Tasemnice

cm tasemnice

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Tasemnice jsou červi s plochým článkovitým tělem, kteří parazitují v tenkém střevě člověka. Jejich délka je od několika milimetrů až po několik metrů. K nákaze dochází konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa mezihostitele, kontaminovaného larvami tasemnice. Onemocnění je většinou bezpříznakové nebo se projeví mírnými trávicími obtížemi.

Člověk může být také mezihostitelem, kdy v různých jeho orgánech přežívají larvy tasemnic. Tato forma může být velmi závažná. Z uvedeného vyplývá, že tasemnice mají obvykle dva hostitele (jednoho mezihostitele, a jednoho definitivního hostitele: ovšem nutno brát jako stádia, protože mezihostitelem a častěji i definitivním hostitelem může být více druhů organismů u jednoho druhu tasemnice). Tasemnice žije ve střevě člověka, a uvolňuje velké množství vajíček, která odcházejí spolu se stolicí hostitele ven z organismu. Vajíčka mohou opouštět článek izolovaně tzv. uterinním pórem (proces se nazývá anapolýza) či po rozpadu celého článku (proces apolýzy). Tasemnice je díky rozmnožování pomocí produkce vajíček dává tasemnicím název oviparní organismy. Z vajíčka se vylíhnou larvy, které napadnou svého hostitele. Tím dochází k uzavření celého kruhu reprodukce, poněvadž tasemnice uvnitř svého definitivního hostitele dospívá a začíná produkovat vajíčka.

Jak se dá vyhnout nebezpečí tohoto onemocnění?
Není to tak složité, pokud si uvědomíme, že mezi rizikové faktory patří konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa (například v restauracích připravujících načerno nakoupenou zvěřinu) či dokonce konzumace masa syrového. Rovněž důležitým faktorem je špatná úroveň hygieny zejména před jídlem nebo, po toaletě. Důležité je to hlavně pro rodiče, aby dbali na přiměřenou úroveň hygieny svých dětí.

Přenos infekce na člověka probíhá především perorální cestou, tedy hlavně konzumací mezihostitelů, jejichž maso není dostatečně dobře tepelně upraveno. Většina těchto onemocnění probíhá asymptomaticky (nijak se neprojevují), někdy se však mohou vyskytnout mírné gastrointestinální potíže (nechutenství, nevolnost, průjem). Závažná je varianta, kdy se druh tasemnice cysticerkus dostává do mozku, pak hovoříme o mozkové cysticerkóze, která se projevuje křečemi, intrakraniální hypertenzí (zvýšený tlak v dutině lební), bolestí hlavy, poruchami vidění a psychickými poruchami. Z 50 % případů je tato varianta smrtelná.

V oficiální chemické medicíně se proti tasemnicím podává například niklosamid či praziquantel. U infekce T. solium se používá  léčba těmito preparáty ještě v kombinaci se steroidy, které sice tlumí zánětlivé reakce po smrti parazita, ale bohužel za cenu poškození organismu. Kortikoidy nejen že způsobují odvápnění kostí (osteoporóza), ale mají za následek i patologické chátrání jiných tkání).

Nejideálnější možností, jak riziko nákazy tasemnicemi snížit na úplné minimum je, nejíst maso vůbec – a to i z jiných důvodů. Mimo jiné i proto, že bylo definitivně potvrzeno to, co už se dlouhá desetiletí tušilo = že maso je nejnebezpečnější  rakovinotvorná látka z celého lidského jídelníčku. K tomuto životnímu rozhodnutí přichází v civilizovaných zemích stále více lidí.