označované crunchy (křupavé) se vyrábějí z obilné hmoty, v podstatě kaše, několikrát zahřívané na vysoké teploty za vzniku škodlivin.

Cornflakes
Jsou to kukuřičné lupínky a přelité mlékem jsou považovány za ideální snídani. Ve skutečnosti jde o výrobky z kukuřičné mouky v důsledku výrobního postupu ochuzené o cenné bílkoviny, minerály, vlákninu. Přidávají se cukry, sůl, emulgátory, a nakonec se peče za příliš vysokých teplot. Snídaňové cereálie by proto bylo vhodnější připravovat doma z biosurovin a dlouho nevařit. Z tohoto pohledu se zdá, že bychom nemohli jíst v podstatě nic, ale to je nereálné. S některými skutečnostmi nic nenaděláme, ale měli bychom alespoň vědět, „jak se věci mají“.