Susacův syndrom

cm vysetreni ucha

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Susacův syndrom je autoimunitní onemocnění postihující nejmenší cévy a kapiláry v mozku, v sítnici oka a ve vnitřním uchu. Důsledkem zánětu je postupné poškozování tkáně – tzv. ischemické poškození, jež vzniká důsledkem snížení průtoku krve a kyslíku. Vlastní imunitní systém pacienta mylně útočí proti výše jmenovaným tkáním svého těla. Nemoc se bude projevovat podle rozsahu a místa napadení touto autoimunitní nemocí.

Rozlišujeme tedy příznaky mozkové, které se projeví různými poruchami funkcí a neurologickými příznaky. Příznaky oční budou provázet poruchy vidění a příznaky vnitřního ucha se budou projevovat ztrátou sluchu, závratěmi a projevy šumění, pískání či hučení v uchu. Průběh a prognóza nemoci je závislá na včasném rozpoznání autoimunitní podstaty a zastavení působení protilátek na endotelové buňky popsaných céviček.

Syndrom je pojmenovaný po Dr. Johnu Susacovi z Winter Haven, FL, který jej jako první popsal v roce 1975. Susacův syndrom se často špatně diagnostikuje. Mnoho času uplyne v neprospěch pacienta, když se první příznaky projevují coby netypické migrény, Meniérova nemoc, nebo dokonce jako psychiatrické onemocnění. Na syndrom se pomýšlí až při podezření na různé atypické roztroušené sklerózy (RS), neobvyklé demyelinizační onemocnění, nezánětlivé cerebrovaskulární onemocnění, autoimunitní revmatologické nemoci, či onemocnění nádorové. Syndrom se někdy skrývá pod obecným označením encefalopatie.

V ideálním případě by měla být léčba založena na:
Přesné představě o příčině onemocnění – to je stále základním problémem a chápání příčiny je velmi neúplné. Dosud není žádná komplexní, systematická a prospektivní studie klinických příznaků, klinického průběhu a léčby tohoto syndromu a nebyly provedeny žádné kontrolované léčebné studie. Proto léčba zůstává stát na historicky neefektivním postupu při použití imunosupresivních prostředků s cílem alespoň zastavit zákeřný postup protilátek a zpomalit tím poškození.