Vápník

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Kalcium neboli vápník je základní součástí zubů a kostí, ale též prostředek nezbytný pro mnoho tělesných funkcí. Malé množství kalcia obíhá v krevní plazmě a pomáhá při přestupu živin buněčnými membránami. Kromě toho vápník hraje důležitou úlohu při tvorbě enzymů a hormonů, které regulují trávení a metabolismus. Dále je též nutný k zajištění normálního přenosu mezi nervovými buňkami, pro krevní srážlivost, hojení ran a činnost veškerých svalů.

Aby byl v krvi k dispozici dostatek tohoto důležitého prvku k zajištění životních funkcí, bere si jej při nedostatku tělo z kostí. Je-li z nich odebráno během určité doby příliš, kosti se začnou stávat porézní, kostní tkáň začne řídnout a stane se lomivou a tak vzniká osteoporóza. Celých 99 % vápníku v našem těle je v kostech a 1 % v krvi, tento podíl je stálý.

Denní příjem vápníku by měl být okolo 800 mg až 2 500 mg (to je pořád ještě bezpečná dávka).

Připojitelnost vápníku:
Vápník se nemůže vstřebávat bez dostatečného množství hořčíku. Pro zabudování vápníku do kostí tělo také potřebuje mít dostatek vitaminu D, který za normálních okolností vzniká v kůži i po nepřímém slunečním ozáření.

Vápník a naše tělo:

  • podporuje činnost veškerých svalů a to i srdečního
  • podporuje činnost nervů
  • udržuje zdravé a silné kosti a zuby
  • prevence ale i léčba osteoporózy a úbytku kostní hmoty
  • zmírňuje poruchy trávení
  • snižuje krevní tlak u hypertoniků
  • výzkumy ukázaly, že kalcium snižuje výskyt rakoviny střev.

Dlouhotrvající nedostatek vápníku:

  • Vede ke katastrofálnímu stavu kostí a zubů. Při nedostatku vápníku dochází nejprve k odebírání tohoto prvku z kostí čelistí a pak ze žeber, obratlů a kostí končetin.
  • Může vést ke svalovým křečím.
  • Může vést ke vzniku roztroušené sklerózy. Základem vzniku tohoto onemocnění je věk mezi 10. – 15. rokem života. V tomto věku se potřebuje denně 2 000 – 3 000 m.j. tiaminu D, tedy obvyklých 400 m.j. naprosto nestačí. Tady je nutné připomenout to, že když je organismus v optimálním stavu, vystačí i s minimálním množstvím. Ke zmíněnému zvýšenému množství vitaminu D je nutné zvýšit přísun vápníku a hořčíku. Proto dospívajícím dětem dopřejme hodně vápníku a vitaminu D, tedy pestrou stravu a dostatek slunce (samozřejmě s ochranou).
  • Uvolňování zubů neboli paradentóza bývají také nedostatkem kalcia. Pro odstranění těchto potíží je nutné zvýšit příjem (1 000 až 1 200 mg denně). Při doplňování uměle, v tabletách jsou lepší šumivé s ionizovaným vápníkem.
  • Se stářím klesá připojitelnost kalcia automaticky, a proto obvyklá norma 800 mg je nízká. Doporučuje se zvýšit příjem na 1 400 mg.
  • Vápník a hořčík nejsou pouze nutní jako prevence proti vzniku roztroušené sklerózy u mladých lidí, nýbrž jsou zcela nepostradatelnými prostředky pro stabilizaci rané podoby této otřesné nemoci. Od okamžiku zjištění této diagnózy, obvykle ještě ve fázi plné pohyblivosti pacientů je nutné okamžitě začít pravidelně dodávat vápník, hořčík, vitamin E a skupinu vitaminů B. Tyto důležité látky podáváme o jednu dávku víc než je doporučená.
  • Lidé kteří bydlí v znečištěném prostředí, v blízkosti rušných silnic mívají obvykle menší či větší otravy emisemi olova, benzopyreny atd. Těm je více než nutné dodávat právě vápník, hořčík, vitamin C, vitamin E a skupinu vitaminů B.

VÁPNÍK JE OBSAŽEN také v čočce, brokolici (100 g brokolice vařené v páře, nebo vývar z ní obsahuje skoro polovinu denní dávky vápníku pro dospělého jedince), sardinkách, šprotech, žloutcích, nati petržele, kapustě kadeřavé, řeřiše, pažitce, obilných klíčcích, mandlích, sezamu, kešu, paraořeších, lískových i vlašských ořeších, otrubách, ovesných vločkách.