Vegetariánská a veganská strava

cm kosik zeleniny

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Spolehlivé návody na zdravé stravování neexistují. Diety nepřinášejí trvale štíhlou postavu, ale občas jsou i příčinou nemocí. Jedinou skupinou potravin, kterou uznávají téměř všechny stravovací režimy jako prospěšnou, nebo alespoň nezávadnou, je zelenina a ovoce.

Vegetariáni jsou mnohdy považováni za „cvoky, co nejedí maso, žijí v komunitách na farmách, kde pěstují biozeleninu, cvičí jógu a praktikují duchovní cvičení“. Je to zhruba výstižné, až na to, že to nejsou žádní cvoci, přestože se dobrovolně vyřazují na okraj společnosti tím, že „jsou jiní“. Co je vede k tomuto způsobu života?

Důvodů je hned několik:

  • Soucit se zvířaty. Někomu se to může zdát „ujeté“, ale je to spíš krásný, šlechetný postoj.
  • Ekologické úvahy „kolik lidí uživí hektar půdy“. Dva hektary jednoho masožravce, čtrnáct lakto-ovo-vegetariánů a až padesát veganů. Plus negativní dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí. K tomu není co dodat.
  • Duchovní důvody.
  • Snaha o uchování nebo znovuzískání ztraceného zdraví. Tady ovšem nastává problém! Obecně se soudí, a řada odborných studií to dokonce potvrzuje, že vegetariáni jsou mnohem zdravější a žijí déle než ostatní populace. Je ale nutné přiznat, že existují méně známé studie, které to netvrdí tak jednoznačně. Již v roce 1970 vznikla práce zastávající názor, že veganská dieta nechrání před oběhovými nemocemi a ženy veganky umírají na tyto nemoci častěji. Proč? Jistá italská studie z roku 2003 poukazuje na to, že vegetariáni jsou ohroženi oběhovými nemocemi přesto, že jejich strava je chudá na cholesterol. Zjistilo se totiž, že mají výrazně vyšší hladinu homocysteinu, který se zdá být daleko nebezpečnější.

Navíc strava bohatá na sacharidy způsobuje hyperinzulinemii a může vyvolat diabetes 2. typu, ale také oběhové nemoci a některé typy rakoviny. Příliš nízký příjem tuku by tolik neškodil, odhlédneme-li od možného deficitu vitaminů rozpustných v tucích. Závažným nedostatkem je ale chybění esenciálních mastných kyselin řady omega-3. Je sice pravda, že maso a živočišné produkty obsahují škodliviny, jakými jsou tuky včetně cholesterolu, těžké kovy, konzervanty, PCB, ale rostlinné produkty zase dusitany, pesticidy, herbicidy, a ořechy jedovaté žluklé tuky a nebezpečné plísně. Tady je volba skutečně obtížná.

Problém nastává u těhotných a kojících žen. Je doloženo, že v mateřském mléce vegetariánek chybí esenciální mastné kyseliny řady omega-3, a na jejich dostatečném příjmu závisí správný vývin mozkové tkáně dítěte. Těhotné ženy by proto měly konzumovat alespoň lněné semínko nebo lněný, řepkový a sójový olej a rybí tuk s ohledem na dostatečný příjem vitaminu D. Skutečný problém pak představuje matka veganka, když nemůže sama kojit a odmítá náhradu mateřského mléka mlékem kravským. Náhrady mlékem sójovým jsou problematické vzhledem k časté a někdy skryté nesnášenlivosti sóji. Ani ostatní rostlinná mléka – rýžové, ovesné, ořechové, mandlové a podobně – nejsou ideální. Jsou to též možné alergeny, případně mohou obsahovat i plísně. Předčasné podávání cereálií ohrožuje dítě možným onemocněním celiakií.

Syrová strava
Mnoho lidí se domnívá, že se jedná o stravu vegetariánskou, ale tak tomu není. Jde o vyživovací systém bez tepelné úpravy pokrmů. Kromě ovoce a syrové zeleniny je povoleno konzumovat průmyslově neošetřené mléko, máslo, kysané mléčné produkty, naklíčené luštěniny a obiloviny, ořechy, semena, oleje lisované zastudena, ale i syrová vejce, maso a játra. Ano, čtete dobře, syrové maso a vejce. Milovníci „tataráku“ však na tom nevidí nic podivuhodného. A nutno dodat, že syrové maso je (až na možnost hygienické závadnosti) určitě vhodnější než uzeniny, a navíc je lehce stravitelné. Maso i vejce však musí být zaručeně čerstvé, pocházet od volně chovaných zvířat a být v biokvalitě. Sladkovodní ryby žijící ve znečištěných vodách by se neměly bez předchozí tepelné úpravy konzumovat vůbec, pokud jde o ryby mořské, o jejich čerstvosti nemůže být v našem regionu ani řeči, a o kontaminaci těžkými kovy se snad ani není třeba zmiňovat.

