Spánkový režim u dětí

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nejvíce spánku potřebuje dítě. Každý z rodičů jistě vzpomíná na své novorozené dítě, kdy se čas života po narození skládal z doby strávené u maminčina prsu a z doby spánku. Pak přišlo období, kdy si dítě tvořilo svůj denní režim, a nutno poznamenat, že pro rodiče to bývá často náročné. Zvláště pro matku, jež kojí a o dítě se největší část dne stará. Když ale nasycené a vyspané dítě zatouží poznávat zajímavé novinky světa i v noci, kdy rodiče potřebují spát, začíná to být obzvlášť těžké.

Rytmus dne a noci

Dítě musí pochopit, kdy je den a kdy noc, kdy probíhá aktivita, kdy naopak panuje klid. A potrvá jistou dobu, než se sladí s rytmem rodičů. Některé dítě to pochopí, posadí se na postýlce, ale vnímá, že rodiče spí. Samo si tedy hraje a nechá rodiče spát. Ovšem mnohdy to tak není, dítě vyžaduje pozornost, ozývá se pláčem, hlasitě svým způsobem volá – ovšem v noci je takové volání vnímáno unavenými rodiči dost intenzivně.

Uspat? Ne…

Často přicházejí do naší poradny dotazy s žádostí, zda existuje pro dítě nějaký uspávací prostředek. Je jasné, že dítě nepotřebuje žádný prášek na spaní, protože si jednoduše sestavuje svůj spánkový režim podle podnětů postupně samo. Je otázkou času, kdy jej najde. Vlastně tu jde o rodiče, kteří potřebují odpočinek a spánek. Tvoří si u dítěte „službu“ tak, aby se alespoň jeden z nich mohl vyspat. V danou chvíli je to řešení, ale každému je jasné, že není zcela správné. Protože se takovým řešením odkrývá problém v jiné rovině režimu rodiny. Zdravý spánek potřebují všichni její členové.

Má dítě spát s rodiči, nebo odděleně?

Je to jistě individuální, ale všechny kroky by měly směřovat k osamostatnění; dítě by mělo mít svou vlastní postýlku a co nejdříve spát také ve vlastním pokoji. Prostřednictvím tzv. „chůviček“ může rodič po uložení dítěte do postýlky z jiného pokoje odposlechnout, co se v dětském pokoji děje, zda si dítě jen brouká před usnutím, nebo, z důvodu nějakého nepříjemného podnětu, potřebuje rodičovskou pomoc.

Podmínky před spánkem

Optimální teplota v místnosti by měla být mezi 18 – 20 st. C a relativní vlhkost vzduchu mezi 45 až 65 %. K ránu vlhkost většinou klesá, zvláště v topném období. Tato technická čísla jsou, vzhledem ke kvalitě spánku, také důležitá.

Koupání před spaním je žádoucí, umytá pokožka lépe plní své četné funkce, může lépe dýchat. Příprava postele, kvalita matrace, povlečení, umístění lůžka, vyvětrání, velikost polštáře, to jsou prvky v centru rodičovské péče. Dítě do 3 let se obejde i bez polštáře. Dnes se prakticky již nepoužívají péřové polštáře a peřiny. U malých dětí je podstatnou otázkou i kvalita pleny. Dbáme na to, aby plena netěsnila, dobře sála moč, aby dítě nebylo opruzené, o tom není pochyb.

Odpolední spánek

Spát po obědě je dítěti k prospěchu, ale spánková výživa mozku přes den již nemusí být tak dlouhá jako v noci. Pokud dítě spí dlouho přes den, pak nespí dostatečně dlouho v noci. Citliví rodiče vypozorují potřebnou délku odpoledního spánku dítěte a klidně jej po nějaké době probudí.

Jak dítě vyrůstá, svůj rytmus dne a noci si vytváří. Přes den by mělo mít fyzickou aktivitu i psychickou zátěž ve smyslu poznávání, „nasávání“ různých vjemů a učení se novým věcem. Samozřejmě by měla zátěž odpovídat jeho věku a schopnostem a zde je nutno poznat také hranici, kdy máte dítě povzbudit ještě k dalšímu a dalšímu učení se, nebo kdy už potřebuje spíše vyběhnout na zahradu.

Moderní prvky domácnosti mohou spánek významně rušit

Žel, oproti dobám minulým, dnes do tohoto rytmu zasahují moderní fenomény, které dětský spánek narušují. Jsou to telefony, tablety, počítače, různé spínače, regulátory chodu domácnosti, prostě „chytrá elektronika“ – a někdy je obtížné uložit dítě ke spánku v čas jeho potřeby. Dětský mozek dostává z této moderní techniky signály a je nutno si uvědomit, že jeho mozek je jako houba, která nasává, chce poznávat nové a nové. A ten signál je tak zajímavý, zaměstnává jej, a tak doba usnutí se odkládá, dítě nespí, doba k regeneraci mozku se zkracuje.

Důsledky zkráceného spánku

Je známo dost vědeckých poznatků a zkušeností samotných rodičů pozorujících, že dítě, které jde pozdě spát, je podrážděné, ráno mrzuté, nespokojené a těžko se soustředí. V době školní docházky se to projeví problémy s učením, dítě je nervózní, objeví se určité rysy zlozvyků, kterými se dítě uklidňuje. To se projeví tiky, samovolnými pohyby, někdy i bizarními rituály.

Délka spánku a růstový hormon

Dostatečná délka spánku dítěte ovlivňuje pozitivně jeho růst a celkový správný vývoj. Jde o růstový hormon, jenž si jeho tělo tvoří po 3 hodinách spánku a jenž působí hlavně v noci. V běžném nočním čase je to doba kolem 23. hodiny a půlnoci.

Některé dítě si navykne chodit spát později, bývá třeba ponecháno u televize do dvaadvacáté hodiny. Nebo vidíme v letních měsících malé děti běhat venku ještě hodinu před půlnocí… Pak je nutno vysvětlit, že vinou takto zaběhnutého režimu pozdního usínání je odbourána produkce uvedeného hormonu, a tím je omezena i doba, kdy by mohl hormon vykonávat svou funkci.

Psychologie

V dětských psychologických poradnách se pak řeší buď snížená aktivita dítěte, či naopak hyperaktivita. Obě varianty mají společnou tzv. psychologickou nestabilitu. O tom, že je ovlivněna také inteligence malého jedince, není sporu.

Nastavení spánkového režimu rodiny je jednou z podstatných priorit, které je potřeba věnovat náležitou pozornost. Nejde tedy vlastně jen o dítě.

Další inspiraci naleznete v knihách o dětech.