Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
VLASTNÍ ZKUŠENOST: POZNÁVÁNÍ DECHU
Sami na sobě můžete posoudit, zda jste člověk s normálním nebo obráceným dýcháním, když sedíte na židli nebo ležíte na zádech. Pokud si lehnete, ohněte nejlépe nohy v kolenou a pod hlavu si dejte malý polštářek pro větší pohodlí. Jednu ruku si položte na břicho a druhou na spodní žebra. A jak jemně nadechujete a vydechujete, všímejte si, jak se pohybují vaše ruce. Nesnažte se v té chvíli něco měnit, jen pozorujte. U přirozeného dýchání se břicho s nádechem lehce zvedá a s výdechem klesá zpět, zatímco žebra se příliš nepohybují. Při obráceném dýchání se břicho s nádechem vtahuje a s výdechem povoluje a žebra se pohybují výrazněji.
Pokud se ukáže, že patříte mezi lidi s reverzním dýcháním, nedělejte si z toho starosti. Jde o něco, co dokážete postupem času změnit. Pokud současně s tímto obráceným dýcháním trávíváte úzkostí, nespavostí, zvýšeným stresem nebo dalšími problémy vyvolanými stresem: právě jste přišli na něco, co lze upravit a co může znatelně snížit úroveň stresu! Tím, že budete věnovat zvýšenou pozornost dechu a naučíte se některé jednoduché dechové techniky (jako je ta, která následuje), můžete si pomoci téměř okamžitě.
VLASTNÍ ZKUŠENOST: BŘIŠNÍ DÝCHÁNÍ
Pokud můžete, ulehněte na záda. Zpočátku pozorujte svůj přirozený dech. Pak nadechněte a s výdechem jemně stahujte břišní svaly – pupek se pohybuje dolů k páteři. S malým nebo i žádným svalovým napětím nechejte břicho jemně zvedat při nádechu. Dýchejte tímto způsobem alespoň po dobu jedné minuty, pak si dejte přestávku a pozorujte změny ve své mysli a v těle. Většina lidí zaznamená, že se cítí relaxovanější. Můžete vyzkoušet toto cvičení i v sedu. Pokud i v sedu zaznamenáte stejné účinky, můžete pak tuto techniku používat kdykoliv – když sedíte v zaměstnání za stolem, v autě stojícím v dopravní zácpě nebo u semaforu nebo v letadle (obzvláště pokud je počasí s turbulencemi).
PŘETÍŽENOST SMYSLŮ A STRES
Jóga nás učí, že stejně tak, jak váš způsob konzumace jídla má nesmírný vliv na vaše zdraví, tak i to, co vnímáte svými smysly, živí vaši mysl. Až do 20. století lidé všeobecně zpomalili, když se večer setmělo a zůstali tak až do příštího rána. S vynálezem elektrického světla se to všechno změnilo. V dnešní době nám počítače, televizory, mobilní telefony, neonová světla, autoalarmy (abychom vyjmenovali alespoň několik málo) přináší přívaly zrakových vjemů a zvuků, které mohou být pro nervový systém mnohem dráždivější, než by většina lidí předpokládala. Studie nám ukazují, že hlučná pracoviště – přestože dělníci věří, že jim zvuky nevadí – mohou aktivovat systém reagující na stres. Takovéto smyslové přetěžování ještě zhoršuje už tak vysokou stresovou zátěž v tomto moderním světě. Není tedy divu, že pro mnoho lidí je těžké koncentrovat se na to, co je skutečně potřebné.
Pátý stupeň osmidílné cesty jógy – pratjahára – nás vede k obrácení pozornosti dovnitř mimo své smysly. Učte se selektivně zvyšovat svou pozornost k vnitřním objektům, jako je dech – takto se můžete naučit odvracet od vnějších podnětů – a tím se chránit před jejich negativním působením. Stále sice budete slyšet zvuky zvenčí, ale obdobně jako v hluku vyvolaném v přeplněné kavárně, stane se tento hluk vjemem, který necháte mizet v pozadí. Rod Stryker k tomu říká: „Jednou z příčin, proč zažíváme tolik vyčerpání, je to, že naše smysly jsou zahlcené příliš mnoha stimuly. Čím lépe dokážeme obrátit svou pozornost dovnitř, vypnout uvnitř své smysly, tím více se obnoví a omládnou. Zvnitřnění pozornosti je také mostem k objevení uzdravujících schopností jógy.“
Vyzkoušejte si následující cvičení, které patří k technikám pratjaháry.