Syrová strava je bohatá na vitaminy, minerální látky, enzymy a hodnotné tekutiny. Mléčný tuk z čerstvě nadojeného mléka neškodí, kdežto po pasterizaci a egalizaci zvyšuje hladinu cholesterolu. Stinnou stránkou této diety je nebezpečí různých bakteriálních infekcí a parazitárních onemocnění, závažným nedostatkem pak ztížená dostupnost vhodných a kvalitních surovin.

Fruitariánství
Je rovněž v laické veřejnosti zaměňováno s vegetariánstvím nebo veganstvím. Je spíš podobné syrové stravě, ale nepřipouští příjem žádných živočišných produktů. Fruitariáni se živí výhradně ovocem a ořechy. Ovoce zaručuje vysoký příjem vitaminů, minerálů, flavonoidů, beta-karotenu, enzymů i lehce využitelných cukrů. Protože obsahuje spoustu vody, fruitariáni netrpí dehydratací ani zácpou. Malý obsah energie může být výhodou, ale v některých případech je spíš na závadu. Minimum energie a bílkovin nutí k neustálé konzumaci velkého množství potravy – jako je tomu například u goril. Vysloveně rizikový je nedostatek esenciálních mastných kyselin.

Ovoce je bohaté na vitaminy, přesto se některých z nich nedostává. Chybí především vitamin D, některé vitaminy skupiny B a úplně nulový je příjem vitaminu B12. Vápníku je rovněž málo, výjimkou jsou sušené fíky. Vysoký obsah organických kyselin může způsobovat alergie nebo se podílet na tvorbě močových kamenů. Nevýhodou je i krátká doba skladovatelnosti a riziko hniloby i plísní, sezonní výkyvy v dostupnosti, někdy cenová náročnost, možnost kontaminace chemickými postřiky a těžkými kovy. V posledku i skutečnost, že ovoce se mnohdy sklízí předčasně, nechává se dozrát uměle a řekněme rovnou, že nedostatečně.

Ořechy jsou bohatým zdrojem energie, tuků, sacharidů, proteinů, esenciálních mastných kyselin, draslíku, některých stopových prvků, vitaminů B, D, E, cholinu a lecitinu, mají relativně hodně vápníku a železa. A cholesterolu. Nevýhodou je riziko alergií, dráždění žlučníku a žaludku, žluknutí tuků, napadení plísněmi (mnohdy pouhým okem neviditelnými), omezený sortiment, vysoká cena, často špatná kvalita, nedostatek aminokyselin, riziko zvýšené kyselinotvornosti. Nejsou příliš vhodné pro děti.

Fruitariánství je přijatelné jen v tropických a subtropických oblastech, protože v chladnějším podnebí tato strava nedodává dost energie na tvorbu tepla. Vhodnější je spíše pro ženy, a to jen pro ty, které nejsou fyzicky příliš aktivní a mají v pořádku žlučník. Fruitariánky jsou velice štíhlé, zdravé, ale nemenstruují. To může být sice šetrná antikoncepce, ale nutno dodat, že trvá-li dlouho, může vést až k úplné neplodnosti. Nepříjemné je také to, že neexistence měsíčního cyklu způsobuje psychickou rozladěnost. Mužům tuto dietu nelze doporučit vůbec a zásadní problém představuje pro výživu batolat, těhotných žen, sportovců a starších osob.

