Tipy pro dobrou paměť

cm mozek kolecka1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pro lepší fungování mozku je důležitá správná a vyvážená strava se správným poměrem bílkovin, sacharidů a tuků a dostatkem vitaminů a minerálů. Bílkoviny mají přímé účinky na paměť, zpracování informace v mozku a uchování informace, jsou zdrojem neurotransmiterů (látek schopných přenášet vzruchy) v mozku.

Sacharidy jsou základní palivo pro mozek, mozek spotřebuje čtvrtinu energie získané z glukózy. Tuky jsou rovněž významným zdrojem energie a jsou též důležité pro vstřebávání vitaminů A, D, E a K (vitaminy rozpustné v tucích), které jsou také důležité pro mozek.

Neměli bychom zapomínat na dostatek tekutin, ty nám zajišťují optimální prokrvení mozku a tím jeho lepší fungování. Z vitaminů jsou pro fungování mozku nezbytné zejména vitaminy skupiny B. Potřebujeme je pro správné fungování nervového systému jako celku a pro kvalitu duševní činnosti. Vitaminy skupiny B najdeme například v obilných klíčcích, kvasnicích, žloutku, vnitřnostech, listové zelenině, jogurtu, ořeších, sóje, luštěninách či rybách.

Dále je nezbytný vitamin C, který je důležitým antioxidantem – chrání buňky před poškozením kyslíkovými radikály, také působí proti ateroskleróze. Nejvíce je ho například v čerstvé zelenině, ovoci nebo bramborách. Také vitamin E je důležitým antioxidantem. Vyskytuje se v obilných klíčcích, rostlinných olejích, žloutku, mase, vnitřnostech a mléce.

Z minerálů a stopových prvků potřebujeme pro dostatečnou činnost mozku zejména hořčík, který ovlivňuje výměnu energie v nervových buňkách, zlepšuje paměť a myšlení. Přijímáme jej do těla prostřednictvím ryb, rozinek a jiného sušeného ovoce, kakaa atd. Dále jód – jeho nedostatek způsobuje zpomalené psychomotorické tempo, apatii a depresi. Najdeme ho hlavně v mořských rybách, vnitřnostech, citronu a špenátu. Měď je potřebná ke správnému fungování nervového systému a získáme ji zejména z hub. Neméně podstatný je i selen (důležitý antioxidant bránící působení volných radikálů), dostupný pro tělo například z vnitřností, mléčných výrobků, citrusových plodů a avokáda nebo celozrnných obilovin. Také zinek je důležitý antioxidant, jeho nedostatek způsobuje poruchy psychické činnosti. Nalezneme ho v ovesných vločkách, korýších a měkkýších, ve vejcích a mléčných výrobcích. V neposlední řadě je pro mozek nezbytné železo. Má význam pro dostatečný přenos kyslíku k buňkám celého těla, tedy i mozkovým. Najdeme ho ve vnitřnostech, mase, žloutku, luštěninách, zelí, květáku atd.

Pokud jíme vyváženou stravu, většinou tyto látky dostaneme do těla v dostatečném množství přirozeným způsobem. Pokud ne, je nutné je do těla dodávat v podobě různých multivitaminových přípravků a potravinových doplňků. Dále existují látky, které jsou rovněž pro mozek velmi prospěšné, ne však nepostradatelné. Je to například lecitin, ginkgo biloba nebo česnek.

Další tipy a triky pro dobrou paměť
Jak již bylo výše uvedeno, co se týče paměťových schopností, nezáleží na věku, ale zejména na stupni „trénovanosti“. Pokud svou paměť pravidelně zatěžujete, jste duševně aktivní a snažíte se dělat v tomto směru maximum, jste na tom často lépe než někteří lidé o generaci mladší.

