Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Putování svalovce stočeného v těle hostitele je přinejmenším pozoruhodné. Svalovec je parazit, latinsky jej nazýváme Trichinella spiralis. Je to červ. Nakazíme se požitím jeho larev v nevařeném nebo částečně uvařeném mase. Vyskytuje se hlavně v mase vepřovém. Tam jsou larvy v pouzdře a ve chvíli, kdy se dostanou do střeva nového hostitele, se z pouzdra uvolní a poměrně rychle dorostou do formy dospělého jedince. Tomu se daří na sliznici tenkého střeva. Po spojení obou pohlaví samci umírají a samice během 5 – 6 týdnů plodí 1 000 – 15 000 larev.
(Poznámka: Svalovec tu samozřejmě existuje dávno – archeoparazitologickým výzkumem zjišťujeme cysty svalovce v tkáních starých přes 3 000 let. Původce trichinózy byl nalezen v mezižeberních svalech egyptské mumie z období 1 200 let př. n. l. Je možné, že starozákonní a islámský zákaz pojídání vepřového masa má původ v prevenci tohoto onemocnění.)
Ze sliznice střevní pronikají larvy do lymfatického systému, kolem střeva velmi bohatého, a dostanou se jím do krevního řečiště. Krví pak putují larvy do kterékoliv části těla a vyvíjejí se pak v příčně pruhovaných svalech. Nejčastější nálezy jsou v bránici, jazyku, žvýkacích a mezižeberních svalech, hrtanu a v oku. Ve svalu se opouzdří. Larvy mohou zůstat živé a schopné aktivně infikovat až po dobu 24 let, dokonce třebaže jejich pouzdro časem zvápenatí. Pozoruhodnost příběhu svalovce ve vztahu k člověku spočívá vlastně v symbióze. Hostitel poskytuje svalovci životní podmínky pro jeho existenci. A toto pro člověka nedobrovolné soužití se svalovcem může být nepříjemné, avšak proti očekávání dokonce prospěšné.
Aktivní infekce se projevuje horečnatým stavem, únavou, otoky, vyrážkou, bolestmi v postižených příčně pruhovaných svalech i poruchami jejich funkce, pálením nebo bolestí očí, sníženou tolerancí ke stresu atp. Při masivní infekci a vysoké toxémii může trichinelóza i dnes končit smrtí. Onemocnění s celkovými příznaky má vážnou prognózu a vyžaduje hospitalizaci.
Migrující larvy a dospělé formy parazita vylučují antigeny fungující jako ochrana před proniknutím, resp. usazením dalších, nových parazitů. Usídlený parazit se pokouší chránit své místo u hostitele. Tento fenomén lze připodobnit principu očkování a je předmětem novodobých výzkumů.
(Poznámka: Buněčná imunita proti tuberkulóze je v přítomnosti svalovce zesílena a myši infikované svalovcem jsou méně vnímavé na infekci listeriemi.)
Nicméně zůstaňme nyní u poznatku, že larva je buď zlikvidována imunitním systémem, nebo se vrací do oběhu. Je jasné, že tento parazit imunitu hostitele významně ovlivňuje. Určité virové infekce jsou závažnější právě v době, kdy současně probíhá infekce parazita. Diagnostika trichinózy se provádí sérologickými testy (z odběru krve). Léčí se léky – antiparazitiky.
V přírodní medicíně uplatňujeme princip dodržování symbiózy ve střevu pomocí probiotik a prebiotik (řasa chlorella, mladý ječmen) a k tomu přidáváme Anti parasite, prostředek s detoxikačními a protiparazitárními účinky, s obsahem 27 bylin.
Cysty svalovce spolehlivě ničí dostatečné vaření, pečení či dušení. Při teplotě 100° C hyne parazit už za několik vteřin. Klasické uzení je pro svalovce poměrně neškodné. Zjistilo se, že takovýmto způsobem opracované maso obsahovalo ještě po 8 dnech živé larvy. Nakazit se je možné po snědení salámu, klobás, šunky, paštik nebo jaternic. Ve zmrazených výrobcích svalovec přežije přibližně 1 až 2 týdny.
Nejjistější ochranou je dobré provaření nebo propečení masa. Larvy by neměly přežít teplotu 58° C. Pro tepelnou úpravu pokrmů se však doporučuje teplota nad 70° C. Svalovec je inaktivován též chladem: Při inaktivaci chladem se maso musí zmrazit a uchovat při teplotě -15° C po dobu minimálně 20 dnů, při -18° C po dobu 10 dnů, při -29° C po dobu 6 dnů. Nakládání do láků nebo uzení svalovce neničí. Preventivně je veškeré vepřové maso u nás veterinárně kontrolováno.