VLASTNÍ ZKUŠENOST: CVIČENÍ POZORNOSTI S DLANĚMI
 |
Posaďte se v pohodlné pozici se vzpřímenou páteří. Začněte si asi 15-20 vteřin třít dlaně, abyste vytvořili teplo. Pak přiložte dlaně přes zavřená oční víčka. Nijak netlačte na oči. Pouze jemně tiskněte dlaně k obočí a na líce pod nimi. Udržujte vzpřímenou pozici, avšak dovolte hlavě, aby se poněkud předklonila. Začněte se soustřeďovat na svůj dech. Všímejte si barev a textury vizuálních vjemů pod dlaněmi. Dovolte, aby se tyto vizualizace vytrácely do černé barvy současně s tím, jak povolují vaše svaly na tváři. Zůstaňte tak po dobu 1-5 minut. Jakmile ukončíte, pozorujte, zda se cítíte více relaxovaní a zda máte v očích méně napětí. |
Také je možné se učit, jak uvolnit své oči s pomocí uvědomování a představivosti. Když zjistíte, že během praktikování jógy nebo při jiné činnosti civíte na nějaký objekt, pokuste se uvolnit své soustředění. Snažte se vnímat jakékoliv napětí ve svalech obklopujících oči a pokuste se je uvolnit. Následující cvičení představivosti je založeno na tom, co jsem se naučil od syna B. K. S. Iyengara jménem Prashant.
VLASTNÍ ZKUŠENOST: OČI PO STRANÁCH VAŠÍ HLAVY
 |
Postavte se v pozici tadásany (vzpřímený stoj). Hledejte svou vyváženost mezi námahou a uvolněním a tiskněte svá chodidla do podlahy a zvedněte hruď vzhůru. Udržujte svůj dech vyrovnaný a uvolněte napětí v ramenou a šíji. Dívejte se rovně vpřed. Po krátké době si představujte, že máte oči na spáncích a můžete se dívat do stran. A jak dýcháte, pokoušejte se ujistit, že tyto oči by mohly vidět. Nesnažte se vnímat obrazy, nechte je pouze pasivně vsakovat. Pokud se vám podaří vnímat vlnu relaxace při tomto cvičení, znamená to zřejmě, že celý den jste měli velké napětí ve svých očích a obličejových svalech. |
JÓGOVÉ PRAKTIKY PROTI STRESU
ÁSANY = jógové pozice
Pravidelné provádění jógových pozic může být skvělým způsobem, jak snížit stres, pokud se cítíte přetížení a také jako preventivní prostředek. Vedle toho, že má vliv na vyvážení nervového systému, snižují ásany patologické svalové napětí. Z pohledu jógy může stres vyvolávat svalovou ztuhlost a působí to i obráceně – stažené svaly mohou zvýšit vaši stresovou zátěž. Efektivním způsobem, jak uvolnit chronický zdroj stresu jsou různé sestavy ásan – a to navzdory tomu, že při některých pozicích nemusíte zdánlivě pozorovat žádné uvolnění, zatímco je provádíte.
Cvičení, která jsou dále popsána, zpravidla přináší pocit znatelné relaxace – někdy i téměř bezprostředně. Jestliže je váš nervový systém příliš vyburcovaný v důsledku stresu nebo neúměrné stimulace, nemusíte být schopni se hned dostat do relaxace. V takových případech mohou být výbornou předehrou jógové pozice, které vám umožní „odpustit páru“ a navodit stav, po kterém může následovat hluboká relaxace.
ŠAVÁSANA: JÓGOVÁ HLUBOKÁ RELAXACE
 |
V sanskrtu má tato ásana název pozice mrtvoly a někdy je nazývána hlubokou relaxací. Je to typická pozice pro zakončení hodiny jógy. i když vypadá jednoduše, jogíni tvrdí, že je to jedna z nejobtížnějších pozic, pokud má být provedena správně – a také je tou nejdůležitější. Šavásana nemá nic společného s krátkou dřímotou nebo poležením na pohovce, Takové činnosti mají spíše tendenci vyvolávat netečnou mysl, kterou jogíni označují za stav tamas. |
U této pozice nejste zaměřeni na okolí, ale soustřeďujete se jemně na to, co se odehrává ve vašem nitru. Tento stav mysli je označován za sattvu, neboli průzračnost. Svámí Vivékananda to popsal takto: „Blázen vstupuje do spánku a probouzí se zase jako blázen, zatímco když blázen vstoupí do samádhí, vrátí se zpět jako moudrý. To první je nevědomí, to druhé je supervědomí.“
UPOZORNĚNÍ
Pozice hlavy je velmi rozhodující během šavásany i dalších relaxačních pozic. Pokud je vaše brada výše než čelo, pak je tato pozice spíše stimulační. Jestliže je stejně vysoko (např. v důsledku podložení hlavy) nebo o něco níže, je snadnější relaxovat.
a) pozice hlavy je výše než čelo, což oslabuje některé relaxační účinky šavásány
b) aby se tento nedostatek napravil, je vhodné podložit hlavu polštářem nebo složenou přikrývkou