Velký návrat rybího oleje

cm olej1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Historie rybího oleje se začala psát v tradičních rybářských oblastech celého světa. První zmínky o jeho užívání se objevují v 16. století v Anglii. Místní rybáři užívali rybí olej jako lék na nejrůznější poranění, bolesti, nachlazení nebo jako mast proti kožním onemocněním. Již v polovině 17. století se objevují první vědecké zprávy, že rybí olej by mohl být zdraví prospěšný. Navzdory tomuto ale nebyl, kvůli své nevalné chuti a kvalitě, příliš pro konzumaci vyhledáván.

Lékařský rybí olej

Nová kapitola v historii rybího oleje se tak začala psát o více než dvě stě let později, a to díky norskému farmaceutovi Peteru Möllerovi, který́ u lidí žijících na norském pobřeží zaznamenal nižší výskyt nemocí. Byl přesvědčen, že důvodem byla pravidelná konzumace rybího oleje. Peter Möller tak v roce 1854 (s nástroji a znalostmi, které byly na hony vzdálené tomu, co dnes víme o složení mastných kyselin) vyvinul nový produkt pod názvem „lékařský rybí olej“. Jeho know-how spočívalo v použití čerstvých tresčích jater a využití páry při extrakci oleje.

Továrna Mollerś

Norové a tradice užívání rybího oleje

  • Norové vyrábějí a exportují rybí olej z tresčích jater více než 1 000 let. Na počátku byl rybí olej používán pouze jako olej do lamp nebo jako impregnace vlny a kůže.
  • Rybí olej z tresčích jater se velmi brzy stává důležitým exportním artiklem Norů – ve 13. století generuje zhruba 10 % norského exportu.
  • Již v roce 1645 se objevují zprávy, že by rybí olej mohl být zdraví prospěšný, speciálně na křivici. Na konci 18. století se objevují první odborné články podporující tuto hypotézu.
  • Článek o rybím oleji Peter Möller’s byl zveřejněn ve známém časopisu Journal Pediatrics v roce 1896.
  • Od 1930 se olej z tresčích jater stává jediným doplňkem stravy doporučovaným norskými zdravotními úřady
  • Během 2. světové války se olej z tresčích jater vydává v Norsku na potravinové lístky.

Zdraví od Eskymáků

Dnešní vzestup popularity rybího oleje souvisí s dánskou studií z počátku sedmdesátých let minulého století, provedenou v prostředí grónských Eskymáků. Výzkumníci vysledovali, že navzdory velkému obsahu tuků v jejich jídle se u Eskymáků vyskytoval velmi nízký počet infarktů a srdečních onemocnění. Objevili, že se tak děje díky vysoké koncentraci speciálního typu nenasycených kyselin v jejich potravě, které nazvali omega-3 mastné kyseliny.

Vylepšená chuť

Po tomto objevu začalo v osmdesátých letech mnoho výzkumníků hledat konkrétní druhy ryb, nejvhodnější právě pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin v jejich těle. Další výzkumníci se zaměřovali na co nejlepší způsob extrahování oleje a jeho čištění, aby bylo možné oddělit látky nežádoucí či chuťově nepříjemné a aby naopak zůstal zachován vysoký obsah mastných kyselin a vitaminů. Zdokonalila se již zmíněná parní technologie, která olej uzavírá ochrannou vrstvou dusíku, aby nedocházelo k jeho oxidaci (žluknutí). Většina Čechů si ještě pamatuje, že v dětství dostávali každé ráno rybí tuk na lžičce. Kvalita oleje byla zřejmě již dostačující, ale o příjemné chuti se hovořit opravdu nedalo. Chuť je kritérium, které je u této „medicíny“ pro většinu konzumentů rozhodující.

Omega – 3 esenciální mastné kyseliny

Rybí tuk (a látky v něm obsažené) se ukazuje jako velmi prospěšný pro správné fungování srdce, mozku, zraku, pro udržení zdravých kostí a zubů, ale i celkově pro dobře fungující imunitní systém jako obrana před nemocemi. Polynenasycené omega-3 mastné kyseliny jsou považovány za životně důležité, neboť si je naše tělo neumí samo vytvořit, a proto je musí získávat ze stravy. Nejdůležitějšími mastnými kyselinami jsou kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA). Nesčetné vědecké studie dokazují, že jsou tyto látky zdraví mimořádně prospěšné, neboť jsou stavebními kameny všech buněk v lidském těle. Tyto životně důležité látky musí zejména národy žijící bez přístupu k mořským rybám čerpat z jiných zdrojů nebo využít doplňků stravy obsahujících omega-3 mastné kyseliny.

Není ryba jako ryba

Mantrou omega-3 mastných kyselin byl až donedávna pravidelný příjem mořských živočichů ve stravě. Poslední trendy ale ukazují, že zejména některé typy ryb se vlivem zhoršeného stavu jejich přirozeného prostředí stávají přenašečem toxických látek. Zejména větší ryby, které jsou na vrcholku svých potravinových řetězců, obsahují zvýšené množství rtuti a jiných nevhodných toxinů. Dalším faktorem je umělý chov některých ryb, který snižuje obsah zdraví prospěšných látek. Dnes je stále častější doplňování omega-3 mastných kyselin přímo z tekutého rybího oleje anebo ve formě kapslí. Výhodou je jednoduché sledování dávkování a garantovaná kvalita oleje bez nežádoucích látek.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…

Dávku 1,2 g Omega 3 lze získat z:

  • 1 lžičky Möller’soleje z tresčích jater
  • 0,8 porcí lososa z farmy
  • 0,8-1,2 porcí makrely
  • 1,2-2,4 porcí lososa divokého
  • 1,2-2,4 porcí pstruha duhového
  • 1,2-2,4 porcí sardinek nebo tuňáka v konzervě
  • 2,4-6 porcí rybích prstů

Zdroj: tisková konference společnosti Orkla, říjen 2016