Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nervová tkáň je velmi citlivou tkání na mnohé vnější faktory. Když vznikne zánět nervu, hovoříme o neuritis. Při zánětu dochází k dráždění nervu a to je věc značně nepříjemná a bolestivá.
Pokud se zánět přenese na více nervů, říká se tomuto onemocnění polyneuritis. Tento patologický nález ruší normální působení na tkáň, kterou postižený nerv inervuje. Nemoc postihuje periferní nervy.
Zánět nervu může být způsoben mnoha faktory. Nejčastěji je to přítomnost toxických látek, což může být důsledkem různých nesprávných dietních opatření, podvýživou, špatnými životními návyky, přepracováním či metabolickou poruchou. Chronická acidóza – překyselení, nízké pH krve a jiných tělních tekutin vzniká působením toxinů a působí nepříznivě na strukturu nervové tkáně.
Příčinou však může být i zranění, prochlazení nebo dlouhodobý útlak nervového kmene.
Zánět nervu se také často vyskytuje jako doprovodné onemocnění infekčních chorob: tuberkulózy, difterie, tetanu, lepry či cukrovky (diabetes mellitus). Způsobit ho mohou i různé otravy insekticidy, rtutí, olovem, arzenem i alkoholem.
Známé jsou také autoimunitní choroby, které napadají vlastní periferní systém, jako systémový lupus erythematosus nebo idiopatická periferní neuropatie. Nejčastěji bývají zánětem postiženy tyto nervy: trojklanný (trigeminus), zrakový (optický), vestibulární a sedací (ischiadicus), nepříjemný je i mezižeberní, který brání dýchání.
Z pohledu celostní medicíny a teorie dr. Reckewega jde o 2. fázi v případě akutního stavu a o 4. fázi v případě chronického trvání. Přístup k léčbě je vždy individuální a je třeba brát v úvahu komplexní pohled na vzniklou situaci. Akutnost, rozsah omezení či dokonce ohrožení života, celkové projevy, psychiku pacienta apod.
V každém případě musí být zachován klid, teplo, má být zajištěna optimální strava, doplněná o vitamíny skupiny B. Důraz by měl být kladen především na celozrnné výrobky, hnědou rýži, ořechy, mléko, domácí sýr. Samozřejmostí by měl být dostatek ovoce a zeleniny (slunečnicová semínka, dýně). Vitamín B je tvořen ve střevu, tedy je nanejvýš vhodné usilovat o tzv. střevní symbiózu a posílit střevo probiotiky – a prebiotiky typu řasa chlorella a mladý ječmen.
Uvedený postup odpovídá strategii celostní medicíny. Snaží se uvnitř organizmu vytvořit takové podmínky, aby se jeho obranné síly uměly se zánětem zdárně vypořádat.