Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je to vždyzelený strom vysoká až 15m, v kultuře ale dorůstá, vzhledem k seřezávání listů, pouze do výšky 2,5 – 3 m. Má kožovité listy, které jsou řapíkaté a svrchu lesklé, naspodu šedozelené, celokrajné. Kůra skořicovníku cejlonského patří mezi běžně užívané koření (skořice). Květy mají zdužnatělou číšku, jeví se jako drobné, bělozelené, vonné, sestavené do vrcholíků. Plod je vejčitá bobule uzavřená do poloviny ve zdužnatělé číšce.
V době zralosti jsou modročerné a obsahují hnědé semeno. Jako nejznámější jsou uváděny dva druhy skořicovníků, z nichž se sklízí kůra: skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum) a skořicovník čínský (Cinnamomum cassia). Cejlonský skořicovník je označován jako kvalitnější, jeho kůra vytváří charakteristické plody – trubice. Skořicovník má řadu dalších názvů. Je označován rovněž jako cinamon, čínské dřevo, skořice, skořice ceylonská, skořice pravá, skořicové dřevo či strom skořicový a trubičky. Skořicovník obsahuje až 2 % silice, sacharidy, sliz, třísloviny a beta-sitosterol. Silice také charakterizují rozdíl mezi skořicovníkem cejlonským a čínským. Silice pro druh cejlonský je až 4 % a hlavní složka je skořicylaldehyd. V této silici je přítomen eugenol, kdežto druh čínský až 2 % – neobsahuje eugenol.
V lidovém léčitelství se používá skořicový olej, tinktura i sirup. Kůra je silným desinfekčním prostředkem, zlepšuje trávení, odstraňuje nadýmání, působí protiprůjmově, podporuje chuť k jídlu a zlepšuje látkovou výměnu. Používá se i při při regeneraci sil po úrazech a těžkých chorobách. Je uváděno, že kůra vykazuje křeče uvolňující, odchod plynů při nadýmaní zlepšující, chuť k jídlu upravující, pocení zabraňující, chladivý a proti parazitům působící účinek. Třísloviny zaručují i stahující účinek.
Cejlonská skořice se také používá v potravinářství, likérnictví a vinařství. Použití se nedoporučuje při zvýšené citlivosti vůči silici. Silice může působit dráždivě na pokožku a slizniční membrány. Při pozitivním nálezu podráždění by silice neměla být použita ani vnitřně. Jiné nežádoucí účinky, než alergenní vlastnosti, nejsou popisovány. Z interakcí dosud bylo zaznamenáno pouze prodloužení účinku barbiturátových zklidňujících přípravků.