Paleolitická strava
Princip tohoto vyživovacího stylu vychází z předpokladu, že člověk žijící ve starší době kamenné, který se živil pouze lovem či sběrem, byl zdravý, silný a nebyl tlustý. Silný být musel, tlustý zaručeně být nemohl, ale se zdravím na tom jistě nebyl nejlépe. Trpěl přinejmenším střevními infekcemi a parazity z tepelně nezpracované potravy. Tato dieta má mnoho společného s předchozími. Povoleny jsou maso, ryby, zelenina, ořechy, ovoce a semena (kromě obilných zrn). V méně ortodoxní verzi jsou povoleny i některé mléčné výrobky a cereálie. Převažovat by mělo syrové maso, pokud možno z divoce žijících zvířat. Jíst se ho může libovolné množství, protože se po něm netloustne ani nehrozí přejídání, jelikož zasytí a protože až třicet procent energie získané z proteinů je využito na jeho strávení. Dodržet takový jídelníček je obtížné pro špatnou dostupnost hlavní suroviny. Navíc mnozí lidé, především pak ženy, nemají maso rádi a už vůbec ne syrové. Starší osoby mají s  trávením masa potíže, jelikož nemají dostatek žaludeční kyseliny.

Ježíšova dieta
Jedná se přibližně o poněkud přijatelnější verzi paleolitické diety. Posouvá nás do historicky bližšího období, a tím také do větší biologické příbuznosti, protože (aniž bych se chtěla rouhat), co naplat, fyzicky jsme podobni více Ježíšovi než Kopčemovi – hlavnímu to hrdinovi Štorchových Lovců mamutů. I když někdy se zdá, že…

Autorem diety je doktor Don Colberg. Jeho hlavní myšlenkou je, že Kristus určitě jedl zdravě, protože jinak by nemohl disponovat schopnostmi, kterými oplýval. Pravda je ovšem taková, že, jak známo, jeho moc pocházela z úplně jiného zdroje, ale je docela možné, že kdyby upřednostňoval „vepřo-knedlo-zelo“ nebo holdoval hamburgerům, chipsům a kokakole, po mořské hladině by se asi jen tak snadno neprošel.

Doporučené potraviny jsou celozrnné pečivo, ryby, zelenina, ovoce, čočka, fazole, ořechy, olivový olej, jogurt jen občas, maso jen výjimečně a pravidelně pohár červeného vína. Proti této dietě se nedá mnoho namítat, jenom si nelze dělat iluze, že při jejím důsledném dodržování ten výše zmíněný pohár červeného vína dokážeme posléze získat pouhou proměnou z poháru vody.

Středomořská strava
Oproti Ježíšově dietě je nám tento způsob stravování ještě trochu bližší jak z časového, tak i regionálního hlediska. Jezte hodně ryb, ovoce, zeleniny a všechno hojně zalévejte spoustou panenského olivového oleje. Z triglyceridů ani z cholesterolu strach mít nemusíte, protože příjem olivového oleje má údajně za následek zvýšení jen toho hodného (HDL) cholesterolu, a dokonce způsobuje snížení LDL cholesterolu – to je ten, který nechceme. S tímto způsobem stravování se můžeme setkat především v Řecku, Španělsku, kdežto Itálie, zejména severní, stále více přechází na stravování západního typu. Podle studie provedené doktorem Javierem Mendezem z univerzity v Chicagu má olivový olej pozitivní vliv při prevenci rakoviny prsu, což je dalším důvodem, proč bychom jej měli mít na jídelníčku pravidelně. Upozorňuji, že měkké „i“ ve slově „měli“ není gramatická chyba, protože rakovinou prsu mohou onemocnět i muži! Ti totiž také mají na svém mocně vyvinutém hrudníku umístěny mléčné žlázy – i když směšně titěrné. Doktor Paul A. S. Breslin z Filadelfie zase prokázal v olivovém oleji látku mající stejné protizánětlivé účinky jako ibuprofen.

Je mi to líto, ale žádná potravina uznávaná jako zdraví prospěšná nemusí být vždy vhodná pro každého. Přestože nás odborníci na výživu i agresivní reklama stále přesvědčují o opaku. Ostatně ani lékaři nemají ve věci úplně jasno a občas si ve svých doporučeních odporují. Konečné rozhodnutí zůstává tedy jen a jen na nás a naší intuici. Neměli bychom však spoléhat jen na ni. Touha po určitém jídle by nemusela signalizovat, že je tělo potřebuje, ale může být pouhým stravovacím zlozvykem. Měli bychom proto přijmout sice nepříjemné, ale zřejmě pravdivé poselství, které formuloval doktor Kurt Tepperwein takto: „Existuje nespočet nemocí, ale pouze jediná jejich příčina: nevhodný způsob života. Jsou dvě příčiny nezdravého způsobu života – nevědomost a nedbalost.“