Velký význam pro vštípení určité informace do paměti má pozornost a soustředění. Pozornost spočívá v zaměření duševní činnosti na to, co má být uchováno, pomocí soustředění je informace uspořádána a zařazena mezi ostatní informace. Pro co nejlepší soustředění na nějakou činnost je nutné být k ní co nejvíce pozitivně motivován. Je samozřejmé, že to, co nás baví, k čemu máme výrazně kladný citový vztah, se naučíme mnohem snadněji než něco, co nás nezajímá. Pro co nejlepší soustředění je také důležité vhodné prostředí. Většině lidí bude nejspíše vyhovovat klidné prostředí s minimem rušivých vlivů, někdo rád při „učení“ poslouchá hudbu… Někomu také vyhovuje střídat prostředí, ve kterém se snaží danou informaci dostat do paměti. Při vybavování této informace v pozdější době si pak přesně uvědomí, kde například seděl, popřípadě různé jiné okolnosti.

Abyste si lépe vybavili události ve vašem životě, je vhodné schovávat si staré diáře, kde máte zaznamenané všechny své pracovní povinnosti, schůzky, popřípadě jiné události. Pokud se podíváte do starého diáře, co jste určitý konkrétní den dělali, je pravděpodobné, že se vám lehce vybaví i různé jiné události nebo drobnosti, které se vám v ten konkrétní den přihodily. Ještě lepší variantou je psát si deník.

Pro paměť je nejhorší nečinnost, nedostatek podnětů ke zpracování. Paměť, pokud není adekvátně stimulována, „zleniví“ a pak samozřejmě mnohem hůře funguje. Ostatně jako kterýkoli jiný orgán nebo sval v těle. Proto se snažte být aktivní, plánujte si na každý den nějakou činnost, poznávejte nová místa, nové lidi, choďte za kulturou, zajímejte se o dění kolem sebe, čtěte noviny, luštěte křížovky, sledujte v televizi naučné pořady, vědomostní soutěže atd. Pro některé seniory bude vítaným zpestřením i studium na univerzitě třetího věku. Kurzy univerzity třetího věku vypisuje téměř každá fakulta, poplatek je symbolický, není to žádná časově náročná aktivita (obvykle se jedná o přednášky jednou týdně nebo jednou za dva týdny) a k přijetí není třeba skládat žádnou zkoušku. Můžete si vybrat obor, který vás zajímá, popřípadě i více oborů. Navíc se seznámíte s novými lidmi, svými vrstevníky.

Pro paměť je důležitý také pohyb, přiměřená tělesná aktivita. Pohybem se totiž lépe prokrví nejen celé tělo, ale i mozek a následně pak lépe pracuje. Lehký pohyb a protažení nám též prospěje, pokud cítíme duševní únavu, například u studentů ve zkouškovém období.

Pokud máte pocit duševní únavy, pocit, že vám „to nemyslí“, zajděte si na procházku, zdřímněte si nebo se věnujte nějaké diametrálně odlišné činnosti, zkrátka si vytvořte odstup. Pak se vraťte k té původní činnosti a uvidíte, že vám půjde o hodně lépe. Také si uvědomte, že například po jídle mozek pracuje poněkud pomaleji.

V reálném životě využijte každé možnosti, která se k procvičení paměti nabízí. Zkuste jít na nákup bez seznamu (viz mnemotechniky – technika loci). Přestaňte používat kalkulačku a zkuste potřebné matematické operace spočítat z hlavy nebo na papír (pak můžete pro kontrolu správnosti kalkulačku použít). Zkuste se občas naučit něco zpaměti, třeba básničku nebo citát, abyste si dokázali, že na to máte. Po skončení sledování televize si zopakujte jména a příjmení hlavních hrdinů, popřípadě i herců. Diář zkuste používat jen jako berličku, pro kontrolu, ale pokud to půjde, zkuste se bez něj úplně obejít. Snažte se udržet si své znalosti cizích jazyků (pokud je máte) nebo se je začněte učit, na to není nikdy pozdě v žádném věku, navíc, pokud jste „dříve narození“, vaše okolí vás za toto rozhodnutí bude jistě obdivovat. Sami pro sebe vymyslíte jistě celou řadu dalších příkladů, jak si svou paměť posílit.