Z deníku lékaře lidumila …

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zase se mi tu rozčiloval věčně nespokojený neurotik P. N. Je to hodně inteligentní člověk, ale nemá to někde v hlavě v pořádku. Povídal: „Doktore, odpovězte upřímně. Kolik znáte internistů, kteří řekli svým pacientům pravdu? Vždyť oni ty diabetiky, kardiaky, hypertoniky „léčí“ mnohdy celoživotně či přinejmenším doživotně bez úspěchu. I přes nejlepší snahu vědecké medicíny jsou to pořád nemocní diabetici a kardiaci. Tak kolik znáte takových lékařů, kteří by pravdivě sami sobě i nahlas svým pacientům přiznali: Já se stydím, ale nevím, proč máte vaši nemoc, co je její příčinou. Neznám lék, který by ji trvale odstranil. Přiznávám, že neumím vyléčit vaši nemoc, a nejsem skutečný odborník.

Kolik znáte kožních specialistů, kteří by se takto poctivě přiznali, že nedovedou trvale vyléčit lupenku či chronický atopický ekzém?

A kolik lékárníků už řeklo pacientům: Já vám už nebudu dávat další tašky léků. Chodíte sem deset, dvacet, třicet let a sami přeci vidíte, že vaše nemoc není vyléčena a že to nebyly léky.

Kolik znáte psychiatrů, kteří i přes mnohdy desítky neúspěšných hospitalizací dál píší psychofarmaka schizofrenikům, kteří dále zůstávají schizofreniky. Nežijeme všichni v jedné velké schizofrenii? Cožpak nikdo nevidí, že je to lež? Vždyť to je propracovaný systém založený na strachu, lži a manipulaci.

Celá ta nová reforma zdravotnictví „řeší“ jen důsledky důsledků neřešených příčin! Je samozřejmě – stejně jako ty předchozí – zcela nesmyslná a ve skutečnosti neřeší vůbec nic. O zásadní změně kvality péče či o skutečné prevenci ani zmínka. Milionům nemocných zase nikdo neměl odvahu říci, že skutečně uzdravit se mohou jenom oni sami, a to zásadní změnou svého dosavadního způsobu života. V tom jim placení lékařských výkonů nepomůže. Dokud nebudeme mít odvahu ke skutečné reformě od Lži k Pravdě, nemůže se ve společnosti ani ve zdravot-nic-tví nic změnit. A je člověk, který lže sám sobě i druhým, slušný člověk? Jsme slušní lidé?…“

Ten chudák má ale starosti. Antidepresiva samozřejmě odmítl. Dělá chybu. Sám je beru už dlouho. Život je pak takový lehčí…

Knihy MUDr. Vladimíra Vogeltanze  Co s doktorem – cesta etikoterapie I. díl a Co s doktorem – cesta etikoterapie II. díl naleznete v naší nabídce.