Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Existuje pouze jediná skutečně účinná imunita a tou je imunita přirozená. U očkování jde pouze o dočasnou reakci na uměle aktivované, člověkem vyrobené patogeny. Vakcíny jsou škodlivé, nebezpečné a vedou postupně k tomu, že generace lidí nejsou schopny se proti nemocem přirozeně bránit.
Vakcíny nezabezpečují dlouhodobou imunitu, v nejlepším případě pouze dočasnou. Ve vakcínách se nachází antigen, který se při očkování dostane do těla, kde vytvoří reakci, na kterou imunitní systém odpovídá vytvořením protilátek. Jenomže přítomností protilátek se nevytvoří imunita. Lidé stejně onemocní nemocemi, proti kterým jsou očkováni. Vlivem vakcíny nedojde k normální reakci imunitního systému, namísto toho jsou aktivovány buňky imunitního systému, které na toxické látky z vakcín reagují spuštěním nadprodukce imunoregulačních látek, což může vést k poškození tkání a orgánů, nebo dokonce k zastavení srdeční činnosti a blokaci dýchacích cest.
Vakcíny tedy nikdy nevedou ke skutečné imunizaci. Imunita a očkování jsou dva úplně odlišné pojmy. Mateřské mléko tak účinně posiluje imunitu kojenců, že výzkumníci z CDC („Centra pro kontrolu a prevenci nemocí“) doporučují ženám nekojit své děti, aby byla zvýšená „účinnost“ dětských očkování. Ženy by (podle zištného přání očkovacího průmyslu) měly své děti přestat kojit dostatečně brzo, aby člověkem vyrobený jed mohl pracovat na umělé/dočasné „imunitě“.
Dlouhodobé vedlejší účinky nejsou sledovány
Reakce na očkování jsou sledovány pouze velice krátkou dobu. Reakce, které se objeví za několik let, nejsou s očkováním spojovány vůbec. Dochází ke snižování imunity a po celém světě se vyskytuje hodně autoimunitních nemocí, jako například artritida nebo dokonce AIDS. Výzkumy jasně dokazují, že hliník, který se do vakcín přidává, je pro autoimunitu rizikovým prvkem, způsobuje dlouhodobý zánět mozku a s tím související neurologické komplikace a může být také příčinou vážných a velice rozšířených nepříznivých zdravotních komplikací. Mnoho vakcín obsahuje nejenom hliník, ale také nepatrné množství rtuti. Tyto dva kovy smíchané dohromady způsobují extrémní toxicitu.
Fakta:
Zatímco výskyt nemocí, proti kterým se očkuje, klesá (k čemuž ale nedochází vlivem toxických vakcín), výskyt chronických onemocnění narůstá. Vakcíny, jak se běžně podávají, ničí přirozené imunitní procesy a urychlují procesy, jejichž důsledkem jsou různá autoimunitní onemocnění.
V roce 1900 se vyskytlo 13 případů úmrtí na spalničky na 100 000 lidí. V roce 1948: méně než jeden případ. Vakcíny proti spalničkám se začaly používat od roku 1963 a byly jim připsány zásluhy za něco, co nikdy neudělaly – a tím je snížení počtu onemocnění na spalničky. Zdravotnické organizace v Japonsku zjistily, že časná očkování naopak způsobují úmrtí kojenců, a proto je odložily až do věku 24 měsíců. Syndrom náhlého úmrtí kojenců poté prakticky zmizel, stejně tak se u dětí do 2 let přestal vyskytovat černý kašel. Zpravodajská agentura Reuters nedávno uvedla, že dle CDC se výskyt onemocnění na černý kašel zvyšuje – a to v zcela očkované populaci!
Nedávná Bachmairova studie zabývající se vakcínami odhalila, že alergie se u očkovaných dětí vyskytují více než dvakrát častěji ve srovnání s dětmi, které očkovány nebyly. Očkované děti mají také až téměř osmkrát větší pravděpodobnost, v porovnání s neočkovanými dětmi, že onemocní na astma nebo chronickou bronchitidu. Kromě toho, očkované děti jsou více postiženy dermatitidou, opary, záněty středního ucha, sennou rýmou, hyperaktivitou, skoliózou, epilepsií a záchvaty, migrénami, onemocněním štítné žlázy a syndromem náhlého úmrtí kojence než-li děti, které nejsou očkovány. Očkované děti také častěji onemocní na spalničky, než děti neočkované.
Každý doktor vám řekne, že očkováním došlo ke snížení výskytu mnoha infekčních onemocnění, jenomže ani jeden na to nemá žádný skutečný důkaz. Ve skutečnosti všechny materiály týkající se současných epidemií ukazují, že výskyt nemocí stoupá po očkování – v očkované populaci. Proč bychom tedy měli doktorům věřit?