Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
I zdánlivě nenápadný stres poškozuje naše zdraví. Stres není pouze špatný. Být podrážděný, znepokojený nebo na hranici sebeovládání mívá význam pro přežití. Už jste to možná slyšeli mnohokrát – nebyli byste tady a nečetli tuto knížku, kdyby vaši předci neměli vypěstovanou stresovou odezvu pro přežití záškodnických útoků nepřátel a hladových predátorů.
Už jen samotné ranní vstávání z postele vyžaduje příval krevního tlaku, který by se neobjevil, pokud by nefungoval váš přirozený systém pro zdolávání stresu, který spočívá v aktivaci sympatikotonního nervového systému (SNS) a v produkci stresových hormonů, z nichž nejvýznamnější je adrenalin a kortizol.
Jakmile zaznamenáte nějaké ohrožení – cokoliv počínaje střetem s agresivním řidičem až k neočekávanému výměru daně od berního úřadu – Váš sympatikotonní nervový systém se téměř okamžitě aktivuje – Váš krevní tlak stoupne a srdeční tep se zrychlí, aby velké svaly na pažích a nohách dostaly krev, a to vám dovolí buď se bránit a nebo uniknout z potíží (pro tyto reakce je používán termín „bojuj nebo utíkej“ – fight or flight). V této situaci má také vaše krev vyšší srážlivost v případě, že budete poraněni. Bílé krvinky se přichytí na stěny kapilár, připraveny k mobilizaci, pokud by kvůli poranění hrozila infekce. Zdroje energie, ke kterým patří cukr a tuky, jsou mobilizovány, aby vás zásobily energií. Pokud se ocitnete v situaci, že něco nestíháte – třeba vám má ujet autobus – víme, že stresová odezva nastává téměř okamžitě a pak nějakou chvíli trvá, než odezní.
Pokud váš systém pro odezvu na stres funguje dobře, pak jakmile odezní hrozba, vaše tělo přejde do režimu regenerace, při kterém začne dominovat parasympatický nervový systém (PNS) nad sympatickým. Váš krevní tlak i puls se vrátí k normálu. Hladina stresových hormonů poklesne a stejně tak i hladiny cukrů a naměřené hodnoty krevní srážlivosti. V našem moderním světě však většina „ohrožení“, kterým čelíme, již nemá fyzický charakter. Pro dnešní dobu jsou typické zdánlivě nenápadné psychogenní stresory: starosti o vztahy, problémy v zaměstnání, hypotetické starosti o finance, bezpečí, štěstí, naplnění – jsou to situace, které není potřeba řešit okamžitě, avšak systém stresové odezvy kvůli nim přesto zůstává příliš dlouho aktivován nebo je opakovaně reaktivován – i když my sami na vědomé úrovni tyto situace nevyhodnocujeme jako něco, co by nám mohlo ublížit. A tehdy se stává, že váš přirozený ochranný systém se obrátí proti vám a způsobuje nám nemoci „z neznámých příčin“ = jak s oblibou argumentuje současná oficiální medicína.
SPOJITOST MEZI STRESEM A NEMOCÍ
Jakmile se někdo zmíní o zdravotní potíži, která souvisí se stresem, zpravidla nás první napadne žaludeční vřed, potíže s usínáním, bolesti hlavy způsobené napětím. Stres na těchto potížích se skutečně podílí, ale vědecké zkoumání ukazuje i na to, že opakovaný stres vyvolává mnohé z nejvážnějších zdravotních problémů naší doby, včetně diabetu 2. typu, deprese, osteoporózy, infarktů a mozkových mrtvic a také autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza (RS) nebo revmatoidní artritida. Stres je jedním z faktorů, které se podílí na vzniku zhoubných nádorů. Když to shrneme, můžeme prohlásit, že stres je zabijákem číslo jedna v dnešním Západním světě.
V posledních letech se velmi často mluví o epidemii obezity, která je nejtragičtější mezi dětmi, protože se jí už nemusí zbavit nikdy v životě. Nové důkazy ukazují na to, že největším faktorem pro nadváhu dětí je jejich úroveň stresu. Ve studii publikované v časopise Health Psychology se došlo k závěru, že děti ve stresu konzumují dvojnásobné množství jídla, než jejich méně stresovaní spolužáci, vícekrát svačí a volí si častěji nezdravá jídla. Také se u nich odhalily charakteristické rysy nezdravého stravování: vynechávání snídaně, které bývá příčinou pro přejídání během dne. Vlastní přejídání je považováno za následek účinků kortizolu. V různých průzkumech se opakovaně ukázalo, že jóga snižuje hladinu tohoto stresového hormonu.
KORTIZOL: KLÍČOVÝ HRÁČ PŘI STRESOVÝCH ONEMOCNĚNÍCH.
Zvednutí hladiny kortizolu, které doprovází stresové události, podkopává zdraví hned několika způsoby. Má souvislost s cukry v krvi s vysokým systolickým i diastolickým krevním tlakem, zvýšenou hladinou triglyceridů a také s rezistencí na inzulín. Každý z vyjmenovaných faktorů je už jen sám o sobě rizikovým faktorem pro infarkt, a když působí společně, jejich vliv se násobí. Kortizol souvisí s přejídáním vlivem stresu – jeho zvýšená hladina souvisí s chováním, které vědci při studiu chování krys označili za „jednání dožadující se potravy“. U lidí se to projevuje přejídáním. Jakmile se začnete takto přejídat, kortizol zajišťuje, aby se nadbytečné kalorie měnily v tuk ukládaný na místě, které je z hlediska zdraví nejnebezpečnější – na břiše. Přebytek tuku v břiše velmi zvyšuje riziko diabetu 2. typu i riziko srdečních chorob – což jsou dva z největších zabijáků této doby. To je však jen část účinků, způsobovaných kortizolem.
Zvýšený kortizol má na svědomí také řidnutí kostí, souvisí s depresemi a ovlivňuje imunní funkce. V okamžiku, kdy reagujete na akutní krizi vzedmutím hladiny kortizolu, váš imunitní systém to přechodně posílí. Avšak pokud hladiny kortizolu zůstává permanentně zvýšená, přináší to zhoubný účinek na obranný systém těla. To není žádné překvapení: kortizol a další jemu příbuzné léky se v lékařství používají k utlumení imunního systému (při transplantaci nebo proti autoimunitním nemocem). Vědci konečně dokázali dát do souvislostí chronický stres a pravděpodobnost, že onemocníte nachlazením, když se setkáte s viry. Dokonce lze předpovědět i závažnost průběhu onemocnění, způsobeného touto infekcí. Vysoký stres je také znám nejen jako spouštěč infekcí a mimo jiné vyvolává i útlum naší imunitní ochrany po podání léků. Při snížení imunity se ukazuje být kortizol hlavní příčinou uvedených potíží.
Kortizol byl dokonce dán do souvislosti i se ztrátou paměti. Jedním z důvodů, proč jsou stresové události tak silně zapsány do paměti, je vysoká hladina kortizolu. Avšak chronicky zvýšené hladiny kortizolu mohou oslabovat paměť a způsobovat permanentní změny v mozku. Některé studie naznačují souvislost stresu s pozdějším rozvojem Alzheimerovy choroby. Chronický stres pravděpodobně způsobuje postupný úbytek mentálních funkcí u lidí, kteří v pozdějších letech začnou trpět některou z mnoha forem demence.
Mysl činí člověka svým otrokem; a stejná mysl jej i osvobozuje. (Svámí Šivánanda)