Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Tímto názvem byly původně označovány látky schopné vydělávat (vyčiňovat) živočišné kůže. Chemicky se zařazují mezi rostlinné polyfenoly trpké, svíravé či hořké chuti, které sráží proteiny a dokážou vázat kolagen. Jsou to chemicky rozmanité látky. Mezi charakteristické vlastnosti tříslovin patří svíravá chuť a srážení bílkovin a alkaloidů (kromě morfinu, atropinu a kokainu).
V rostlinné říši jsou třísloviny velice rozšířené, obsahují je mnohé řády a čeledi, pro příklad jmenujme např. vrbovité, bukovité, růžovité, kakostovité, vřesovcovité a mnoho dalších. U některých čeledí, např. růžovité, bobovité, kakostovité, jsou třísloviny obsaženy ve všech druzích, u jiných čeledí, např. prvosenkovité, kaktusovité, se třísloviny vyskytují zřídka, jinde, např. makovité, brukvovité, se třísloviny nevyskytují vůbec. Třísloviny mohou být buď hlavní účinnou látkou drogy, to je případ dubové kůry (Cortex quercus) či duběnek (Galla), mohou však být také pouze pomocnými látkami, způsobujícími vedlejší účinky, např. šalvěj (Salvia), máta peprná (Mentha piperita). Někdy mohou být třísloviny naopak nežádoucí, což je případ zejména medvědice (Arctostaphylos uva-ursi), která obsahuje fenolické glykosidy.
Pokud se u rostliny vyskytne větší množství třísloviny, je obvykle lokalizováno v určitém orgánu – listy, plody či kůra. V nezralých plodech se obvykle třísloviny oxidují, takže mohou sloužit jako zdroj energie pro metabolické pochody, probíhající v plodech. Třísloviny mohou být prekurzory tvorby kyselin. Antiseptické vlastnosti tříslovin mohou rostlinu chránit před hmyzem, houbami a podobně, tato ochrana však dosud není dostatečně objasněná. Pravděpodobně poskytují rostlině ochranu v jistém stádiu a potom se buď odbourávají nebo ukládají v kůře, dřevě, duběnkách a podobně. V rostlině se však pravděpodobně nepřemísťují, tvoří se přímo na daném místě. Listy, opadávající na konci vegetačního období, mají obyčejně vysoký obsah tříslovin.
Při reakci tříslovin s bílkovinami dochází ke vzniku sloučenin odolných proti proteolytickým enzymům. To je základ účinku na živé tkáně – tvorba ochranného povlaku. Obnažené tkáně, obsahující proteiny, se srážejí a vytváří antisepticky působící membránu, pod kterou může v klidu probíhat regenerace poškozených tkání. Tento účinek nazýváme adstringentní. Třísloviny se používají jako účinné látky při onemocněních trávicího traktu, při omrzlinách, kožních poraněních, popáleninách. V případě velkoplošných popálenin však nelze třísloviny použít, neboť se vstřebávají a poškozují játra. Dále se třísloviny používají při průjmech, krváceních a též jako protijed při otravách těžkými kovy a některými alkaloidy. Také pomáhají proti krvácení, průjmům, proti nadměrnému pocení a zmírňují působení některých jedů. Mají i protibakteriální a protivirový účinek.
Jsou obsaženy např. v borůvkách, trnkách, jahodách, dřínkách, v ořechu vlašském, ostružinách, brusinkách, v listech yzopu, tymiánu, šalvěje apod. Mají stahující účinek na pokožku a účinek protizánětlivý. Hojně jsou také obsaženy v čajích, dále především v červeném vínu, ovoci (granátové jablko, kaki a další). Třísloviny působí proti průjmům a krvácení v trávicím ústrojí, mají detoxikační účinky, brzdí zánětlivé procesy v žaludku a ve střevech, při zevním použití na kůži a sliznice mají stahující, protizánětlivý a antibakteriální účinek. Třísloviny ve víně jsou svíravé, trpké látky obsažené hlavně v pecičkách a třapinách hroznu. Jiné třísloviny, obsažené v čaji, zase posilují činnosti kapilár a blahodárně působí na trávicí trakt. Dále mají příznivý vliv na krevní oběh, při pravidelné konzumaci pomáhá čaj také při prevenci srdečních chorob a infarktu.
A do třetice – třísloviny obsažené v zeleném čaji podporují tvorbu žaludečních šťáv a napomáhají tak trávení i zpracovávání potravy. Tyto látky mají trpkou chuť a podmiňují tak příchuť řady plodů – hroznového vína, čaje, kávy a kakaa. Vyskytují se ale i v duběnkách či kůře a listech různých stromů. Z duběnek se vyrábí duběnkový inkoust. Rovněž mají protiparazitární účinek (působí proti střevním hlísticím).