Systém Symbi – díl třetí – faktory ovlivňující složení střevní mikroflóry

cm dreveny panak

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Udržení stabilní střevní mikroflóry závisí na následujících faktorech.

  • Fyziologické faktory
  • Věk – Střevní mikroflóra osidluje trávicí trakt člověka během prvních dvou let života a postupně se vyvíjí. Řada studií poukazuje na (mírné) změny střevní mikroflóry s věkem člověka. Ve většině těchto studií bylo provedeno porovnání střevní mikroflóry u skupin lidí různého věku.

Zatím však nebyly provedeny žádné průběžné studie provádějící analýzu vývoje bakteriální mikroflóry v časovém úseku u jednoho člověka. U starých lidí však bezpochyby dochází k převaze negativní mikroflóry (zvláště se jedná o Clostridium a Pseudomonas). Také osídlení střev střevní mikroflórou s nižším podílem Bifidobacteria je běžnější u starých lidí než u ostatních dospělých.

Tyto změny složení střevní mikroflóry v souvislosti se stárnutím by mohly být způsobeny snižováním odolnosti endogenních bakterií vůči kolonizaci jinými bakteriemi. Tato snížená odolnost vůči kolonizaci jinými bakteriemi je pravděpodobně výsledkem fyzikálně-chemických vlastností střev a změn ve střevní sliznici souvisejících se stárnutím.

Menopauza: Jsou rovněž vypozorovány rozdíly mezi ženami v produktivním věku a ženami v menopauze. U žen v menopauze dochází k mírnému zvýšení poměru Gram-negativních kmenů – Enterobacteriaceae, dále kvasinek a klostridií. Tyto rozdíly jsou přisuzovány změnám v hormonálním stavu ženského organismu.

Stres: V mnoha stresových situacích může docházet k narušení rovnováhy střevní mikroflóry.

DALŠÍ FAKTORY

Nemoci
Některá onemocnění mohou měnit složení střevní mikroflóry v důsledku fyzikálního poškození střevní sliznice. Různé druhy střevních onemocnění ovlivňují skladbu střevní mikroflóry specifickým způsobem – průjem je doprovázen snižováním počtu kmenů Lactobacilli, Bacteroides, Bifidobacteria a zvyšováním počtu fakultativních anaerobů. Pseudomembranózní kolitida (zánět tlustého střeva) je doprovázena přemnožením bakterií Clostridium difficile, které produkují toxiny. U pacientů s Crohnovou chorobou dochází ke snižování počtu enterokoků a ke zvyšování počtu streptokoků ve střevním obsahu. Při zácpě dochází ke snižování počtu všech populací bakterií mléčného kvašení. Mnohé studie prováděné „in vitro“ naznačují, že nemoc může vyvolat fyzikální porušení střevní sliznice a toto poškození zvyšuje bakteriální translokaci a šíření bakterií v organismu.

Léky
Podávání léků, především antibiotik, je nejběžnější a nejvýznamnější příčinou změn střevní mikroflóry. Některé léky mohou navíc změnit pH střevního obsahu s rizikem porušení rovnováhy střevní mikroflóry. Například klinický test prokázal, že v průběhu léčby vředu dvanáctníku došlo ke zvýšení pH, což u sledovaných pacientů vyvolalo značný nárůst gram-negativních bakterií. Změna pH může kromě toho změnit i metabolickou činnost těchto bakterií.

Výživové faktory
Výživa hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy střevní mikroflóry, a to jak prostřednictvím živin dodávaných ve stravě (vláknina, prebiotika, bílkoviny atd.), tak prostřednictvím probiotik.

Probiotika
Probiotika jsou živou mikrobiální složkou stravy, která má při konzumaci v dostatečném množství zdraví prospěšné účinky a přesahuje základní výživnou funkci stravy.

Probiotikum musí splňovat tyto hlavní vlastnosti:

  • Musí být součástí stravy.
  • Musí být přítomné ve formě živých buněk, a to nejlépe ve velkých množstvích ještě před požitím stravy.
  • Musí být stabilní a doba životnosti musí přesahovat dobu trvanlivosti výrobku.
  • Musí mít zdravotně prospěšné účinky na organismus hostitele.

Pro zjištění těchto vlastností může být důležité provádět kontrolu přežívání probiotik v gastrointestinálním traktu. Probiotická potravina je potravina obsahující živá probiotika vyskytující se v dostatečném množství a mající zdravotně prospěšné účinky na organismus hostitele až do konce doby trvanlivosti dané potraviny.

Probiotika jsou obvykle vybírána z několika druhů mléčných bakterií, které patří do těchto hlavních skupin:
Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus. Laktobacily patří do první skupiny bakterií, která byla použita jako probiotikum. Později se začala používat i skupina Bifidobacterií, a to zvláště B. adolescentis, B. bifidum, B. infantis, B. longum a B. animalis. Po dobu podávání probiotik se zvyšuje počet bakterií s pozitivním vlivem na střevní funkce; stejně tak však dochází i ke zvyšování počtů jiných bakterií, které tvoří vlastní střevní mikroflóru. Bylo tak prokázáno, že podáváním laktobacilů dochází k 10 až 100násobnému zvýšení počtů bakterií ve střevech nejen u laktobacilů, ale i u streptokoků již přítomných ve střevě.

Prebiotika
Prebiotika jsou látky nestrávené v tenkém střevě, které se dostávají do tlustého střeva, kde slouží jako specifický substrát pro určité druhy bakterií, jejichž vývoj tak podporují. Mezi nestravitelnými sacharidy má většina oligosacharidů (např. FOS, GOS, inulin) obsažených v různých potravinách, jako jsou čekanka, česnek, cibule a artyčok, většinu z vlastností potřebných k tomu, aby bylo možné je označit za prebiotika. Mnoho z těchto látek napomáhá růstu některých endogenních bifidobakterií .

Závěr: Střevní mikroflóra má velký funkční význam pro organismus. Existuje v jasně vymezeném vztahu ke svému hostiteli, kterému poskytuje celou řadu výhod. Složení mikroflóry se mění s věkem a je citlivé na změny prostředí (například na změny probíhající v menopauze nebo v průběhu medikamentózní léčby). V průběhu akutních nebo chronických střevních nemocí dochází k významným změnám mikroflóry. Probiotika mohou posílit pozitivní účinek střevní mikroflóry či zlepšit její rovnováhu ve prospěch „tělu užitečných“ bakterií.